Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



STŘEVNÍ MIKROBIOTA A ZDRAVÍ SRDCE



Cholesterol a další faktory spojené s kardiovaskulárním zdravím mohou být ovlivněny bakteriemi ve střevech. Zdá se, že rostlinná strava, která je dobrá pro prevenci srdečních chorob, podporuje rozmanitější a zdravější střevní mikrobiom.

Cholesterol a další faktory spojené s kardiovaskulárním zdravím mohou být ovlivněny bakteriemi ve střevech. Nedávný objev zahrnuje skupinu střevních bakterií, které mohou štěpit cholesterol ve střevech. Od počátku 20. století vědci věděli, že střevní bakterie mohou přeměňovat cholesterol na sloučeninu zvanou koprostanol (27 uhlíkový stanol vzniklý biohydrogenací cholesterolu), ale nevěděli, které druhy to dělají. Výzkumníci analyzovali vzorky stolice od 3079 lidí, aby charakterizovali jejich střevní mikrobiomy, a poté sekvenovali téměř šest milionů mikrobiálních genů.

Zjistili, že lidé s genem, který ve svém mikrobiomu nazvali IsmA, vylučovali ve svých výkalech až o 75% méně cholesterolu než lidé, kteří tento bakteriální gen nenesou. Přítomnost tohoto genu, který vytváří enzymy, které metabolizující cholesterol, byla také spojena s nižší hladinou cholesterolu v krvi účastníků. Zjištění zveřejněná v časopise Cell Host and Microbe mohou pomoci vysvětlit, proč někteří lidé mohou konzumovat více cholesterolu ve své dietě, s relativně malým účinkem na hladinu cholesterolu v krvi.

„Úprava mikrobiomu může mít i terapeutický účinek," říká spoluautor studie Dr. Stanley Shaw, kardiolog v Brigham and Women's Hospital a proděkan na Harvardské lékařské fakultě. Varuje však, že léčba srdečních chorob založená na mikrobiomu je stále ještě v plenkách.

Jak ovlivnit střevní mikrobiom?

Teoreticky by mohlo pomoci přímo zavést enzymy metabolizující cholesterol do střeva, nebo zvýšit populaci těchto bakterií (snižujících hladinu cholesterolu) dietou, probiotiky nebo jinou metodou. 

Rozdíly v mikrobiotě ovlivňují srdce, ale i obezitu

Zdá se, že mikrobiom ovlivňuje další faktory spojené se zdravím srdce, včetně tělesné hmotnosti, krevního tlaku, cukrovky a zánětu. Například lidé, kteří jsou přirozeně hubení, mají jinou střevní mikroflóru než lidé s nadváhou, pravděpodobně proto, že některé bakterie získávají z některých potravin více energie než jiné bakterie. Podobně se zdá, že lidé s vysokým krevním tlakem mají méně různorodou mikrobiotu, tj. méně druhů než lidé s normálním krevním tlakem.

Je rozdíl v mikrobiotě primární nebo sekundární?

Problém pozorování je starý hlavolam, co bylo dříve, „slepice nebo vejce"? Jsou rozdíly v mikrobiotě příčinou zdravotního problému, nebo jsou to reakce či kompenzace těla na problém?

„Na mikrobiomu je zajímavé, že se zdá, že slouží jako prostředník pro některé faktory životního stylu, které mají příznivý vliv na kardiovaskulární zdraví," říká Dr. Shaw. Vezměte si například vlákninu. Zdá se, že diety bohaté na vlákninu snižují riziko srdečních onemocnění a mrtvice až o 30 %. Některé z těchto výhod mohou vyplývat ze schopnosti vlákniny pomáhat odstraňovat cholesterol z těla. Mohou ale působit i jiné faktory. V našem střevě se vláknina rozkládá bakteriemi za vzniku mastných kyselin s krátkým řetězcem. Tyto sloučeniny interagují se specifickými receptory na buňkách, které regulují krevní tlak, ovlivňují hormony podílející se na cukrovce a tlumí zánět - to vše ovlivňuje kardiovaskulární zdraví.

Rostlinná strava podporuje rozmanitější a zdravější střevní mikrobiom

Bohužel neexistují žádné konkrétní rady týkající se prevence zdraví srdce ve vztahu ke střevnímu mikrobiomu. Zdá se však, že rostlinná strava, která je dobrá pro prevenci srdečních chorob, podporuje rozmanitější a zdravější střevní mikrobiom. Tato oblast výzkumu je vzrušující oblastí a možná i budoucí „léčby mikrobiomu".

Pro optimální zdraví vědci podporují dodržování rostlinné stravy jako je středomořská dieta DASH (Dietary Approaches to Stop Hypertension) a dieta MIND (Mediterranean-DASH Diet Intervention for Neurodegenerative Delay). Bylo prokázáno, že rostlinná strava má různé zdravotní přínosy a je spojena s nižším rizikem srdečních chorob, rakoviny a dalších chronických onemocnění.

