Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



BIOLOGICKÁ LÉČBA MIGRÉNY



Desítky dnů z měsíce protrpěné kvůli bolesti hlavy, polykání prášků, nulová schopnost fungovat doma i v práci - to vše je minulost pro pacienty s migrénou, kteří se dostali k biologické léčbě.

Vyplývá to z nových dat Českého registru pacientů s migrénou na biologické terapii (ReMig). Data z registru, který byl založen v roce 2021 a jehož správcem je Nadační fond Hedalga ve spolupráci s výborem Sekce pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy České neurologické společnosti ČLS JEP (Czech Headache Society), jasně ukazují, že tento typ léčby u patřičných pacientů zabírá. Zvyšuje kvalitu jejich života a přináší úspory zdravotnímu systému. Než se ale pacienti s migrénou doberou správné diagnózy a dostanou k potřebné léčbě, trvá mnohdy dlouhé roky.

„U nemocných, kteří podstupují biologickou léčbu, významně klesá potřeba tzv. akutní terapie migrény. Pacienti tak sahají mnohem méně po běžných prášcích proti bolesti," popisuje MUDr. Tomáš Nežádal, Ph.D., z Neurologického oddělení Ústřední vojenské nemocnice Praha a zároveň předseda Sekce pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy České neurologické společnosti ČLS JEP.

Jak vyplývá ze souhrnných dat registru ReMig za rok 2023, před začátkem biologické léčby potřebovali sledovaní pacienti tablety na bolest hlavy v průměru 8 dní v měsíci. Po 6 měsících léčby u nich však došlo k poklesu na 2,3 dne za měsíc.

„S tím samozřejmě souvisí i výrazně nižší počet dní s migrénou za měsíc. Před nasazením biologické léčby pacienti prožívali průměrně 11,6 dne s atakou nemoci. Poté došlo ke značnému poklesu, a to už od první kontrolní návštěvy po 3 měsících léčby - na 4,2 dne s migrénou za měsíc," říká neurolog. Připomíná, že právě akutní léky na tišení bolesti při dlouhodobém používání naopak migrénu zhoršují.

V současné době je na migrénu k dispozici účinná léčba, která se dělí na akutní a preventivní. V případě, že má pacient do čtyř dní s migrénou (MMD) do měsíce a pomůže mu od bolesti tableta léku ze skupiny triptanů, stačí akutní léčba a není třeba nasazovat léčbu preventivní. Ovšem při vyšším počtu dnů s migrénou (čtyři a více do měsíce) dochází k výraznému snížení kvality života pacienta. Zde je vhodné nasadit preventivní (tzv. profylaktickou) léčbu, jejímž cílem je snížit počet a intenzitu záchvatů a omezit délku jejich trvání. 

S migrénou se v České republice potýká přes milion osob. Na biologickou terapii mají nárok ti pacienti, kteří trpí více než čtyřmi záchvaty migrény za měsíc a nezabírá jim preventivní léčba.

„Jedná se o první cílenou terapii migrény. Někteří pacienti s chronickou migrénou jsou díky biologické léčbě zcela bez bolestí," vysvětluje MUDr. Nežádal. Biologická terapie podle něj na jedné straně přispívá ke zvýšení kvality života nemocných, na straně druhé přináší i ekonomické úspory. To potvrzují i data registru ReMig. Plyne z nich, že při zahájení biologické léčby nadužívalo akutní medikaci 34,1 % pacientů, po třech měsících terapie však podíl těchto pacientů klesl na pouhých 3,6 %.

„Efekt biologické léčby je jasný a výrazný. Lidé díky ní fungují lépe a cítí se dobře i po psychické stránce. Nemusí už tak často sahat po prášcích nebo jezdit na pohotovost. To vše šetří peníze zdravotnímu systému," doplňuje neurolog.

Centra pro léčbu migrény

Specializovaná centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy, kde lékaři pacientům biologickou terapii nasazují, ale podle odborníků v některých oblastech republiky naráží na nedostatečný počet lékařů a sester i na chybějící prostory.

„To nám brání ošetřit více pacientů a v kratším čase," říká MUDr. Nežádal.

Nemocní navíc mnohdy čekají na správné určení nemoci, a tedy adekvátní léčbu i roky. „V průzkumu, který jsme prováděli před dvěma lety, přibližně čtvrtina pacientů uvedla, že na stanovení správné diagnózy čekala více než pět let. A 11 % dotázaných muselo navštívit více než čtyři specialisty, než se dobralo toho, co jim ve skutečnosti je," přibližuje předsedkyně pacientská organizace Migréna-help Rýza Blažejovská.

„Že problém trvá, potvrdil i průzkum z letošního roku s názvem Migréna vs. stigma. Potíže s nalezením účinné léčby měla podle něj téměř pětina respondentů," doplňuje.

To je i jeden z důvodů, proč organizace Migréna-help každoročně pořádá festival Migréna nás spojuje. Kromě pacientů na něj totiž vždy dorazí také řada odborníků a nemocní se zde dozví o nejnovějších trendech v oblasti léčby.

Pacienti mohou na festivalu zkonzultovat svoje problémy i s lékařkou. Letošní ročník se koná v Praze 12. září. Na místě bude k dispozici neurologická a sociální poradna a účastníci se mohou těšit i na ukázky fyzioterapie nebo na osobní zkušenosti s migrénou známého šéfkuchaře Pavla Drdela," přibližuje Rýza Blažejovská a dodává, že nemocní se o možnostech léčby mohou dozvědět také v tzv. Cestě pacienta s migrénou českým zdravotním systémem, kterou zpracovala organizace Migréna-help.

Migréna v číslech

Registr ReMig evidoval k 31. 12. 2023 celkem 3 149 pacientů s diagnózou migrény, kteří jsou nebo byli léčeni biologickou terapií. Průměrný věk pacientů v registru je 46 let a převažují ženy (87,4 %). První záchvat migrény měli sledovaní pacienti nejčastěji ve věku 10-19 let (50,1 %). U 65,2 % pacientů byla migréna zaznamenána i v rodinné anamnéze. Součástí souhrnných dat registru jsou výstupy z pacientských dotazníků. Z nich vyplývá, že biologická léčba významně ovlivňuje také deprese nemocných. V době zahájení aktuální léčby bylo bez deprese celkem 24,3 % pacientů. Střední depresi mělo 20,1 % nemocných a závažnou formu deprese 3,5 % pacientů. Po roce léčby bylo bez deprese 57 % pacientů, střední depresi mělo 6,7 % nemocných a závažnou 1,1 % pacientů.

Moderní technologie

Lidem trpícím migrénou pomůže nemoc zvládat také aplikace Migréna Kompas. Ta pacientům umožňuje zaznamenat jednotlivé záchvaty, jejich délku a intenzitu a užité léky. Kromě toho uživatel do kalendáře aplikace může zaznamenávat svou životosprávu a jak se cítil. Díky aplikaci tak pacienti s migrénou lépe porozumí svému onemocnění. Aplikace může sloužit jako pomocník při rozhovoru pacienta s ošetřujícím lékařem, při kterém společně odhalí možné spouštěče atak a domluví se na vhodné změně životního stylu.

Více o migréně, centrech pro léčbu, aplikaci nebo praktických radách lékařů či psychologů na www.migrena-kompas.cz

Zdroj: MaVe PR

PERSPEKTIVY ČESKÉHO MIGRENIKA

ČEŠI CHYBUJÍ V UŽÍVÁNÍ LÉKŮ NA BOLEST

Zpět

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ

Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.

DOPORUČUJEME