Před jednačtyřiceti lety hrdinský čin, dnes běžná součást medicíny. Od 4. listopadu 1982, kdy se v České republice metodou GIFT narodilo první dítě „ze zkumavky", došlo v oboru reprodukční medicíny ke značnému pokroku. Asistovaná reprodukce (IVF) pomáhá každý rok s početím tisícům párů.
Začátky IVF přitom jednoduché nebyly. Profesor Ladislav Pilka, otec prvního dítěte „ze zkumavky", neměl k dispozici moderní techniku ani odborné publikace. Myšlenky na umělé oplodnění se však navzdory složitým podmínkám a neúspěšným pokusům nevzdal. Dítě, které se díky němu a jeho týmu touto metodou v roce 1982 narodilo, navíc nebylo první jenom u nás - ale v celém tehdejším východním bloku.
„V medicíně to tehdy byla obrovská událost. Za uplynulých 40 let ale došlo k velkému posunu, umělé oplodnění je dnes dostupné všem a jeho úspěšnost se výrazně zvýšila. Lidé přistupují k reprodukční medicíně jako k běžnému lékařskému oboru," popisuje MUDr. Pavel Otevřel, vedoucí lékař české reprodukční kliniky Reprofit a bývalý kolega prof. Pilky.
................................
Gynekolog, porodník a průkopník IVF v České republice, prof. MUDr. Ladislav Pilka, DrSc., působil od roku 1968 na II. gynekologicko-porodnické klinice v Brně. V letech 1980 až 1988 byl vedoucím Centra asistované reprodukce ve FN a porodnici Brno. Do roku 1998 byl přednostou II. gynekologicko-porodnické kliniky, poté působil na Klinice reprodukční medicíny a gynekologie ve Zlíně a na klinice Reprofit International v Brně. V letech 1990-1993 byl předsedou Československé gynekologicko-porodnické společnosti ČLSP JEP.
V roce 1982 umožnil prof. Pilka se svým brněnským týmem narození prvního dítěte ze zkumavky v tehdejším Československu i celém komunistickém bloku. Spolu s dalšími embryology dosáhl světového prvenství zavedením metody GIFT, což je přenos pohlavních buněk do vejcovodu. Tato metoda spočívá v tom, že se spermie a vajíčko spojí v laboratoři, a poté se zavedou do vejcovodu ženy, kde dochází k oplodnění a zahnízdění embrya.
................................
Léčba neplodnosti se nejprve týkala jenom žen, které měly neprůchodné vejcovody, až později začali lékaři zkoumat i kvalitu vajíček a spermií nebo poruchy ovulace.
Jedním ze zásadních milníků úspěšnosti asistované reprodukce se stalo zamrazování embryí.
„Embrya se začala zamrazovat v 90. letech minulého století. Do té doby se do vejcovodů nebo dělohy přenášela všechna vzniklá embrya. Dalším důležitým milníkem IVF se stalo vpíchnutí spermií do vajíčka - tzv. metoda ICSI," dodává MUDr. Otevřel.
K velkému posunu asistované reprodukce tak podle odborníků přispěly moderní technologie.
„Přirovnal bych to k rozvoji automobilového průmyslu. Jako když srovnáte auto z roku 1982 a to ze současné doby. Pořád jezdíme na pneumatikách a máme volant a pořád používáme vajíčka a spermie - zbytek je ale někde úplně jinde," popisuje předseda Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP MUDr. Štěpán Machač, Ph.D.
„Princip IVF se nezměnil. Díky lepším lékům a technice, kterou dnes máme k dispozici, však umělé oplodnění provádíme mnohem efektivněji. Brzy nám do toho navíc vstoupí umělá inteligence," doplňuje MUDr. Machač.
Problémy s neplodností má v České republice v současné době 15-20 % párů. Pomocí IVF se v tuzemsku rodí každé 30. dítě.
„Asistovaná reprodukce je důležitou součástí léčby a její úspěšnost je vysoká. Zdaleka ale není schopna dorovnat celkový pokles porodnosti, ke kterému dlouhodobě dochází. Důvodů je více - kromě zhoršené plodnosti mají ženy méně dětí a stále častěji odkládají rodičovství na později," říká MUDr. Pavel Otevřel se vzpomínkou na prof. Pilku: „Byl to velký vizionář, pro kterého neexistovalo nic, co by se nedalo překonat. Když zjistil, že se ve Velké Británii narodilo dítě pomocí IVF, rozhodl se, že tady to půjde taky."
Podobně na něj vzpomíná i MUDr. Štěpán Machač: „Měl obrovské srdce a uznávala ho celá medicínská obec. Byl odborníkem na svém místě, který ve své době nemohl cestovat a neměl zahraniční zkušenosti. I přesto medicínu dokázal posunout o veliký krok dopředu. A je to člověk, který mi dal práci."
Prof. Pilka u příležitosti svých 80. narozenin v roce 2013 zavzpomínal na dobu, kdy IVF v ČR začínala. „Tehdy byla neplodnost vnímána jako ostuda a řada žen raději zůstala bezdětných. Také rodina prvního dítěte ze zkumavky si nepřála tehdy žádnou publicitu," okomentoval rok před svou smrtí prof. Pilka tehdejší vnímání asistované reprodukce.
Zdroj: MaVePR
UMĚLÁ INTELIGENCE POMÁHÁ S NEPLODNOSTÍ
Na 12. říjen připadá Světový den artritidy. Během osvětových akcí mají pacienti i veřejnost možnost zdarma promluvit si o svých potížích s revmatology, osteology, dermatology nebo fyzioterapeuty aj. Mottem letošního ročníku je „Včasná péče - silnější obrana.“ Osvětový den startuje v pražské Spojce Karlín 6. října v 10 hodin. Jeho součástí bude i křest prvního komiksu pro teenagery s revmatem. Právě možnost osobních konzultací přilákala loni na obdobnou akci stovky pacientů. Odborníci na ní poskytli přibližně 120 konzultací. Organizátorem je pacientská organizace Revma Liga ČR.
K poslednímu zářijovému dni bylo letos nahlášeno celkem 32 090 případů pertuse. Naštěstí počty nakažených klesají. Nejvíce případů bylo u nás mezi 14. a 18. týdnem roku, tedy v dubnu a v květnu 2024. V posledních 4 týdnech bylo evidováno průměrně 673 nových případů za týden. Nejvíce případů pertuse v roce 2024 zatím hlásí kraje: Moravskoslezský (3 766x), Středočeský (3 665x), Ústecký (3 353x) a hl. m. Praha (3 011x). Státní zdravotní ústav (SZÚ) připomíná, že po období pandemie COVIDu-19, kdy se vzhledem k opatřením snížil výskyt respiračních infekcí včetně pertuse, byl v ČR od září 2023 postupně registrován nárůst potvrzených onemocnění černého kašle ve všech věkových skupinách. Podle aktuálně dostupných dat a studií SZÚ předpokládá, že se budou vyskytovat epidemie černého kašle v intervalech 3 až 6 let.