Zdroj: Harvard Hearth Letter, https://www.health.harvard.edu 

Dysbióza střevní mikrobioty, při které dochází k narušení její pestrosti i funkčnosti, je spojená s celou řadou chronických chorob. Problematikou mikrobiomu se zabývá 3D 360° kongres MIKROBIOM LIDSKÉHO TĚLA V SOUVISLOSTECH, který probíhá až do 7. června 2023. Kongres je akreditován u ČLnK.

 

Zpět

NOVÁ HLAVNÍ HYGIENIČKA ČR

Vláda 12. 6. 2024 rozhodla, že na pozici hlavní hygieničky nastoupí ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) MUDr. Barbora Macková. Jejím hlavním úkolem je realizace transformace hygienické služby ke stabilnímu a funkčnímu systému ochrany veřejného zdraví. Nadále také zůstane v pozici ředitelky SZÚ. Podle ministra Válka je vzhledem k úzké spolupráci obou institucí volba Mackové velkou výhodou. Barbora Macková vystudovala 3. lékařskou fakultu UK v Praze a do SZÚ nastoupila v roce 1995 jako klinická mikrobioložka. V rámci praxe prošla všemi odbornými centry SZÚ, klinickou laboratoří v nemocnici i praxí na krajské hygienické stanici. V období pandemie Covidu-19 působila v Integrovaném centrálním řídícím týmu jako koordinátor vyšetřujících laboratoří.

PREVENCE KARDIO-VASKULÁRNÍCH CHOROB ONLINE

Od 29. května do 27. června 2024 můžete vystudovat odborný program kongresu KARDIO 2024, osvojit si aktuální poznatky z problematiky kardiovaskulárního zdraví, obohatit vaše poradenské programy v lékárně, seznámit se s novinkami lékárenského trhu nebo posílat své dotazy na přednášející tak, abyste měli takové informace, které pro vás budou využitelné v praxi. Na akreditovanou akci pro zaměstnance lékáren (celkem můžete získat 13 bodů do systému CV), kterou pořádá Healthcomm Professional, se můžete stále registrovat na www.healthcomm.cz/online-akce

SVĚTOVÝ DEN DÁRCŮ KRVE

Poselstvím Světového dne dárců krve, který připadá na 14. 6., je upozornit na pacienty potřebující transfuzní přípravky a zdůraznit nezastupitelnou roli dárců krve nebo krevní plazmy. V České republice daruje v nemocničních transfúzních zařízeních každoročně přibližně 225 tisíc dárců krve, přesto je jich stále nedostatek. Například ve Fakultním transfuzním oddělení Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) by jich potřebovali až o 10 000 více. VFN nejvíce bojuje s nedostatkem krevních skupin A a 0, rovněž stále chybí krev krevních skupin RhD negativních. U příležitosti Světového dne dárců připravila VFN v Praze setkání a zároveň malé poděkování pravidelným dárcům i těm, kteří přijdou darovat poprvé. Od 7:00 do 10:00 hodin čeká 14. 6. 2024 všechny dárce v prostranství před Fakultním transfuzním oddělením VFN káva a malé občerstvení, kolo štěstí i drobné dárky. Darovat krev může každý zdravý člověk, muž či žena ve věku 18–65 let. Tělesná hmotnost dárce krve by měla být minimálně 50 kg. Bližší informace k podmínkám darování krve na stránkách Fakultního transfuzního oddělení VFN (vfn.cz)

2. ČÁST ZÁKONA O LÉČIVECH VSTOUPILA V PLATNOST

Od června by se měla díky novele zákona o léčivech č. 456/2023 Sb. výrazně zvýšit ochrana pacientů před dopady výpadků dodávek léčiv a zpřísní se i pravidla exportu léčiv do zahraničí. Kombinace povinnosti distributorů držet zásoby vybraných léčiv a držitelů licence dodávat léčiva ještě v období po nahlášení výpadku také povede k překlenutí kratších výpadků a poskytne čas pro řešení výpadků dlouhodobějšího charakteru. Zásadní změnou, která vstupuje 1. 6. 2024 v účinnost, je povinnost držitele rozhodnutí o registraci zajistit pro pacienty v ČR dodávky léčivého přípravku, pro který oznámil přerušení nebo ukončení uvádění na trh v ČR, v množství odpovídajícím 1-2 průměrným měsíčním dodávkám, příp. léku, který jej může nahradit. SÚKL bude omezeně dostupná léčiva a nahrazující léčiva označovat příznakem „omezená dostupnost“. Ministerstvo zdravotnictví může nařídit distributorům vytvoření jednoměsíčních rezervních zásob. Více na mzd.gov.cz

DOPORUČUJEME


JAKÉ TÉMA BY VÁS ZAUJALO V ČLÁNKU ČI PŘEDNÁŠCE?

ANDROPAUZA
MODRÉ SVĚTLO A STÁRNUTÍ KŮŽE
CHRONICKÉ ZÁNĚTY