
Potenciál pomoci podvyživeným dětem má výzkum mezinárodního týmu vědců. Zjistili, že specifický bakteriální kmen Lactiplantibacillus plantarum WJL dokáže při každodenním podávání zlepšit poporodní růst podvyživených zvířat a podporovat produkci a aktivitu růstového faktoru-1 (IGF-1) a inzulinu. Podobně by to mohlo fungovat právě i u dětí. Na výzkumu pracovali vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR ve spolupráci s francouzskými a německými výzkumníky a s kolegy z Ústavu molekulární genetiky AV ČR a jejich práci zveřejnil časopis Science.1
K tomu, aby savci rostli a přibírali na váze, nastupuje po jejich narození „do práce" růstový hormon, který dává pokyn játrům a periferním tkáním k produkci inzulinu podobného růstovému faktoru-1 (IGF-1), který pak podporuje orgánový a systémový růst. Výživa je pro růst rozhodující a chronická podvýživa navozuje stav, kdy orgány na růstový hormon nereagují, což se pak projevuje nízkou hladinou cirkulujícího IGF-1 a vede k zakrslosti. Nedávné studie prokázaly, že nejen živiny, ale také složky střevního mikrobiomu mohou mít rozhodující význam pro utváření dynamiky růstu hostitelského organismu.
Vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR už v roce 2016 publikovali, že bakterie Lactiplantibacillus plantarum (kmen LpWJL), která je schopná podporovat růst u podvyživených zakrslých larev mouchy octomilky, má rovněž příznivé účinky na růst mláďat podvyživených myší.2
„Přestože byl náš článek z roku 2016 přelomový, ukazoval schopnost bakterie LpWJL podporovat růst ‚jen' u monoxenických myší - tedy myší, které měly ve střevech pouze tuto jednu bakterii. Nevěděli jsme, zda a jak bude podávání LpWJL ovlivňovat růst běžných, konvenčně chovaných myší, které už svůj vlastní střevní mikrobiom mají," vysvětluje Martin Schwarzer z Gnotobiologické laboratoře Mikrobiologického ústavu AV ČR v Novém Hrádku.
.......................................
Mgr. Martin Schwarzer, Ph.D. získal grant (2021-2025) Junior Star Grantové agentury České republiky na studium
„Specifické bakteriální kmeny a postbiotika odvozená od bakterií pro zmírnění dlouhodobých následků malnutrice".
.......................................
Preklinický model zakrslosti
Vědci vytvořili nový preklinický model zakrslosti, kterou vyvolali pomocí chronické podvýživy u běžných myší. Myši vystavené dietě s nízkým obsahem proteinů a tuků byly v dospělosti menší a lehčí, měly nižší hladiny cirkulujícího IGF-1 a nižší množství dělících se epiteliálních kmenových buněk v kryptách tenkého střeva.
„Na tomto modelu ukazujeme, že podávání LpWJL zlepšuje postnatální růst podvyživených konvenčních zvířat tím, že vyvolává metabolické a hormonální změny v mladém rostoucím hostiteli, které se projevují zvýšením cirkulujících hladin a aktivitou IGF-1 a inzulinu," vysvětluje Umesh Kumar Gautam, postdoktorand z výzkumné skupiny Martina Schwarzera, který se na studii podílel.
Překvapující zjištění pro vědce bylo, že není třeba podávat celou a živou bakterii. Dostatečným podnětem ke stimulaci růstu zvířat navzdory chronické podvýživě bylo podávání pouhé buněčné stěny izolované z bakterie LpWJL. Výsledky dále ukazují, že pro pozorované pozitivní účinky po podání LpWJL je nezbytný vnitrobuněčný receptor NOD2 střevních epiteliálních buněk.
„Podávání buněčné stěny izolované z bakterie LpWJL a také definované ligandy receptoru vrozené imunity NOD2 jsou dostatečnými bakteriálními podněty stimulujícími růst zvířat. Kromě toho jsme zjistili, že receptor NOD2 ve střevních epiteliálních buňkách je nezbytný pro LpWJL zprostředkované zvýšení proliferace střevních epiteliálních buněk, indukci genů regulovaných interferonem typu I, produkci IGF-1 a podporu postnatálního růstu u podvyživených konvenčních zvířat," upřesňuje Martin Schwarzer. Na výzkumu spolupracovaly mezinárodní týmy včetně vědců z IGFL - Institutu de Génomique Fonctionnelle de Lyon (Institut funkční genomiky v Lyonu), který společně spravují École Normale Supérieure de Lyon a CNRS, francouzské Národní výzkumné centrum.
Naděje pro podvyživené děti
Zjištění mezinárodního týmu expertů dále prohlubují znalosti o vztahu mezi bakteriemi a podvýživou a naznačují, že ve spojení s renutricí mají buněčné stěny bakterií, anebo definované ligandy receptoru NOD2, důležitý potenciál, který může zmírnit následky chronické dětské podvýživy. A to je dobrá zpráva pro více než 149 milionů dětí mladších 5 let v zemích s nízkými a středními příjmy, které trpí podvýživou.
„Naše výsledky naznačují, že kdybychom doplnili v relevantních preklinických modelech ověřená probiotika (např. LpWJL) nebo další definovaná postbiotika a spojili je se stávajícími renutričními strategiemi, můžeme potenciálně zmírnit přetrvávající růstový deficit, což je jeden z dlouhodobých důsledků podvýživy," říká Martin Schwarzer.
Zdroj: Oddělení komunikace AV ČR
Literatura:
1. Schwarzer M., Gautam U. K., Makki K., Lambert A., Brabec T., Joly A., Šrůtková D., Poinsot P., Novotná T., Geoffroy S., Courtin P., Petr Hermanová P., Matos R. C., Landry J.J.M., Gérard C., Bulteau A.-L., Hudcovic T., Kozáková H., Filipp D., Chapot-Chartier M.-P., Šinkora M., Peretti N., Gomperts Boneca I., Chamaillard M., Vidal H., De Vadder F., Leulier F.: Microbe-mediated intestinal NOD2 stimulation improves linear growth of undernourished infant mice. Science, 24 února 2023. DOI: www.science.org/doi/10.1126/science.ade9767
2. Schwarzer M., Makki K., Storelli G., Machuca-Gayet I., Srutkova D., Hermanova P., Martino M. E., Balmand S., Hudcovic T., Heddi A., Rieusset J., Kozakova H., Vidal H., Leulier F.: Lactobacillus plantarum strain maintains growth of infant mice during chronic undernutrition. Science 2016, 351(6275):854-857. doi:10.1126/science.aad8588
Zapište si do diáře!
Od 9. 5. do 9. 6. 2023 proběhne speciální online konference Healthcomm Professional na téma Mikrobiom lidského těla v souvislostech. Garantem akce je RNDr. Petr Ryšávka, Ph.D. Těšit se můžete na přednášky a problematiku: Orální mikrobiom ve zdraví a nemoci, Mikrobiom ve vztahu s farmakoterapií, Střevní mikrobiom a infekční nemoci, Mikrobiom a psychika, Mikrobiom a naše kůže a řadu dalších.
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.