Online informace pro lékárny
BOLESTI UŠÍ POMŮŽOU ZMÍRNIT I BYLINKY
Častou komplikací nemocí z nachlazení bývají ušní záněty, a to zejména u malých dětí. Zánět se projevuje ostrou bolestí a dokáže pořádně rozhodit celý rovnovážný systém. Zánět středního ucha není dobré podceňovat a obvykle je nutné navštívit lékaře. Potíže se však dají zmírnit i pomocí bylinek.
Zánět středního ucha nejčastěji souvisí s rýmou, kdy se infekce z horních cest dýchacích přenese do středouší a ucpe se Eustachova trubice. Nahromaděná tekutina tlačí na ušní bubínek a vyvolává tak celou řadu problémů. První známkou počínajícího zánětu ucha je bolest při žvýkání, dotyku nebo tahu za boltec. Vážné záněty se pak projevují ostrou bolestí, zarudnutou kůží i zvýšenou teplotou. V některých případech je zánět doprovázen výtokem z uší nebo nateklými uzlinami.
Zánět uší nejčastěji postihuje děti, alespoň jednou jeho akutní formu prodělalo přes šedesát procent dětí do 7 let. Jejich Eustachova trubice je totiž kratší než u dospělých a infekce se snadněji šíří. U nejmenších dětí se dá zánět rozeznat tak, že si na ucho častěji sahají, mají problém s usínáním nebo se v noci vzbudí s pláčem.
Pro okamžitou úlevu od bolesti může pomoci látkový obklad namočený ve studené vodě. Pravidelně jej přikládejte na bolavé ucho a přikryjte suchým ručníkem. Druhou variantou je nahřátý látkový kapesník, do kterého vložíte stroužek česneku nebo rozkrojenou cibuli. Pro uvolnění dýchacích cest je důležité pravidelně smrkat. Menší děti častokrát pořádně smrkat neumějí, proto se hodí použít odsávačku hlenů, která jim rychle uleví.
V počátečních fázích zánětu uší lze zkusit přírodní možnosti léčby, například bylinné tinktury. „K řešení zánětu ucha využijeme nejprve bylinky, které zlepšují záněty v nosních dutinách a řeší i rýmu. Vhodná je lichořeřišnice a česnek, který je účinný například i na zlatého stafylokoka. Bakterie i viry pomáhá potlačit tinktura ze semen grepu. Olej z grepu pak můžeme použít na výtěr nosu i ucha," říká bylinkářka Jarmila Podhorná.
Bylinkářka doporučuje na virový zánět také gemmoterapeutikum z pupenů vrby a zlatice. Vrba též pomáhá tlumit bolestivé a horečnaté stavy. „Dobrým pomocníkem při řešení problému nosu i uší jsou směsi Mukolyt a Mukoben, které jsou složeny z bylin podporujících dýchací soustavu a imunitu - bez černý, habr, divizna, borovice, lékořice a další," dodává bylinkářka.
Se silným zánětem k lékaři
Nicméně, s rozvinutým zánětem ucha je nejlepší navštívit lékaře, který doporučí vhodnou léčbu. Nejčastěji se jedná o antibiotické kapky. Od propichování bubínku, které sice přináší okamžitou úlevu, ale je velmi bolestivé, se v současnosti spíše upouští.
Po prodělání zánětu je lepší se určitou dobu vyhýbat potápění v bazénu či v přírodních koupalištích, kde můžete mít pochyby o kvalitě vody. Neměli byste se pohybovat ani v prašném prostředí. Důležité je dbát na hygienu rukou. Po vysmrkání nebo po příchodu z venku si umyjte ruce, abyste si do ucha opět nezanesli infekci.
V letadle pomůže žvýkačka
Bolest uší nemusí být způsobena pouze zánětem. Může souviset s bolestí zubů, páteří nebo například průvanem či změnou tlaku. V situacích, kdy dochází k rychlým změnám tlaku, například v letadle, sáhněte po žvýkačce nebo bonbonu. Případně zkuste několikrát za sebou naprázdno polknout. Tím, že se zapojí svaly v okolí ucha, pomůžete k uvolnění tlaku.
Bolestivé poranění ucha může vzniknout i nesprávným čištěním vatovými tyčinkami, kdy dojde k poranění ušního kanálku. Nesprávným čištěním uší navíc může dojít k ucpání zvukovodu mazem, což zapříčiní infekci.
Další rady na http://www.nadeje-byliny.eu
NOVELY ZÁKONA MÍŘÍ K PODPISU
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.
DOPORUČUJEME
