
Pro diabetiky, zejména 2. typu, je sport zásadní součástí léčby. Přesto na ně při pohybových aktivitách číhá několik nástrah. Co s tím? Pohyb je doporučován jako součást balíčku prevence aterosklerózy, obezity, diabetu a řady dalších nemocí, které řadíme mezi civilizační. Problém je v tom, že už se jaksi vytrácí z činností, které jsou pro člověka samozřejmé. Sedavý způsob života nepředstavuje jen sedavé zaměstnání, nedostatek tělesného pohybu máme i ve volném čase. Nemalý počet dětí a mladých lidí sport doslova nesnáší, a i spousta starších (nejen) diabetiků ho vnímá jako otravnou nutnost.
Krok za krokem
Chcete běhat? Začněte rychlou chůzí. Ale ne na pásu. Vyrazte na výlet, rozhlížejte se kolem sebe a užívejte si krajiny. Ještě zrychlete a pak občas popoběhněte indiánskou chůzí. Až se vaše plíce za čas roztáhnou, intervaly běhu postupně prodlužujte. Nyní jste už zralí i na cvičení pro posílení středu těla (core). Už totiž cítíte, že pro běh potřebujete posílit i zevnitř, jinak vás začnou bolet záda. A jste tam - sportujete! Podobně krok za krokem můžete postupovat u nejrůznějších sportů.
Dobrý trenér poradí
Nejlepší je kombo fyzioterapeut-trenér. Abyste nastartovali proměnu, stačí několik návštěv, při kterých si necháte vysvětlit pár základních cviků. Natočte si cviky na mobil i s komentářem fyzioterapeuta či trenéra. Vytvoříte si tak sérii cviků pro domácí trénink.
Proč to hned nepřepálit
Každý sport vyžaduje jiné postupy k udržení normoglykémie a prevenci hypoglykémie. „Buďte opatrní, protože musíte počítat s tím, že váš první trénink bude pravděpodobně provázen hypoglykémií," vysvětluje doc. MUDr. Zdeněk Rušavý, Ph.D., vedoucí Diabetologického centra FN v Plzni.
Tělo si musí postupně zvyknout na nečekanou nadprodukci inzulinu. Záleží také (sport od sportu), která část těla je nejvíce namáhaná. Obyčejně se totiž (v klidu) inzulin nejrychleji vstřebává z břicha a rukou a nejpomaleji ze stehna. Jenže když běžíte nebo jedete na kole, místem nejrychlejšího vstřebávání je naopak stehno. Rozdíly jsou pak i v rovnoměrnosti toho, jak se inzulin vstřebává, záleží na preparátu.
Je to ještě mnohem komplikovanější; jde o intenzitu i délku pohybu. I proto ta doporučená počáteční konzultace s odborníky. Pár čísel a podrobnějších rad najdete také v dokumentu Sport při diabetu, který vydala Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Vysvětlí vám také to, jak začít řešit problém tréninkového stravování a správného načasování dávek jídla.
Kdy radši nesportovat
Diabetici 1. i 2. typu by se měli fyzické aktivitě vyhnout v případě hypoglykémie (pod 4 mmol/l), hyperglykémie (nad 15 mmol/l) a ketoacidózy (ketolátky v krvi nad 1,5 mmol/l). A kdykoli, kdy se prostě necítí dobře. Zejména pro diabetika 2. typu je sport úplně zásadní druh terapie. Podle některých lékařů ještě důležitější než dieta. A celkovou úpravou životního stylu, která zahrnuje oboje, lze dokonce diabetes 2. typu téměř vyléčit. Fyzickou zátěží si zlepšíte kondici a kompenzujete i další civilizační choroby. Naopak nedostatek pohybu znamená oslabení imunitního systému a dlouhodobě horší zdravotní stav.
Jak začít?
Doporučené sporty pro začátek:
Méně vhodné sporty jsou ty z kategorie adrenalinových nebo bojových. O vhodnosti zvolené sportovní aktivity je vhodné se poradit s lékařem.
Mít přehled o hladině glukózy je při léčbě cukrovky zásadní. Pro diabetiky je k dispozici systém FreeStyle Libre, který ji měří průběžně, a to bez nutnosti vpichů do prstu. Malý senzor o velikosti padesátikorunové mince umístěný na zadní straně paže měří hladinu glukózy každou minutu, a to až po dobu 14 dnů. Čtečka snímá hodnoty i přes oblečení a ukládá data z měření. Systém diabetikům poskytuje vizuální představu o hodnotách hladiny glukózy, jejich trendech a časovém průběhu. S pomocí specializovaného softwaru je možné z dat generovat exporty a přehledy, které diabetikovi i jeho lékaři pomohou precizněji nastavit léčbu. Více na freestylelibre.cz.
„Glukózové senzory přinášejí nové a do značné míry revoluční možnosti ve snaze zlepšit kompenzaci pacientů s diabetem. Senzory lze s úspěchem použít v situacích, ve kterých glukometry běžně selhávají, a to i v případech, kdy si pacient měří glykémii mnohokrát denně. Ani časté měření pomocí glukometrů totiž nedokáže dostatečně postihnout trend budoucího vývoje glykémie, navíc k řadě ‚poklesů' a ‚vzestupů' glykémie dochází bez povšimnutí mezi jednotlivými měřeními," uvádí diabetolog MUDr. Jan Šoupal, Ph.D., ze 3. interní kliniky VFN a 1. LF UK v Praze.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.