Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



ÚČINNOST ROUŠEK OVLIVŇUJE ZPŮSOB JEJICH NOŠENÍ I PÉČE O NĚ



Navzdory dramatickému nárůstu počtu nakažených koronavirem Češi podceňují nošení ochranných prostředků dýchacích cest. Až 6 % mladých do 26 let odmítá respektovat epidemiologická nařízení. Jak vyplývá z říjnového průzkumu agentury IPSOS, každý desátý Čech považuje textilní a jednorázové chirurgické roušky za „dostatečně funkční celý den" a skoro polovina Čechů je mění jen jednou denně, 15 % obyvatel dokonce jednou týdně! Pouze 16 % Čechů mění jednorázovou ochranu po každém použití.

Počty nakažených i hospitalizovaných rekordně rostou, navzdory tomu 2,2 % Čechů se stále vůbec nechrání. Nařízená protipandemická opatření ignoruje dokonce až 6 % mladých do 26 let. „Rebelují" především muži a obyvatelé Jihočeského (6,3 %) a Ústeckého kraje (6,5 %), obyvatelé větších měst a lidé se základním vzděláním (9,4 %).

Z průzkumu vyplývá, že textilní roušky jsou nejčastější formou ochrany - využívají je 2/3 obyvatel ČR (62,2 %). Nejvyšší popularity se těší v regionech Vysočiny (72,7 %), v Libereckém (70,6 %) a Karlovarském (69,2 %) kraji. Chirurgické roušky (26,5 %) jsou populární ochranou především v Pardubickém, Královohradeckém a Jihočeském kraji. Používání kvalitnějších respirátorů (5,5 % celá populace ČR) stoupá s věkem (nejvíc je využívají lidé ve skupině 54+, 7 %). Respirátory chrání nejvíc obyvatele Prahy 14 %, dávají jim přednost lidé s vyšším vzděláním (2 % ZŠ vs. 7,6 % VŠ).


Sběr dat byl realizován exkluzivně pro společnost RESPILON prostřednictvím aplikace Instant Research agentury IPSOS.

Šetření probíhalo metodou on-line dotazování 6. 10. 2020 na reprezentativním vzorku 550 osob z IPSOS CASI panelu.

Respondenty byli muži a ženy ve věku 18-65 let z celé ČR.


 

Téměř šokující z hlediska zdravotního/hygienického je především zjištění, že každý desátý Čech považuje svou stávající ochranu dýchacího ústrojí za dostatečně „funkční celý den" (11,5 %), že se „nemusí sterilizovat" (11 %), a i tak ho „ochrání" (14,7 %). Přeceňování účinku jednorázových ochranných pomůcek dýchacích cest dokazuje i zjištění, že necelá polovina Čechů (40,3 %) je mění pouze jednou denně. 15 % obyvatel republiky dokonce mění ochranné pomůcky pouze jednou týdně. Pouze 16 % Čechů mění jednorázovou ochranu po každém použití.

„Ukazuje se, že se u části veřejnosti projevuje únava z dlouhodobosti omezení, resp. „naše švejkovství," a to vede k nesprávnému používání ochranných pomůcek dýchacích cest. To jako firma, která se od roku 2013 zabývá vývojem a výrobou kvalitních ochranných pomůcek z nanovláken, vnímáme mimořádně citlivě," reaguje na výsledky průzkumu Jana Zimová, výkonná ředitelka firmy RESPILON, a dodává: „Často je to právě z nevědomosti, kdy se lidé respirátorů nebo roušek dotýkají rukou v obličejové části, různě je při nošení upravují, nosí je během celého dne bez výměny nebo si je například sundají, aby si zakouřili, a následně tu samou ústenku nasadí znovu. Tím snižují účinnost anebo sami sebe přímo ohrožují, protože právě kontakt rukou s kapénkami obsahujícími virové částice COVID-19 a následný dotyk v oblasti obličeje patří k častým způsobům přenosu onemocnění."

