
PharmDr. Tomáš Arndt
V předchozím pojednání o původních, dnes často zapomenutých lékových formách jsme se blíže podívali na předchůdce pilulek a na formy určené k zevní aplikaci. V tomto článku si připomeneme slizy, octy a rozličné obklady - mokré i suché.
Vstupte s námi opět do staré apatyky...
Slizy a gumy
Důležitou úlohu v technologii léčivých přípravků měly slizy - Mucilagines. Byly používané zejména jako stabilizátory a emulgátory. Čtvrtý rakouský lékopis z roku 1836 uvedl tři druhy: z arabské klovatiny, z tragantu a z kdoulových semen.
První dva slizy se připravovaly rozetřením práškovaných drog v pramenité vodě, kdoulová semena se v láhvi protřepávala s horkou vodou, a nakonec se vylisovala. Konzervace se neprováděla. Páté vydání rakouského lékopisu (1855) předpisy poněkud pozměnilo. Horkou vodu uvedlo u tragantového slizu (v kdoulovém ji nahradilo studenou) a tento předpis doplnilo poznámkou paretur ex tempore (ať je čerstvě připraveno). V Lékárnické učebnici z roku 1938 jsou řazeny do stejné kapitoly s gumami a klovatinami. Všechny jsou definovány jako beztvaré, průsvitné látky rostlinného původu. Dělily se podle rozpustnosti ve vodě. Pokud se zcela rozpustily, byly to gumy pravé, pokud jen bobtnaly, byly to slizy.
Ke gumám patřila guma (též klovatina) arabská, Gummi arabicum, což byla ztuhlá šťáva vytékající z kmenů a větví různých druhů afrických akácií (Accacia senegal).
Ve vodě se rozpouštěla na lepkavý roztok, Mucilago Gummi arabicum.
K dalším patřila guma třešňová, též švestková, která představovala určitý přechod mezi gumami či slizy.
Zdroji slizů bylo například lněné semínko, již zmíněná kdoulová semena (jádra), ibiškové kořeny, salepové hlízy, agar-agar, škrob, pektin či lišejníky.
V gumě tragantové se vyskytoval sliz z různých druhů kozince (Astragalus), pojmenovaný bassorin.
Posléze byly používány i slizy z polysyntetických a syntetických látek, jako vápenatá sůl kyseliny alginové, alginát sodný. K dalším patřily deriváty celulózy.
V terapii se používaly k utišení dráždění, jako projímadlo nebo jako prostředek zesilující účinek (adjuvans). V prvním Československém lékopisu (1947) byl uveden sliz z arabské gumy, Mucilago Gummi arabicum. Připravoval se tak, že se arabská klovatina (Gummi Arabicum) rozpustila třením v roztoku kyseliny parahydroxybenzoové ve vodě. Při léčbě se používal v mixturách jako prostředek mírnící dráždění.
Julapium
K tekutým formám patřily též julepy (Julapium, z perského názvu "gulapa" pro růžovou vodu). Zcela původně se jednalo o roztoky cukru v aromatických vodách, růžové (převážně), pomerančové nebo fialkové. Byly to tedy vlastně ředěné sirupy, které voněly a chutnaly příjemně. Označovaly se též jako nápoje - Potiones. Pokud obsahovaly nerozpustné léčivo, jejich součástí byla arabská guma jako stabilizátor suspenze.
Ve starších lékopisech (před druhou světovou válkou) byly julepy oficinální.
Je možné uvést Julapium gummosum, Julapium salinum a Julapium simplex.
Později se označení "julepy" používalo také pro aromatizované roztoky, tekuté směsi nebo emulze (J. camphoratum, J. moschatum, tj. z mošusu), případně se též používalo jako synonymum pro nápoje.
Octy
Octy (aceta medicata) se připravovaly vyluhováním (macerací) rostlinných drog vinným octem (dříve také perkolací).
K vnitřnímu použití se v 16. století připravovaly octy, jako Acetum scillae (z mořské cibule), Acetum lobeliae, Acetum aromaticum, Acetum digitalis, Acetum ipecacuanhae nebo Acetum opii.
V prvním československém lékopise (1947) se již neobjevily.
Collemplastra
Ve třetím dílu našeho seriálu jsme se již setkali s termínem Emplastra, tedy náplasti. Ve starších lékopisech a odborné literatuře se také můžeme setkat s názvem Collemplastra. Byly definovány jako lepivé náplasti bez solí olova, natřené na plátně. Jednalo se o kaučukové náplasti, tedy vlastně o přímé předchůdce dnešních náplastí.
Původní takovou náplastí byla náplast Emplastrum adhaesivum americanum. Jak dokládá informace z učebnice farmakologie z roku 1925, v té době se již tento druh náplastí vyráběl průmyslově. Byly vyráběny z kaučuku.
Vylepšení přinesla německá firma Beiersdorf přidáním oxidu zinečnatého, čímž se odstranila dráždivost kaučukové hmoty. Tato firma označila svůj výrobek názvem, který se zachoval do dnešních dnů: Leukoplast.
Náplasti s přídavkem léčivých látek byly označovány jako medikamentózní.
V období kolem druhé světové války se používaly náplasti obsahující papriku (tehdy Capsiplast, v různých podobách se vyrábějí dodnes) nebo kyselinu salicylovou.
