Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



V LISTOPADU 1982 SE NARODIL PRVNÍ ČECH ZE ZKUMAVKY



Před jednačtyřiceti lety hrdinský čin, dnes běžná součást medicíny. Od 4. listopadu 1982, kdy se v České republice metodou GIFT narodilo první dítě „ze zkumavky", došlo v oboru reprodukční medicíny ke značnému pokroku. Asistovaná reprodukce (IVF) pomáhá každý rok s početím tisícům párů.

 Začátky IVF přitom jednoduché nebyly. Profesor Ladislav Pilka, otec prvního dítěte „ze zkumavky", neměl k dispozici moderní techniku ani odborné publikace. Myšlenky na umělé oplodnění se však navzdory složitým podmínkám a neúspěšným pokusům nevzdal. Dítě, které se díky němu a jeho týmu touto metodou v roce 1982 narodilo, navíc nebylo první jenom u nás - ale v celém tehdejším východním bloku.

„V medicíně to tehdy byla obrovská událost. Za uplynulých 40 let ale došlo k velkému posunu, umělé oplodnění je dnes dostupné všem a jeho úspěšnost se výrazně zvýšila. Lidé přistupují k reprodukční medicíně jako k běžnému lékařskému oboru," popisuje MUDr. Pavel Otevřel, vedoucí lékař české reprodukční kliniky Reprofit a bývalý kolega prof. Pilky.

................................

Gynekolog, porodník a průkopník IVF v České republice, prof. MUDr. Ladislav Pilka, DrSc., působil od roku 1968 na II. gynekologicko-porodnické klinice v Brně. V letech 1980 až 1988 byl vedoucím Centra asistované reprodukce ve FN a porodnici Brno. Do roku 1998 byl přednostou II. gynekologicko-porodnické kliniky, poté působil na Klinice reprodukční medicíny a gynekologie ve Zlíně a na klinice Reprofit International v Brně. V letech 1990-1993 byl předsedou Československé gynekologicko-porodnické společnosti ČLSP JEP.

V roce 1982 umožnil prof. Pilka se svým brněnským týmem narození prvního dítěte ze zkumavky v tehdejším Československu i celém komunistickém bloku. Spolu s dalšími embryology dosáhl světového prvenství zavedením metody GIFT, což je přenos pohlavních buněk do vejcovodu. Tato metoda spočívá v tom, že se spermie a vajíčko spojí v laboratoři, a poté se zavedou do vejcovodu ženy, kde dochází k oplodnění a zahnízdění embrya.

................................

Léčba neplodnosti se nejprve týkala jenom žen, které měly neprůchodné vejcovody, až později začali lékaři zkoumat i kvalitu vajíček a spermií nebo poruchy ovulace.

Jedním ze zásadních milníků úspěšnosti asistované reprodukce se stalo zamrazování embryí.

„Embrya se začala zamrazovat v 90. letech minulého století. Do té doby se do vejcovodů nebo dělohy přenášela všechna vzniklá embrya. Dalším důležitým milníkem IVF se stalo vpíchnutí spermií do vajíčka - tzv. metoda ICSI," dodává MUDr. Otevřel.

K velkému posunu asistované reprodukce tak podle odborníků přispěly moderní technologie.

„Přirovnal bych to k rozvoji automobilového průmyslu. Jako když srovnáte auto z roku 1982 a to ze současné doby. Pořád jezdíme na pneumatikách a máme volant a pořád používáme vajíčka a spermie - zbytek je ale někde úplně jinde," popisuje předseda Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP MUDr. Štěpán Machač, Ph.D.

„Princip IVF se nezměnil. Díky lepším lékům a technice, kterou dnes máme k dispozici, však umělé oplodnění provádíme mnohem efektivněji. Brzy nám do toho navíc vstoupí umělá inteligence," doplňuje MUDr. Machač. 

Problémy s neplodností má v České republice v současné době 15-20 % párů. Pomocí IVF se v tuzemsku rodí každé 30. dítě.

