Nebezpečná chemická látka Trimethylbenzoyl Diphenylphosphine Oxide (TPO) bude na základě nařízení Evropské komise od 1. září 2025 zakázána při používání ve všech kosmetických přípravcích. Zejména se jedná o její použití v gelech pro nehtovou modelaci. Podle vědeckých studií látka TPO představuje zdravotní rizika - způsobuje alergii nebo ekzém na kůži a může negativně ovlivňovat reprodukci.
Trimethylbenzoyl Diphenylphosphine Oxide (CAS číslo 75980-60-8) je viskózní látka, která tvrdne při UV nebo LED světlu (fotoiniciátor). Používá se proto v systémech umělých nehtů při gelové nehtové modelaci. Vědecký výbor pro bezpečnost spotřebitele neobdržel během legislativou stanovené doby (15 měsíců) žádnou žádost od jakéhokoli unijního subjektu o posouzení možnosti udělení výjimky na používání této látky v kosmetických přípravcích. Proto následně Evropská komise zařadila TPO na seznam zakázaných látek v kosmetických přípravcích.
TPO je nebezpečná látka s prokázanou dráždivostí kůže (alergická reakce, zarudnutí, svědění nebo podráždění kůže) a toxicitou pro reprodukci.
„Při opakovaném nebo dlouhodobém vystavení může TPO poškozovat plodnost a negativně ovlivnit vývoj plodu. U laboratorních zvířat byly zaznamenány změny na varlatech, narušení menstruačního cyklu či zhoršení kvality vajíček, tedy snížení reprodukční schopnosti. Riziko hrozí především při vdechování prachu nebo kontaktu s pokožkou před vytvrzením gelu," řekl ředitel odboru ochrany veřejného zdraví a zástupce hlavní hygieničky ČR, Mgr. Matyáš Fošum.
„Zákaz používání látky se vztahuje na všechny výrobce, distributory, velkoobchody a profesionální uživatele kosmetiky, jako jsou nehtová studia a kosmetické salony," uvedla vedoucí Národního referenčního centra pro kosmetiku při Státním zdravotním ústavu MUDr. Dagmar Jírová, CSc.
Látka se používá jako fotoiniciátor v polymerizačních procesech, například i v UV-vytvrzovaných dentálních kompozitech. TPO je složkou UV-vytvrzovatelných lepidel a nátěrů. Molekulární vzorec je C22H21O2P. Jde o žlutý krystalický prášek.
Trimethylbenzoyl Diphenylphosphine Oxide (TPO) může být uveden i pod jinými názvy:
Výrobky s TPO představují výrazné riziko pro zdraví
Nařízení Evropské komise proto stanovuje, že výrobky s obsahem této složky nelze používat po 1. září 2025. Od 1. září 2025 jsou provozovny péče o tělo povinny používat gely pro nehtovou modelaci s obsahem alternativních fotoiniciátorů. Dodržování zákazu budou od 1. září 2025 kontrolovat krajské hygienické stanice. Nedodržení zákazu může vést k pokutám.
„Nespotřebované výrobky je potřeba vrátit výrobci nebo dovozci. Ti jsou povinni provést opatření ke stažení kosmetických přípravků s obsahem látky TPO z trhu do 31. srpna 2025," dodává MUDr. Jírová.
„Doporučuji spotřebitelům, aby se v kosmetických salónech a nehtových studiích od 1. září 2025 informovali, zda není v seznamu přísad aplikovaného gelu pro nehtovou modelaci uvedena látka Trimethylbenzoyl Diphenylphosphine Oxide," říká Mgr. Fošum.
V produktech jako jsou gel laky nebo modelovací gely se TPO používalo v nízké koncentraci do 5 %. To bylo množství, které bylo dlouhodobě považováno za bezpečné pro běžné používání. Již v červnu 2020 navrhlo Švédsko změnit klasifikaci a přidat tuto látku na seznam látek dráždících kůži.
Gelové manikúře ale nemusí odzvonit. Výrobci už dlouho pracují na bezpečných a účinných alternativách. Nové fotoiniciátory, které splňují přísné legislativní požadavky, jsou již nyní součástí moderních gelových systémů. Označují se jako TPO-free. Bezpečnější alternativy jsou označeny zkratkami TPO-L, TDOPO a TPO-R. Pro ty, kteří se chtějí zcela vyhnout UV/LED vytvrzování za účasti fotoiniciátorů, existují další možnosti. Například tzv. pudrová manikúra (Dip Powder), která funguje na principu systému lepidla (kyanoakrylátu) a akrylového prášku. Klasikou stále zůstává tradiční manikúra s dlouhotrvajícímu laky odolnými proti odlupování. Důvěryhodné značky poskytují na svých webových stránkách podrobné informace o složení komponent pro manikúru a dodržují předpisy EU.
V dentálních výplních, lepidlech na lékařské přístroje a v dalších UV-vytvrzovaných materiálech je použití TPO stále povolené.
Zpracovala -red- podle tiskové zprávy MZČR
Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.
Vysoký počet nakažených hepatitidou A (VHA) zvedl zájem o očkování. V ČR se tak „vyočkovaly“ zásoby pro standardní sezónu. V letošním roce bylo první dávkou naočkováno již téměř 150 tisíc osob, což je trojnásobek oproti předchozímu roku. A nejsme jedinou evropskou zemí potýkající se s vyšším výskytem VHA, což vedlo k celoevropskému nárůstu poptávky po vakcínách. Podle ministra Válka zajistilo proto Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s partnery mimořádně přes 200 tisíc očkovacích dávek proti VHA, a to i díky funkční koordinační lékové skupině se zástupci SÚKLu, lékárníků a distributorů. Během pěti týdnů dorazí do ČR dalších 125 tisíc vakcín proti hepatitidě A.
4. listopadu 1982 se zásluhou týmu vedeného prof. MUDr. Ladislavem Pilkou ve FN Brno narodilo první československé „dítě ze zkumavky. Práce prof. Pilky znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok. Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v ČR přibližně pět tisíc dětí ročně, což je přibližně 5 % všech narozených dětí. Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v improvizovaných podmínkách, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí.
5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz