
Průzkum o povědomí české populace o zdraví a nemoci jater byl realizován výzkumnou agenturou Ipsos na reprezentativním vzorku internetové populace České republiky v termínu od 28. ledna do 8. února 2022. Respondenti byli starší 18 let a byli segmentováni dle pohlaví, věku, vzdělání, regionu a velikosti místa bydliště. Celkem se průzkumu zúčastnilo 1010 respondentů pomocí Ipsos online panelu Populace.cz. Mezi společnosti, které využívají panel Populace.cz ke zjištění názorů svých zákazníků, patří společnosti z různých oborů, například výrobci potravin, léků, ale i státní instituce aj.
Podle zjištění z dotazníků souhlasí téměř dvě třetiny Čechů s tím, že o játra je třeba se starat a znají i jejich významnou úlohu při detoxikaci těla. Jak o játra pečovat respondenti vědí, některé zlozvyky ale opouštějí jen velmi neochotně, například v oblasti stravování. Méně lidí v letošním průzkumu uvedlo, že se snaží vyhýbat tučným jídlům a fast-foodovým restauracím.
Že je o játra třeba pečovat, si uvědomuje 63 % dotázaných a že jsou zdrojem vitality pro celé tělo, uvedlo 39 %. V letošním roce jsou si lidé více jistí v tom, jaké jsou příznaky onemocnění jater. Nejvíce lidí považuje za projevy jaterního onemocnění únavu, slabost a bolesti v břiše. Oproti roku 2021 Češi v letošním roce častěji podstupovali jaterní vyšetření, především krevní testy zjišťující onemocnění jater.
NEJEN ALKOHOL JE PRO JÁTRA RIZIKOVÝ
Nealkoholové postižení jater (Non-Alcoholic Fatty Liver Disease, NAFLD) při steatóze považované za jaterní manifestaci metabolického syndromu je v současnosti celosvětově nejčastějším jaterním onemocněním. NAFLD je spjato s diabetes mellitus 2. typu, obezitou i genetickými faktory. NAFLD zůstává pro Čechy spíše neznámým termínem. Téměř třetina populace o tomto termínu již slyšela, ale jeho přesný význam zná jen 12 % lidí. Oproti minulému roku ovšem narostl počet lidí, kteří si jsou vědomi rizika vzniku jaterní cirhózy spojeného s NAFLD. Češi mají také lepší představu o tom, jakých věkových skupin se nealkoholová tuková choroba jater může týkat. Starší lidé si častěji oproti mladším generacím nejsou jistí, které skupiny jsou pro toto onemocnění rizikové.
Češi si také častěji uvědomují rizikové faktory vzniku nealkoholové tukové choroby jater. Více než polovina lidí jako spouštěč uvedla tučné jídlo, mezi dalšími často vybíranými faktory byly alkohol, stres a sladká jídla.
Zdroj: Ipsos
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.