„Asistovaná reprodukce je důležitou součástí léčby a její úspěšnost je vysoká. Zdaleka ale není schopna dorovnat celkový pokles porodnosti, ke kterému dlouhodobě dochází. Důvodů je více - kromě zhoršené plodnosti mají ženy méně dětí a stále častěji odkládají rodičovství na později," říká MUDr. Pavel Otevřel se vzpomínkou na prof. Pilku: „Byl to velký vizionář, pro kterého neexistovalo nic, co by se nedalo překonat. Když zjistil, že se ve Velké Británii narodilo dítě pomocí IVF, rozhodl se, že tady to půjde taky." 

Podobně na něj vzpomíná i MUDr. Štěpán Machač: „Měl obrovské srdce a uznávala ho celá medicínská obec. Byl odborníkem na svém místě, který ve své době nemohl cestovat a neměl zahraniční zkušenosti. I přesto medicínu dokázal posunout o veliký krok dopředu. A je to člověk, který mi dal práci."

Prof. Pilka u příležitosti svých 80. narozenin v roce 2013 zavzpomínal na dobu, kdy IVF v ČR začínala. „Tehdy byla neplodnost vnímána jako ostuda a řada žen raději zůstala bezdětných. Také rodina prvního dítěte ze zkumavky si nepřála tehdy žádnou publicitu," okomentoval rok před svou smrtí prof. Pilka tehdejší vnímání asistované reprodukce.

Zdroj: MaVePR

UMĚLÁ INTELIGENCE POMÁHÁ S NEPLODNOSTÍ

KDYŽ KILA BRÁNÍ POČETÍ

Zpět

ZMĚNY V OČKOVACÍM KALENDÁŘI 2024

Od 1. ledna 2024 bude očkování proti lidskému papilomaviru (HPV) plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění mnohem větší skupině „náctiletých“. Doposud proplácely zdravotní pojišťovny vakcíny jenom 13letým, od nového roku je uhradí všem dívkám a chlapcům ve věku od 11 do dovršení 15 let. Vakcínami proti HPV zdravotníci očkují již od roku 2006.

WHO ŽÁDÁ ČÍNU O PODROBNÉ INFORMACE O DĚTSKÉM ZÁPALU PLIC

Od poloviny října hlásí severní Čína nárůst chřipce podobných onemocnění ve srovnání se stejným obdobím v předchozích třech letech. Čína má zavedené systémy pro zachycování informací o trendech v oblasti chřipky, chřipce podobných onemocnění, RSV a SARS-CoV-2 a hlášení do sítí jako je Global Influenza Surveillance and Response System. Předpokládá se, že původcem u velkého počtu případů je Mycoplasma pneumoniae. U aktuálně se vyskytujícího onemocnění nicméně nejsou příznaky zcela typické pro infekci M. pneumoniae, u případů není popisován kašel a je přítomna vysoká teplota a nález nodulů na rentgenovém snímku plic. Čínské úřady připisovaly toto zvýšení nemocnosti zrušení omezení COVID-19 a příchodu chladného období. WHO pozorně sleduje situaci a je v úzkém kontaktu s národními úřady v Číně.

NOVELA ZÁKONA O LÉČIVECH

Sněmovna schválila novelu Zákona o léčivech. Jde o největší propacientskou změnu za posledních 15 let. Stěžejní změnou je povinnost dodavatelů léčiv zajistit dodávky pro české pacienty 1 až 2 měsíce po nahlášení přerušení nebo ukončení dodávek jejich léku. Distributoři budou mít nově povinnost každý pracovní den poskytovat SÚKLu informaci o aktuálních skladových zásobách přípravků s omezenou dostupností. Jejich aktuální stav budou hlásit i lékárny, a díky tomu bude Ministerstvo zdravotnictví přesně vědět, kolik je daného přípravku v distribuci, k dispozici pro dodání do lékáren a kolik je ho ještě v lékárnách. Plošné rozdělení mezi lékárny má zajistit povinnost objednávat léčivý přípravek s omezenou dostupnosti pouze v množství obvyklém pro danou lékárnu, namísto vytváření neúměrných zásob. Schváleny nebyly návrhy týkající se zařazení léčiv do strategických rezerv státu a zavedení automatizovaných boxů pro léčivé přípravky s výdejem bez lékařského předpisu.

DOPORUČUJEME


JAKÉ TÉMA BY VÁS ZAUJALO V ČLÁNKU ČI PŘEDNÁŠCE?

verbální komunikace
neverbální komunikace
empatie