Aspirin a jeho generika. Kde se vzal český konkurent Acylpyrin?
PharmDr. Tomáš Arndt
První část článku pojednávající o nejznámějším léku světa nás provedla od vrbové kůry přes kyselinu salicylovou, až po kyselinu acetylsalicylovou s patentovaným názvem Aspirin. Sledujte s námi vzrušující příběh Aspirinu.
Začátkem 20. století docházelo k četnému falšování léku. Teprve v roce 1971 objevil princip působení kyseliny acetylsalicylové, blokaci syntézy prostaglandinů, profesor farmakologie na Royal College of Surgeons v Londýně, John R. Vane. Za svoji práci na tomto poli bádání získal v roce 1982 ještě spolu s dvěma švédskými vědci (Sune K. Bergström, Bengt I. Samuelsson), Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství.
Zajímavé bylo, že Spojené státy byly jedinou zemí, kde firma Bayer vlastnila jak zavedené označení zboží, známku, tak i patent na Aspirin. Působila zde také její velká pobočka - The Bayer Company v New Yorku. Během druhé světové války se ovšem jednalo o nepřátelský, německý podnik, který byl americkou vládou zabaven. Celá pobočka včetně patentu a ochranné známky Aspirin Bayer byla prodána firmě Sterling Products Company ze Západní Virginie. Proto ve Spojených státech prodávala tato firma originální Aspirin, nikoliv firma Bayer. V Československu práva na výrobu Aspirinu výlučně firmou Bayer stále platí (a platila také v minulosti). Samozřejmě na trhu existovalo velké množství generických verzí.
Jednou z nich byla i naše česká verze, Acylpyrin, který si podržel svůj původní název a složení dodnes. Acylpyrin začala vyrábět Akciová továrna lučebnin z Kolína (někdy též uváděná jako Lučební Kolín). Již koncem 19. století vyráběla jako surovinu kyselinu salicylovou, ale výroba byla prodělečná a skončila (byla obnovena po roce 1918). Ovšem nicméně již od roku 1899 firma vyráběla už kyselinu acetylsalicylovou jako surovinu. Acylpyrin spatřila světlo světa v roce 1925. Už od počátku obsahoval v jedné tabletě 500 mg kyseliny acetylsalicylové. Uvádí se, že její název vznikl ze začátku jména kyseliny acetylsalicylové (Acyl-) a řeckého slova pro oheň, tedy "pyros" (-pyr-). Koncovka - in byla v té době velmi častá u různých názvů léčivých přípravků. Traduje se, že Acylpyrin byl oblíbeným lékem prezidenta T.G. Masaryka.
Už během první republiky zuřil také boj mezi originálním, ale dražším Aspirinem, a neoriginálními, ale levnějšími generickými verzemi, k nimž patřil také Acylpyrin (existovaly i generika v jiných státech, hodně se k nám dovážely z Německa).
Pro zajímavost můžeme uvést srovnání cen z roku pro 20 tablet 1930: originální Aspirin Bayer stál 9,80 Kč, Acylpyrin z Kolína 7 Kč, generický lék Acetylina Heyden z Německa jen 6 Kč. A pokud jste si nechali připravit v lékárně individuálně připravovaný lék (magistraliter), stálo Vás to pouhé 3 Kč.
Kdo je otcem Aspirinu?
K Aspirinu se váže ještě jedna zajímavost, a to spor o jeho objev. Dalším z "otců" léku by mohl být nadřízený doktora Hoffmanna ve firmě Bayer, Arthur Eichengrün. Skotský expert na historii výroby léků, Walter Sneader, v roce 1999, uvedl, že Hoffmann byl pouhý technik a postupoval podle jeho pokynů. Eichengrün posléze odešel z firmy Bayer a založil vlastní společnost. Doba mu ale v Německu třicátých let 20. Století nebyla nakloněna bohužel kvůli jeho židovskému původu. Z této společnosti byl nacisty vyhozen. Za války skončil v ghettu v Terezíně. Válku přežil a zemřel v roce 1949. Byl autorem 47 patentů a vynalezl například ve své době proslulý lék Protargol, který byl jedním z prvních léků na kapavku. O svém nároku o objev léčivých vlastností kyseliny acetylsalicylové napsal v knize "Pharmazie" (1949). Zde právě zmínil, že původně byla tato léčivá látka vedoucím výzkumu V Bayeru, Heinrich Dreserem odmítnuta, vzhledem k podezření z poškození srdce. Navzdory tomu ji Eichengrün otestoval na sobě, žádné nežádoucí účinky nepociťoval, tak ji předal podřízenému Hoffmannovi a ten zase provedl z další zkoušky s několika lékaři z Berlína.
Jak je z toho všeho vidět, historie nejznámějšího léku na světě je plná pozoruhodných událostí a příběhů.
Ovšem, jak se svět v některých případech vrací k přírodním látkám, tak se také výzkumníci vrátili k původnímu zdroji - vrbové kůře. Vědci potvrdili, že za působením vrbové kůry nestojí jen glykosid salicin, ale více obsažených látek, například flavonoidy nebo polyfenoly. Samotný salicin by nestačil k dosažení účinku, kterým vrbová kůra působí. Výhodou je navíc to, jak uvádějí odborníci, že vrbová kůra na rozdíl od léků obsahujících kyselinu acetylsalicylovou, nepůsobí negativně na žaludeční sliznici.
A tak se dá říci, že se kruh uzavírá - od vrbové kůry k proslulému léku a zpět. Ale věřím, že ještě bude dlouho trvat, než nějaký další lék sesadí Aspirin z trůnu nejslavnějšího léčivého přípravku na světě...
K problematice by vás mohlo zajímat:
Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.
Vysoký počet nakažených hepatitidou A (VHA) zvedl zájem o očkování. V ČR se tak „vyočkovaly“ zásoby pro standardní sezónu. V letošním roce bylo první dávkou naočkováno již téměř 150 tisíc osob, což je trojnásobek oproti předchozímu roku. A nejsme jedinou evropskou zemí potýkající se s vyšším výskytem VHA, což vedlo k celoevropskému nárůstu poptávky po vakcínách. Podle ministra Válka zajistilo proto Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s partnery mimořádně přes 200 tisíc očkovacích dávek proti VHA, a to i díky funkční koordinační lékové skupině se zástupci SÚKLu, lékárníků a distributorů. Během pěti týdnů dorazí do ČR dalších 125 tisíc vakcín proti hepatitidě A.
4. listopadu 1982 se zásluhou týmu vedeného prof. MUDr. Ladislavem Pilkou ve FN Brno narodilo první československé „dítě ze zkumavky. Práce prof. Pilky znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok. Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v ČR přibližně pět tisíc dětí ročně, což je přibližně 5 % všech narozených dětí. Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v improvizovaných podmínkách, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí.
5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz