
Ať už vyrážíte na sjezdovky, snowboard, běžky, holdujete biatlonu nebo se chystáte „jen" sáňkovat s dětmi, pamatujte na to, že by vaše oči měly být chráněny.
„Pozor na rizika spojená s pobytem v přírodě - čili úrazy v podobě vniknutí cizího tělíska do oka, ať už jsou to částečky prachu, větvičky ze stromů..." vyjmenovává MUDr. Eva Jerhotová, lékařka Oční kliniky NeoVize Praha.
Nezapomínejte, že zrak je naším nejdůležitějším smyslem! Ideální je proto při zimních aktivitách používat sportovní brýle.
„Obruba brýlí by měla těsně přiléhat na obličejové partie, aby zabránila silnému proudění vzduchu a následnému vysušování. To je důležité zejména v případě, že nosíte kontaktní čočky," upozorňuje MUDr. Lucie Valešová, primářka Oční kliniky NeoVize Praha.
Při sportu se člověk také často zapotí! Pot ale oči dráždí a podle MUDr. Jerhotové může způsobovat až ekzematózní změny víček. Stékání potu do očí pomůže sportovní čelenka či savá čepice anebo kukla pod helmou.
Dioptrické brýle na sjezdovku ani na led nepatří
Péče o zrak se při zimním sportování komplikuje především lidem s očními vadami. Oftalmologové klasické dioptrické brýle při sportu důrazně nedoporučují nosit, a to nejen kvůli možnosti rozbití. „Klasické dioptrické brýle nejsou vhodné, neposkytují dostatečný výhled do stran a nechrání oči tak dobře, jako brýle sportovní," říká MUDr. Jerhotová.
Třetina lidí s dioptrickou vadou má problém s odhadem vzdálenosti a rozeznáváním vzdálených předmětů, každý osmý udává problémy s prostorovou koordinací. Může tak dojít k vážným úrazům. Nehledíc na to, že pokud člověk sportuje bez patřičné korekce oční vady, může docházet k rozvoji takzvaných astenopických potíží - bolesti hlavy, únavě očí a rozmlžování. Řešením je nechat si vyrobit sportovní brýle s patřičnými dioptriemi na míru, ačkoliv tato varianta znamená vyšší finanční zátěž, anebo nosit kontaktní čočky a přes ně ochranné brýle. Čočky však mohou při pohybu z oka snadno vypadnout, navíc je nutné při jejich nošení dodržovat patřičnou hygienu, což je někdy v přírodě obtížné.
Laserová operace usnadní život nejen sportovcům
Pro milovníky sportu, kteří mají dioptrickou vadu, stojí za to zvážit možnost nechat si odstranit dioptrie za pomoci rychlé a bezbolestné laserové operace.
„Ke korekci krátkozrakosti jsou nejvhodnější operace pomocí femtosekundového laseru, např. metoda NeoLASIK nebo NeoLASIk HD či NeoSmile 3D, která je vhodná i pro pacienty s vysokou krátkozrakostí. Kompletní laserové ošetření femtosekundovým laserem se provádí výhradně ambulantně, na obou očích současně a trvá zhruba patnáct minut. Povrch oka zůstává neporušený, takže rekonvalescence po zákroku je velmi rychlá a pacienti již v den operace mohou například sledovat televizi nebo vyřizovat textové zprávy na mobilním telefonu, " vysvětluje doc. MUDr. Šárka Skorkovská CSc., primářka Oční kliniky NeoVize Brno. Nejrychlejší laser na světě, který nyní na klinice nově používají, působí na oko při zákroku pouhých 10 sekund. Do běžného života mohou pacienti naskočit takřka okamžitě a na lyže nebo za dalšími sportovními aktivitami je pak možné vyrazit týden po zákroku.
Do hor sluneční brýle!
Se stoupající nadmořskou výškou se zvyšuje i intenzita slunečního záření. Proto si s sebou do hor nezapomeňte kromě opalovacího krému s UV faktorem 50 přibalit také kvalitní sluneční brýle. Právě společně se sněhem vytváří slunce „vražednou kombinaci" - říká se jí světelná reflexe a vzniká odrazem paprsků od bílé plochy. Zejména ultrafialové záření je pro oko nebezpečné. Ačkoliv je neviditelné, toto elektromagnetické záření o malých vlnových délkách (do 400 nm) může být příčinou „sněžné slepoty" a přispívat k rozvoji šedého zákalu (nukleární katarakta) nebo makulární degenerace.
Sluneční brýle obecně řadíme do čtyř kategorií podle intenzity zastínění:
Při ochraně před UV zářením je důležité, aby byl UV filtr v brýlích stoprocentní a zrak byl chráněn před UV A i UV B zářením. Doporučený je UV 400. Proto při výběru slunečních brýlí je kvalita filtru naprosto stěžejní.
„Sluneční brýle, které koupíte v optice, mají zaručeně 100% ochranu před UV zářením, ale u nákupu na stánku nebo v drogerii kvalitu filtru nemáte zaručenou. Kdo by chtěl u svých starších slunečních brýlí zjistit, kolik škodlivého záření jejich skly prochází, má možnost si kvalitu filtru nechat v optice změřit na speciálním přístroji," radí optička Kamila Pavlincová z Oční optiky OptoVize Brno.
Mráz a vítr vysušují oči
Mráz a vítr zvyšují odpařování ochranného slzného filmu z povrchu oka a v extrémních případech mohou způsobit narušení povrchu oka - rohovky.
„Nehledě na nepříjemné subjektivní potíže, jako je pálení, řezání, také zvyšují sklon ke vzniku zánětu spojivek i rohovky, protože nefunguje desinfekční funkce slz, které necirkulují," vysvětluje MUDr. Jerhotová.
Je to další z důvodů, proč si na nos nasadit ochranné brýle, které budou dobře sedět na obličeji a zakrývat celé oči a jejich okolí - i ze strany, aby chránily bulvy před větrem a vysycháním.
Pozor na přetopené místnosti
Suchý vzduch vnitřních prostor také může vyvolávat slzení, zarudlé oči, pálení a další potíže. Zejména lidé, kteří trpí syndromem suchého oka, kdy se nevytváří dostatečné množství slz, anebo jsou tyto slzy nekvalitní, v zimě trpí. První pomoc představují umělé slzy, které povrch oka zvlhčí. Pokud vás problém trápí dlouhodobě, neváhejte navštívit očního lékaře.
Další problém, který v zimě číhá na obrýlené, je zamlžování skel. I když existují speciální spreje nebo různé „babské rady", neexistuje v podstatě univerzální dlouhotrvající metoda, jak mlžení brýlí zabránit. V době pandemie covid-19 dokonce věčně zamlžené brýle vedly řadu lidí k tomu, že podstoupili laserovou operaci, při níž si nechali dioptrie odstranit.
Zdroj: GUIDELINE DIGI & PR s.r.o.
K tematice dále na Magazínu:
POZOR NA NOČNÍ MYOPII NA ZIMNÍCH CESTÁCH
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.