
Cholesterol a další faktory spojené s kardiovaskulárním zdravím mohou být ovlivněny bakteriemi ve střevech. Zdá se, že rostlinná strava, která je dobrá pro prevenci srdečních chorob, podporuje rozmanitější a zdravější střevní mikrobiom.
Cholesterol a další faktory spojené s kardiovaskulárním zdravím mohou být ovlivněny bakteriemi ve střevech. Nedávný objev zahrnuje skupinu střevních bakterií, které mohou štěpit cholesterol ve střevech. Od počátku 20. století vědci věděli, že střevní bakterie mohou přeměňovat cholesterol na sloučeninu zvanou koprostanol (27 uhlíkový stanol vzniklý biohydrogenací cholesterolu), ale nevěděli, které druhy to dělají. Výzkumníci analyzovali vzorky stolice od 3079 lidí, aby charakterizovali jejich střevní mikrobiomy, a poté sekvenovali téměř šest milionů mikrobiálních genů.
Zjistili, že lidé s genem, který ve svém mikrobiomu nazvali IsmA, vylučovali ve svých výkalech až o 75% méně cholesterolu než lidé, kteří tento bakteriální gen nenesou. Přítomnost tohoto genu, který vytváří enzymy, které metabolizující cholesterol, byla také spojena s nižší hladinou cholesterolu v krvi účastníků. Zjištění zveřejněná v časopise Cell Host and Microbe mohou pomoci vysvětlit, proč někteří lidé mohou konzumovat více cholesterolu ve své dietě, s relativně malým účinkem na hladinu cholesterolu v krvi.
„Úprava mikrobiomu může mít i terapeutický účinek," říká spoluautor studie Dr. Stanley Shaw, kardiolog v Brigham and Women's Hospital a proděkan na Harvardské lékařské fakultě. Varuje však, že léčba srdečních chorob založená na mikrobiomu je stále ještě v plenkách.
Jak ovlivnit střevní mikrobiom?
Teoreticky by mohlo pomoci přímo zavést enzymy metabolizující cholesterol do střeva, nebo zvýšit populaci těchto bakterií (snižujících hladinu cholesterolu) dietou, probiotiky nebo jinou metodou.
Rozdíly v mikrobiotě ovlivňují srdce, ale i obezitu
Zdá se, že mikrobiom ovlivňuje další faktory spojené se zdravím srdce, včetně tělesné hmotnosti, krevního tlaku, cukrovky a zánětu. Například lidé, kteří jsou přirozeně hubení, mají jinou střevní mikroflóru než lidé s nadváhou, pravděpodobně proto, že některé bakterie získávají z některých potravin více energie než jiné bakterie. Podobně se zdá, že lidé s vysokým krevním tlakem mají méně různorodou mikrobiotu, tj. méně druhů než lidé s normálním krevním tlakem.
Je rozdíl v mikrobiotě primární nebo sekundární?
Problém pozorování je starý hlavolam, co bylo dříve, „slepice nebo vejce"? Jsou rozdíly v mikrobiotě příčinou zdravotního problému, nebo jsou to reakce či kompenzace těla na problém?
„Na mikrobiomu je zajímavé, že se zdá, že slouží jako prostředník pro některé faktory životního stylu, které mají příznivý vliv na kardiovaskulární zdraví," říká Dr. Shaw. Vezměte si například vlákninu. Zdá se, že diety bohaté na vlákninu snižují riziko srdečních onemocnění a mrtvice až o 30 %. Některé z těchto výhod mohou vyplývat ze schopnosti vlákniny pomáhat odstraňovat cholesterol z těla. Mohou ale působit i jiné faktory. V našem střevě se vláknina rozkládá bakteriemi za vzniku mastných kyselin s krátkým řetězcem. Tyto sloučeniny interagují se specifickými receptory na buňkách, které regulují krevní tlak, ovlivňují hormony podílející se na cukrovce a tlumí zánět - to vše ovlivňuje kardiovaskulární zdraví.
Rostlinná strava podporuje rozmanitější a zdravější střevní mikrobiom
Bohužel neexistují žádné konkrétní rady týkající se prevence zdraví srdce ve vztahu ke střevnímu mikrobiomu. Zdá se však, že rostlinná strava, která je dobrá pro prevenci srdečních chorob, podporuje rozmanitější a zdravější střevní mikrobiom. Tato oblast výzkumu je vzrušující oblastí a možná i budoucí „léčby mikrobiomu".
Pro optimální zdraví vědci podporují dodržování rostlinné stravy jako je středomořská dieta DASH (Dietary Approaches to Stop Hypertension) a dieta MIND (Mediterranean-DASH Diet Intervention for Neurodegenerative Delay). Bylo prokázáno, že rostlinná strava má různé zdravotní přínosy a je spojena s nižším rizikem srdečních chorob, rakoviny a dalších chronických onemocnění.
Zdroj: Harvard Hearth Letter, https://www.health.harvard.edu
Dysbióza střevní mikrobioty, při které dochází k narušení její pestrosti i funkčnosti, je spojená s celou řadou chronických chorob. Problematikou mikrobiomu se zabývá 3D 360° kongres MIKROBIOM LIDSKÉHO TĚLA V SOUVISLOSTECH, který probíhá až do 7. června 2023. Kongres je akreditován u ČLnK.
Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce, Mezinárodní federace dárců krve a Mezinárodní společnosti transfúzního lékařství se spojily a vznesly myšlenku vyhlášení Světového dne dárců krve. 14. června veřejně děkují těm, kteří darují krev, protože právě dárci krve zachraňují denně mnoho životů po celém světě. V tento den se narodil držitel Nobelovy ceny Karl Landsteiner, který objevil Rh faktor v krvi. Odběr plné krve trvá přibližně 5 až 10 minut, odebírá se 450 ml. Přístrojové odběry krevních složek trvají kolem hodiny, nejčastěji se tímto způsobem odebírá plazma a krevní destičky.
Ojedinělý on-line kongres s problematikou lidského mikrobiomu, který připravila společnost Healthcomm Professional a akreditovala ho u ČLnK, končí 7. června. Nyní můžete lektorům zasílat své doplňující otázky k jejich sdělením. Odpovědi zveřejníme v prostředí kongresu a následně na Magazínu. Na akci, která byla ohodnocena 10 body do systému CV, se můžete přihlásit přes banner na Magazínu nebo na stránkách www.healthcomm.cz
Dny otevřených center pro léčbu migrény se letos odehrají v šesti regionech. První specializované centrum otevře své dveře 1. června v 15:00 v Městské poliklinice Praha. Od 15:00 do 18:00 budou k dispozici také individuální konzultace s odborníky přímo na místě. 14. června bude akci následovat centrum v Nemocnici Teplice. Do podzimní vlny se zapojí další čtyři nemocnice. Na akci se představí i pacientská organizace Migréna-help. Detaily k akci na www.omigrene.cz.