STŘÍPKY



KDYŽ TĚ DRŽÍM V NÁRUČI, OBJÍMÁM BUDOUCNOST

Zahradu porodnice pražského Ústavu pro péči o matku a dítě (ÚPMD) zkrášlilo dílo Lavička nekonečná od známé kanadské sochařky českého původu. Lea Vivot v bronzovém sousoší vystihla podstatu mateřství - těhotnou a kojící ženu sedící na kulaté lavičce v družném rozhovoru. Jeden z citátů autorky, který je na lavičce vyrytý, zní: „Když tě držím v náruči, objímám budoucnost." Pražská Lavička nekonečná (v originále „Endless Bench") má za mořem i své dvojče - sousoší se nachází před Dětskou nemocnicí v Torontu.

Jedná se již o druhou sochu-lavičku, kterou půjčila Lea Vivot porodnici jako vděk zdravotníkům za jejich práci prostřednictvím kliniky Canadian Medical. ÚPMD s Canadian Medical spojují roky vzájemné spolupráce. První bronzová socha-lavička ženy kojící své dítě, umístěná u vstupních prostor areálu ÚPMD, byla společností Canadian Medical a paní Vivot zapůjčena již v roce 2018. Pacientky, návštěvníci porodnice, ale i zdravotnický personál si tak mohou odpočinout a posedět ve společnosti dvou soch symbolizujících mateřství.

„Myslím si, že Ústav pro péči o matku a dítě je pro tak symbolické dílo nejvhodnějším místem, nový život se tu bez nadsázky rodí každý den," komentovala slavnostní odhalení lavičky MUDr. Barbara Taušová, MBA, zdravotní ředitelka a vedoucí lékařka pediatrie prémiových klinik Canadian Medical.

Slavnostní odhalení sochy komentoval také ředitel ÚPMD doc. MUDr. Jaroslav Feyereisl, CSc.: „Ústav pro péči o matku a dítě je zdravotnické zařízení, které poskytuje zdravotní služby již více než 100 let. Bylo vybudováno po vzoru nejlepších klinik ve světě (USA, Švýcarsko) se snahou o nejvyšší možnou diagnostickou a léčebnou kvalitu. V posledních dvaceti letech došlo k rozsáhlým rekonstrukcím a dovybavení nejmodernější technologií. Vlajkovou lodí ústavu je porodnická část, která má vynikající pověst a výborné klinické i vědecké výsledky. Nádherné sochy paní Vivot, žijící v Kanadě, které jsou symbolem mateřství, velmi vhodně doplňují a zvýrazňují nejdůležitější část naší péče, péči o těhotné a novorozence. Dlouholetá spolupráce s Canadian Medical vytvořila velmi dobré podmínky pro kvalitní péči a je vzorem pro ostatní zdravotnické subjekty."

Slavnostní odhalení Lavičky nekonečná se uskutečnilo za účasti samotné autorky, paní Vivot, doc. MUDr. Jaroslava Feyereisla, CSc., prof. MUDr. Ladislava Krofty, CSc., MBA, Ayeshy Patricie Rekhi, kanadské velvyslankyně v České republice, a MUDr. Barbary Taušové, MBA.

 


VESMÍR NA DOSAH

Jiný pohled na planety nabídne výstava Dotkni se (exo)planet v pražském Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Návštěvníci budou moci zblízka prozkoumat povrch, minerály a horniny vzdálených světů, modely planet a exoplanet, kosmické sondy a vzácné meteority. Výstavu pořádá Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského v rámci festivalu Týden Akademie věd ČR. Výstava potrvá do konce listopadu. Výstavu připravil Martin Ferus se svým týmem z Oddělení spektroskopie s podporou programu AV ČR Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo a ve spolupráci s Liborem Lenžou z Hvězdárny Valašské Meziříčí.

Vzdálené světy lze spatřit i pouhým okem: Venuši jako jitřenku či večernici, rudý Mars na letní obloze, stejně jako Jupiter a Saturn, které jsou k vidění až do letošního podzimu. I tak jsou těžko uchopitelné a dosažitelné. 

 

Během výstavy se bude ve vybraných časech promítat film Magion, příběh družice, jenž představuje první československou družici (vypuštěna 24. října 1978) a výzkumníky, kteří se na jejím vzniku a tříletém provozu podíleli.