Zvláštní formou byly guttaplasty, léčivé náplasti, natřené na gázu, pokrytou vrstvou gutaperči nepropouštějící vzduch. To zabránilo kožnímu dýchání, kůže se macerovala, a tak se umožnil průnik léčiva (kyselina salicylová, resorcinol, pyrogallol, chrysarobin) do hloubky.
Fomenta
Fomenta (jednotné číslo fomentum) byly tekutiny používané při mokrých obkladech (latinsky obklad byl Fomentatio nebo Epithema). Používaly se (a vlastně stále používají) pro to, aby určitá část těla byla pod přímým terapeutickým vlivem určité tekutiny. Obklad se nechal na těle až do zapaření. Tekutinou mohla být obyčejná voda (což je vlastně dodnes stále známý Priessnitzův obklad) nebo léčivá látka v tekuté formě - ocet, líh, vápenná voda, olovnatá voda, karbolová voda (roztok kyseliny karbolové používaný k dezinfekci), roztok sublimátu (chloridu rtuťnatého k dezinfekci), manganistanu draselného a podobně. Plátno prosáklé roztokem se přiložilo na postižené místo a nechalo se působit. Aby se bránilo rychlejšímu vypařování a chladnutí tekutiny, přikrývaly se obklady gutaperčovým (druh gumy přírodního původu) papírem nebo voskovaným plátnem.
Ještě existovaly i suché obklady, Fomenta sicca, kdy byly plátěné váčky naplněné rozdrobněnou rostlinnou drogou nebo směsí drog (sacculi medicati). Působily suchým teplem. Nejčastěji užívanými drogami byly Flores Chamomillae (heřmánek pravý) a Flores Sambuci (bez černý). Vzácně byly používané ještě před druhou světovou válkou.
Obrázky v článku: autor mj. vyhledal online v Národní knihovně.
Přečtěte si také:
ZAPOMENUTÉ LÉKOVÉ FORMY I.
ZAPOMENUTÉ LÉKOVÉ FORMY II.
ZAPOMENUTÉ LÉKOVÉ FORMY III.
Pokud se v následujících dnech chystáte do přírody, zpozorněte. Český hydrometeorologický ústav zveřejnil mapu nejvyššího stupně aktivity klíšťat na většině území ČR. Prakticky celé území ČR je od poloviny května v nejvyšším 5. stupni „mimořádné“ aktivity klíšťat. Nejvíce případů klíšťové encefalitidy zatím letos hlásí Moravskoslezský kraj a velké nárůsty na celém území se dají očekávat v květnu. V loňském roce se v celé ČR nakazilo 670 osob, což představuje nárůst o 32 % oproti roku 2023. Riziko přisátí infikovaného klíštěte je extrémně vysoké již i v městských parcích nebo v zahradách a změna klimatu umožňuje klíšťatům přežívat dokonce ve vyšších nadmořských výškách. Pokud ještě nejste očkovaní, je možné využít tzv. zrychlené očkovací schéma – dvě dávky během 15 dnů, při němž ochrana nastu-puje již do jednoho měsíce od prvního očkování. Zdravotní pojišťovny očkování plně hradí lidem nad 50 let, ostatní na něj mohou čerpat příspěvky v rámci preventivních programů pojišťoven.
Festival Mezi ploty před více jak 30 lety (1992) otevřel prostory Psychiatrické léčebny Bohnice, které se dříve podobaly vězení, lidem z ulice i umělcům. Festival plný tance, scének a hudby propojuje širokou veřejnost se zdravotně postiženými a duševně nemocnými a bourá všechny bariéry včetně plotů mezi nimi. Během soboty 24. 5. a neděle 25. 5. vystoupí více než 100 účinkujících. Máte již svoji vstupenku? Vyhrát ji můžete aktuálně i v soutěži na Educommu. Stačí do 18. 5. 2025 vystudovat přednášky z tematické sekce Péče o duševní zdraví pro lékárníky. https://www.educomm.cz/meziploty/
Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) máme během prvních čtyř měsíců roku více případů infekční žloutenky typu A (450), než bylo celkem za roky 2021 až 2023. Loni bylo evidováno za celý rok 636 případů. Nakažených je ale s největší pravděpodobností mnohem více. Onemocnění hepatitidou A se týká všech krajů, ale nejvíce jich hlásí Středočeský (87), Moravskoslezský (83) a Praha (73 případů). Nemoc se podle SZÚ kromě dětské populace šíří také mezi dospívajícími a mladými dospělými a dále mezi lidmi s rizikovým chováním, především mezi závislými na drogách a mezi lidmi bez domova. Nyní v Praze proto probíhá očkování terénních pracovníků, kteří přicházejí do úzkého kontaktu s osobami žijícími na ulici a uživateli drog. Inkubační doba virové hepatitidy A je 14 až 50 dní, nejčastěji 30 dní. Období nakažlivosti začíná již ve druhé polovině inkubační doby, kdy je již virus přítomen ve stolici, tedy zpravidla jeden až dva týdny před začátkem samotného onemocnění. Základem prevence důsledná hygiena, k dispozici je i očkování. Není povinné ani hrazené, ale řada zdravotních pojišťoven na něj v programech prevence přispívá. Jeho cena se pohybuje kolem 1.700 korun za jednu vakcínu, přičemž k dlouhodobému účinku se doporučují dvě dávky.
Odstartoval další, již 24. ročník prestižní oborové soutěže Sestra roku. Přihlašování kandidátů je možné prostřednictvím webu soutez-sestraroku.cz či e-mailem na registrace@soutez-sestraroku.cz.