Třetina Čechů (35,3 %) jako nejvýznamnější benefit aktuálně používaného ochranného prostředku dýchacích cest udává „ochranu lidí v mém okolí před koronavirem," resp. že jim „dobře sedí na obličeji" (32,3 %). Toto je významně důležitý faktor především pro mladé lidi do 26 let (53,2 %) a pro střední generaci do 44 let (31 %), resp. lidi s vysokoškolským vzděláním (29,2 % ZŠ vs. 39,1 % VŠ).

Pětina populace ČR se rozhoduje „spíš prakticky / pragmaticky" - tj. nedostanu v ní pokutu (21,4 %) resp. že mě chrání před koronavirem (18,4 %). 

Jen přibližně pro 1 z 10 Čechů (13,2 %) je důležité a považují za výhodu, že je jejich stávající ochranná pomůcka vyrobena v Česku. Z hlediska původu jsou největšími patrioty obyvatelé Olomouckého (29.6 %) a Pardubického (22,6 %) kraje. Ani fakt, že Česko se považuje za „kolébku nanotechnologií" a jejich využívání masivně podporuje, se ale významněji nepřepsalo do parametrů, podle kterých si Češi vybírají osobní ochranné pomůcky. Nálepka „vyrobeno z nano materiálů" je významná jen pro 4,6 % obyvatel ČR. Výjimkou je pouze „domácí" Liberecký kraj, kde je původ důležitý pro 12 % respondentů.

Téměř polovině Čechů vadí, že se jim „v nich špatně dýchá" (42,8 %), resp. že se v nich „špatně mluví" (24,2 %).  Problematické je i samotné „nošení" - tato povinnost navzdory aktuální epidemiologické situaci vadí více než třetině populace (36,1 %).

 Pokud se týká funkčnosti a kvalitativních parametrů ochranných prostředků dýchacích cest, Čechům překáží především nutnost praní a sterilizace (19,7 %), resp. že běžné tipy ochranných prostředků dýchacích cest neobsahují aktivní „dezinfekční" složky - např. stříbro, měď, zinek (18,8 %), a proto nevydrží „dlouho funkční" (16,4 %). Čechům dále vadí „roušky na jedno použití" (13,8 %) a z toho plynoucí „velké množství odpadů" (13,2 %).  Pro 1 z 10 Čechů (12,3 %) je problémem i fakt, že roušky nejsou vyrobeny z kvalitních nanomateriálů.


Manuál ČLnK Ochranné pomůcky a jak se o ně starat ZDE


„Poměrně jasno mají Češi i o parametrech „ideální osobní ochranné pomůcky." Nejdůležitějším požadavkem je „celková a účinná ochrana." TOP 10 kritériím dominuje striktní požadavek na „filtraci 99,9 % virů."

Stejně důležité je ale pro Čechy, aby se nejednalo o další jednorázovou masku, tj. aby respirátor měl funkčnost několik dnů.

„Měl by být lehký, netlačit a zároveň by nemělo docházet k jeho vlhnutí a tím omezení účinnosti," říká Jana Zimová, a dodává: „Pomyslný žebříček kvalitativních parametrů pak uzavírá požadavek na přiměřenou pořizovací cenu, resp. z hlediska účinnosti, aby se respirátor sám dezinfikoval a nebylo nutné se o něj starat."

 


RESPILON® se od roku 2013 věnuje výzkumu a vývoji produktů z nanovláken.

V současném portfoliu má nanovlákenné produkty na ochranu dýchacího ústrojí (extrémně lehké respirátory RespiPro a nákrčníky R-Shield, které uvedla na trh již v roce 2018 pro potřeby nemocných se sníženou imunitou.

Část příjmů z prodejů speciálních řad R-Shieldů pravidelně putuje na konta konkrétních organizací.

RESPILON věnuje také hodně času edukaci o tom, jak ochranné pomůcky z nanovláken správně používat.


Zdroj: Ogilvy

Zpět

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ

Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.

DOPORUČUJEME