Výstava je určena pro všechny věkové kategorie. Dospělí se dozví o základních principech pátrání po exoplanetách. Prohlédnou si povrchy planet a modely kosmických sond, které nesou výraznou českou stopu. Děti se mohou vyfotografovat jako první československý kosmonaut Vladimír Remek či americký astronaut Buzz Aldrin na povrchu Měsíce. Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR pro děti připravil i pracovní listy, díky kterým mohou plnit úkoly s vesmírnou tematikou a získat zajímavé „astronomické" ceny. (AV ČR)


SEN O BEZSTAROSTNÉM PARKOVÁNÍ MŮŽE BÝT REALITOU

Automatický parkovací systém pomůže vyřešit problémy s parkováním a ušetřit prostor, čas, peníze, ale také pomoci životnímu prostředí. To vše přinese nový automatický parkovací systém vyvíjený na Vysoké škole báňské - Technické univerzitě v Ostravě (VŠB) ve spolupráci s firmou Koma Industry s.r.o. Systém v podobě samoobslužného parkovacího domu bude možné variabilně rozšiřovat nebo zmenšovat podle aktuální potřeby. Automatický parkovací systém je připraven jako architektonický návrh v několika modulech, které lze spojovat a vytvářet tak větší parkovací prostory.

„V současné době je parkování vozidel velkým problémem řady měst. Roste poptávka po uskutečnění projektů v rámci konceptu Smart City. Tento projekt je v souladu s konceptem a umožňuje zvýšení koncentrace automobilů, a to včetně elektromobilů, na minimální ploše," zdůraznil Petr Konvalinka, předseda Technologické agentury České republiky (TAČR), která projekt podpořila částkou přesahující 9,3 milionu korun z Programu EPSILON.

Jak bude parkovací systém fungovat?

Na vstupní bráně parkovacího domu (s informacemi o obsazenosti) se řidič identifikuje parkovací kartou. V případě volného místa bude otevřen vstupní odbavovací prostor a po najetí na „paletu" a zabezpečení vozidla potvrdí kartou zaparkování. Po návratu k parkovacímu domu opět kartou spustí proces vyparkování, které z pohledu parkovacího domu končí navezením automobilu na paletě do odbavovacího prostoru a jeho následným opuštěním.  Vozidla budou vždy připravena ve směru jízdy. Funkčnost již výzkumníci otestovali na modelu v měřítku cca 1:18, u kterého řešili např. minimalizaci operačních časů pro vyparkování vozidel.  Řidičům toto řešení přinese především možnost chráněného parkování v přelidněných aglomeracích.

„Předpokládáme, že by se v nejbližších pěti letech mohlo podařit postavit funkční domy, kde by se doladily problémy, které se při přípravě návrhu neprojeví," řekl Lukáš Prokop z VŠB. (www.tacr.cz)


SUDENTI NAVRHNOU REVITALIZACI OBCE HRUŠKY

Studenti Zahradnické fakulty v Lednici navrhnou revitalizaci centrálního parku v obci Hrušky na Břeclavsku, kterou zasáhlo ničivé tornádo. Studenti se budou muset vyrovnat nejenom s důsledky poškození území tornádem, ale také s nejnovějšími požadavky, které souvisí s klimatickou změnou a obecně extrémními výkyvy počasí. Studentský projekt pro Hrušky je jedním ze série studentských projektů a studií, kterými se Zahradnická fakulta MENDELU zavázala pomoci obcím postiženým tornádem při obnově zeleně v sídle i krajině. Celé území parku Na zahajce bylo tornádem extrémně poničeno a skoro na něm neexistují původní stromy. Území se ujme pět studentských týmů.

„Obecně platí, že preferujeme, aby se studenti vyšších ročníků zapojili do praktické výuky. V daném případě tedy nejen do projektování na papíře, ale aby se museli zároveň vyrovnat i s náročnou prací v terénu, což toto zadání beze zbytku splňuje," uvedl Přemysl Krejčiřík ze Zahradnické fakulty MENDELU.

Výsledky budou v únoru 2022, kdy studenti odevzdají už hotovou práci, kterou posoudí komise složená ze zástupců Nadace partnerství, pedagogů MENDELU a obce Hrušky. Studentské návrhy projekčně doplní specialisté na inženýrské sítě. Sázet nové stromy je v plánu už na jaře příštího roku.

