Online informace pro lékárny
BYLINY NA ZKLIDNĚNÍ A SPÁNEK IV.
Chmel, levandule, meduňka a další
PharmDr. Jan Martin, Ph.D.
Dnešní díl cyklu o bylinách na zklidnění a spánek je věnován tradičním středoevropským bylinám, které jsou běžně dostupné a všem dobře známé. Na druhou stranu jde o léčivé rostliny poměrně málo vědecky prozkoumané a jejich běžné dávkování vychází spíše z lidových tradic, nikoli z vědecky ověřitelných fakt.
Jednou z nich je chmel otáčivý, který se již od středověku využívá ke konzervaci a ochucení piva a na podporu trávení. A právě při produkci chmele pro pivovary si pěstitelé všimli výrazných účinků na sběrače chmelových šištic: u většiny sběračů byl pozorován rychlejší nástup únavy, malátnost a spavost. Takže přibližně od 17. století začal být chmel běžně používán i pro zklidnění a spánek.
Chmel je vhodný spíše do kombinací, protože samostatně je v potřebných dávkách příliš hořký a výrazná stimulace trávení před plánovaným spánkem není zrovna žádoucí.
O něco vhodnější je levandule lékařská, která se na stres, neklid a nespavost užívá lidově od starověku. Účinek potvrdily i nemnohé, a ne příliš rozsáhlé klinické studie. Z nich vyplývá, že nejvhodnější je podávat čistou levandulovou silici v jednotlivých dávkách od 80 do 160 mg. To je množství, které odpovídá více než 6 g sušeného levandulového květu. Při samostatném používání rostlinné drogy tak narážíme nejen na problém dosáhnout dostatečné dávky, ale vyskytují se i některé nežádoucí účinky spojené s obsahem balastních látek. Častá je například zácpa, bolest žaludku a bolesti hlavy. Levandulový květ je také vhodnější spíše do kombinací s účinnějšími bylinami, kde může podpořit účinek, a navíc hraje roli korigencia chuti a vůně.
Nevýhodou používání čisté levandulové silice je zase možnost předávkování. Levadule by neměla být podávána malým dětem, a to ani v topických přípravcích.
Bylo totiž zaznamenáno několik případů prepubertální gynekomastie.
Tradičně se též užívá meduňka lékařská, a to v dávkách od 1,5 do 4,5 g. Vědeckých studií bylo provedeno jen velmi málo. Dá se říci, že účinek byl pozorován při dávkách 600 mg extraktu a vyšších, což opět vede k tomu, že běžné dávkování rostlinné drogy není dostatečné. Informace o toxicitě a nežádoucích účincích zatím nebyly dostatečně zkoumány, ale pravděpodobně jde o bezpečnou bylinu.
Stejně jako u výše zmíněných léčivek se i v případě meduňky jedná o bylinku vhodnou spíše k doplnění účinku kozlíku nebo mučenky.
Z dalších bylin je připisován zklidňující účinek i vlčímu máku, šantě kočičí, šišáku bajkalskému, a také řadě dalších rostlin, které buď nejsou legální (např. kava-kava) nebo mají výrazné nežádoucí účinky (rdesno mnohokvěté).
Předchozí díly:
DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.
DOPORUČUJEME
