
Že obyčejné nachlazení není chřipka, to už ví snad každý. Kdo prodělal pravou chřipku, ten potvrdí, že srovnávat ji s rýmou, kašlem a lehce zvýšenou teplotou, je nesmysl.
Pravá chřipka nás skolí náhle, někdy během hodiny. Příznakem je rychlý nástup vysoké teploty, a také zimnice, bolesti hlavy, svalů a kloubů. Až později se objeví kašel a bolesti v krku, jen někdy rýma.
Komplikace chřipky
Následky onemocnění bývají někdy dramatické. MUDr. Veronika Jegorova z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol k tomu říká: „Chřipka často nepostihne jen dýchací cesty, ale vyvolá zánětlivou reakci, která může zasáhnout celé tělo. Důsledkem jsou závažné komplikace a někdy i úmrtí."
Riziko chřipky a jejích následků se týká celé populace, ale především pacientů s chronickými nemocemi, jako je diabetes, kardiovaskulární onemocnění, chronická obstrukční plicní nemoc a astma, ale i nemoci ledvin a samozřejmě také poruchy imunity. Velmi opatrní by měli být pacienti nad 65 let, které potom ohrožuje zápal plic nebo srdeční selhání.
Ohrožení jsou především kardiaci
Například kardiaků je u nás kolem 3,5 milionu. Pro tyto pacienty je chřipka velmi vážnou hrozbou. V loňském roce zemřelo na chřipku 107 osob; v tomto součtu jsou jen případy, kdy byla tato nemoc primární příčinou úmrtí. Důsledkem komplikací chřipky u nás každý rok zemřou až dva tisíce osob. Podle Státního zdravotního ústavu neexistují přesná čísla o počtu nakažených, ale odhaduje se, že se chřipkou u nás každý rok nakazí asi milion lidí.
Nemoc se přenáší kapénkovou infekcí, ale i dotykem (držadla v dopravních prostředcích...), inkubační doba je pár hodin až dva dny.
Prevence není složitá
Kromě pečlivé hygieny je to především očkování. A s tím jsou v naší republice, a odborníci neví proč, stále problémy. Proočkovanost u nás je na asi 23 procentech. Pro srovnání - v přibližně stejně velkém Portugalsku se dává očkovat asi 80 procent lidí.
Podle odborných studií (např. Velkjovic V. a kol: Influenza vaccine as prevention for cardiovascular diseases...) snižuje každoroční očkování proti chřipce u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním riziko závažné srdeční příhody o 50 procent. Další výzkumy uvádějí, že po prodělané chřipce je, a to i u jinak zdravých jedinců, šestkrát větší riziko infarktu, a také větší riziko cévní mozkové příhody.
Anketa o očkování
Rada seniorů ČR udělala menší výzkum (325 respondentů), kde se prostřednictvím dotazníků ptala na důvody, proč (ne)očkovat:
Obecně by se dalo říci, že senioři stále ještě potřebují víc informací a zdá se jim, že jim jejich lékař dává málo prostoru na vysvětlení výhod očkování.
Další rizikové skupiny
Očkování by měly podstoupit podle doporučení lékaře i děti, těhotné ženy, a také tzv. křehcí senioři v zařízeních ústavní péče. Mezi rizikové skupiny patří pochopitelně zdravotníci ve všech domech s pečovatelskou službou, v nemocničních zařízeních, v lázních i v lékárnách. Statistika o tom, zda se situace mezi zdravotníky zlepšila, bohužel neexistuje. Ale všem se nám zdá samozřejmé, že právě tito lidé by měli jít veřejnosti příkladem - nejen proto, že mohou na svých pracovištích snadno nakazit své pacienty.
Od října můžeme
Očkovací látky jsou již k dispozici, pro populaci nad 60 let existuje údajně i možnost požádat o speciální vakcínu, která u starších osob podporuje imunitu.
Mgr. Jana Ulíková
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.