 

„Pro studenty jde o naprosto unikátní situaci, kdy je vlastně trénujeme na věci spojené s klimatickou změnou, což jsou v podstatě nové výzvy krajinářské architektury založené na posledních poznatcích práce s takzvanou modrozelenou infrastrukturou jako je zasakování vody, udržení vody na stanovišti nebo práce s případnými přebytky vody, co spadnou v jednom okamžiku," dodal Krejčiřík. (MENDEL, Ústav biotechniky zeleně)


POCTA OTCI GENETIKY

Mendelovy dny se letos uskuteční 3. a 4. listopadu 2021. Dějištěm akce je Mendelův refektář a Mendelovo muzeum Masarykovy univerzity. Dvoudenní program zahájí ve středu 3. listopadu v 17 hodin prorektor pro personální a akademické záležitosti Jiří Hanuš a prorektorka pro výzkum a doktorské studium MU Šárka Pospíšilová.

Poté bude následovat přednáška profesora Stensetha z univerzity v Oslu nazvaná „Mendel, Elton a Darwin: Genetika, ekologie a přírodní výběr". Po něm vystoupí s přednáškou „Napp, Mendel a problém dědičnosti" profesor Gregory Radick z univerzity v Leedsu. Blok přednášek bude pokračovat vystoupením Barbary Fischer z Katedry evoluční biologie vídeňské univerzity na téma Vídeňské vlivy na Mendelovo dílo. Posledním přednášejícím pak bude Jiří Zahrádka z Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty MU, který představí Leoše Janáčka a Augustiniánský klášter v Brně. Večer pak zakončí koncert Mužského pěveckého sboru Láska opravdivá se skladbami Křížkovského a Janáčka.

Mendelovy dny budou pokračovat 4. listopadu konferencí, nazvanou G. J. Mendel - komplexní výzkum jeho osobnosti z hlediska různých vědních oborů.

......

Biolog, genetik, matematik, botanik, katolický kněz a přírodovědec Gregor Johann Mendel (20. 7. 1822 - 6. 1. 1884) pochází z Hynčic ve Slezsku, ale podstatnou část svého života strávil v augustiniánském klášteře v Brně, kde také učil a studoval. Díky svým pokusům s křížením hrachu popsal principy dědičnosti a postaral se tak o největší biologický objev za posledních 500 let. Zároveň dal základ nové vědě - genetice.

......

Na Mendelových dnech 2021 se bude také diskutovat o oslavách 200 let od narození otce genetiky, které se v Brně uskuteční příští rok v červenci. Nejvýznamnější brněnské instituce v čele s Masarykovou a Mendelovou univerzitou už naplno připravují program včetně mezinárodní konference. Chystají se rovněž nové expozice Mendelova muzea. (muni.cz)


AKADEMIE VĚD OCENILA ÚSPĚŠNÉ VĚDCE

15. 11. 2021 proběhlo slavnostní předání Cen Akademie věd České republiky za mimořádný výsledek výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Oceněné výzkumy a projekty spojuje to, že od jejich prvního zveřejnění nebo realizace neuplynulo více než pět let. Mezi laureáty byli také vědci z Ústavu experimentální medicíny AV ČR (ÚEM), jmenovitě Mgr. Klára Červená, RNDr. Soňa Vodenková, Ph.D., MUDr. Pavel Vodička, CSc. a Ing. Veronika Vymetálková, Ph.D. Tento tým dlouhodobě zkoumá 5-fluorouracily, které se používají při léčbě rakoviny tlustého střeva a konečníku. Kolorektální karcinom je jednou z nejčastějších onkologických diagnóz. Badatelé vydali článek, ve kterém shrnuli všechny dosavadní objevy a znalosti o protinádorovém léku 5-fluorouracilu včetně vzniku a vývoje chemorezistence. Odborná veřejnost obsah článku široce využívá.

Mezi další oceněné vědce patří i RNDr. Martin Palus, Ph.D. z Biologického centra AV ČR. Covidová i protiklíšťová pomoc - tak by se daly shrnout oceněné výsledky Martina Paluse, na jehož pomyslném seznamu figurují hned tři položky. Sehrál klíčovou roli při vývoji „dvojité" (bi-specifické) protilátky proti onemocnění covid-19: při zavádění myšího modelu i při testování. Podobně pomohl při přípravě protilátek, které mohou pomoci v léčbě klíšťové encefalitidy, a bezprostředně po propuknutí koronavirové pandemie se 12-16 hodin denně věnoval diagnostice vzorků - a pomohl vyvinout neutralizační test pro stanovení množství protilátek.

Ceny na slavnostním ceremoniálu ve vile Lanna udělila vědcům předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. „Výsledky, které tato ocenění vyzdvihují, přispívají k prestiži české vědy v mezinárodním srovnání," zdůraznila předsedkyně AV ČR.


Zpět