
Velmi oblíbeným se stává zimní cestování do exotických zemí, kde panuje teplé a slunné počasí. Cestovat v zimní sezóně může ale přinést i jistá zdravotní rizika. Jedním z nich je chřipka, která v tomto období nabývá na intenzitě a snadno se šíří mezi cestovateli, zejména v uzavřených prostorách, jako jsou letadla, autobusy nebo hotely.
Mnoho lidí se při plánování dovolené obává zejména exotických nemocí, jako je žlutá zimnice, břišní tyfus nebo malárie. Cestovatelé se často nechávají proti těmto nemocem očkovat nebo si kupují speciální preventivní přípravky. Na chřipku však mnozí zapomínají nebo ji podceňují, přestože jde o jedno z nejčastějších infekčních onemocnění v zimních měsících, které může člověka nejen na několik dní zcela vyřadit z běžných činností, ale také vést k vážným zdravotním komplikacím.
Chřipka v různých klimatických pásmech
V mírném podnebí je chřipka sezónní záležitostí - na severní polokouli se vyskytuje zhruba od listopadu do března a na jižní polokouli od dubna do října. V tropech, kam často míří cestovatelé hledající odpočinek během zimy, však chřipkový virus cirkuluje celoročně s několika sezónními vrcholy. Rozdíly v cirkulaci viru mezi jednotlivými zónami a klimatickými pásmy tak zvyšují šanci, že cestovatel na chřipkový virus narazí, i když se nachází v teplejším prostředí, kde chřipka na první pohled nepůsobí jako hrozba.
„Nákaza chřipkou může začít už při cestě na letiště, v autobusech nebo vlacích, kde dochází k častému přímému kontaktu s lidmi. Virus se snadno přenáší kontaktem s kontaminovanými povrchy, například klikami nebo sedadly, a také kapénkovou cestou při kašli nebo kýchání," upozorňuje MUDr. Milan Trojánek, Ph.D., přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol.
Chřipkový virus se pak dále rozmnožuje v horních dýchacích cestách, odkud se může rychle šířit do celého těla a způsobovat komplikace jako zápal plic či zánět průdušek.
.....................
Při kýchnutí se chřipkový virus šíří do vzdálenosti až 1,5 metru. Jediný člověk nemocný chřipkou může v letadle nakazit až 70 % pasažérů!
.....................
Prevence by měla začít už před cestou
Riziko infekce je možné snížit hygienickými opatřeními, včetně pravidelné dezinfekce rukou a případně i nošením roušky. Doporučuje se také vyhýbat se blízkému kontaktu s nemocnými osobami a ve veřejné dopravě minimalizovat kontakt s povrchy, jako jsou madla, zábradlí nebo sedadla, kde může virus zůstat aktivní.
Nejúčinnější metodou prevence proti chřipce však zůstává očkování. Měli by ho zvážit zejména cestovatelé, kteří mají riziko závažnějšího průběhu onemocnění a vyšší pravděpodobnost komplikací, jako jsou lidé starší 65 let, osoby s oslabenou imunitou nebo osoby s chronickými onemocněními, jako je astma, kardiovaskulární onemocnění nebo cukrovka.
„Na naší Klinice infekčních nemocí a cestovní medicíny v Motole je u cestovatelů vracejících se se zdravotními problémy, nejčastější infekcí, které lze předcházet očkováním, právě chřipka," říká MUDr. Trojánek a dodává: „Očkování proti chřipce by měl proto zvážit každý cestovatel, který si přeje snížit riziko zdravotních komplikací během cesty, ať už se jedná o krátkodobé turistické pobyty nebo pracovní cesty do zahraničí."
Očkování proti chřipce je možné u praktických lékařů a v očkovacích centrech. Rizikové skupiny ho mají plně hrazené ze zdravotního pojištění, ostatní na něj mohou získat finanční příspěvek v rámci preventivních programů většiny českých zdravotních pojišťoven.
„Vzhledem k tomu, že organismu pak trvá přibližně 14 dní, než si po očkování vytvoří protilátky, je vhodné o vakcinaci uvažovat s dostatečným předstihem před plánovanou cestou," dodává MUDr. Trojánek.
Zdroj: Tisková zpráva Zimní cesty a chřipka: Očkování ochrání zdraví i cestovní plány, INSIGHTERS
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.