Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



CO O NÁS PROZRADÍ ZORNIČKY?



Zrakem vnímáme asi 80 % všech informací a naše oči dokážou rozeznat až 10 milionů barev. Přestože jsou oči nejmenšími orgány v lidském těle, zaměstnávají zhruba polovinu našeho mozku. Zázrak vidění začíná tím, že světlo proniká nejprve přes rohovku a komorovou vodu v přední části oka. K lomu světla dochází mezi komorovou vodou a čočkou, ale také v oblasti přechodu mezi čočkou a sklivcem. Světelné paprsky nakonec dopadají na sítnici, která je protkána miliony zrakových a nervových buněk. Zatímco tyčinky jsou zodpovědné za vidění světla a tmy a mohou vnímat pohyb, čípky, které jsou aktivní zejména ve dne a vyžadují vyšší intenzitu světla, reagují na určité barevné složky světla. Proto může mozek vnímat různé barvy. Vstup světla je regulován duhovkou, která rozšiřuje a zužuje zorničku.

Jaké jsou zajímavosti o jednotlivých komplementech oka?

Barva duhovky je jedinečná jako otisk prstu

Zatímco z otisků prstů zjistíte 40 jedinečných vlastností člověka, z oční duhovky jich lze vyčíst až 6x tolik. A i když má hnědé oči přibližně 70 % populace, jejich zbarvení nebude nikdy zcela identické. O tom, jakou barvu budete mít, totiž rozhoduje až 16 různých genů. Výsledek pak závisí na množství a rozložení hnědého pigmentu, tedy melaninu, v duhovce oka. Obsahuje-li ho málo, jsou oči světlé. Nejvzácnější variantou jsou oči zelené, na světě je mají jen 2 % populace. Každý dvacátý člověk však barvu svých očí nikdy nerozpozná, protože je barvoslepý.

Šilhání je u miminek běžné

Vývoj oka začíná už ve čtvrtém týdnu těhotenství. Zdravá miminka tak přicházejí na svět s fungujícím, ale ještě ne úplně vyvinutým zrakem. Proto jsou po narození barvoslepá, nevidí ostře, ale dvojitě. Teprve během prvních šesti měsíců života se u nich začíná vyvíjet schopnost zaměřit oči na předmět při pohledu do blízka. Proto některé děti mohou zpočátku šilhat. Po roce už by se ale oči měly synchronizovat a efekt šilhání úplně vymizet. 

80 % očních vad lze předejít

Přestože je zrak nejdůležitějším smyslem, spoustu lidí pravidelné preventivní prohlídky očí odkládá, nebo na ně vůbec nechodí. Pro řešení většiny problémů je však prevence klíčová. Z toho důvodu je nutné navštěvovat svého očního lékaře či optometristu alespoň jednou za dva až tři roky.

Díky pravidelným kontrolám zraku můžeme odhalit oční vady, které nemusí být na první pohled rozpoznatelné. Správná diagnóza a nasazení léčby tak může v některých případech zrak i zachránit. Ačkoliv se potkáváme i s názory, že například šedý zákal by měl dozrát, už počáteční stádium může způsobovat nepříjemnou překážku ve vidění a částečně vést i ke ztrátě prostorového vidění, proto je vhodný včasný zásah nutností," vysvětluje Martin Slaný, optometrista a odborný garant sítě FOKUS optik.

Z očí do očí

Z jednoho pohledu jde o člověku zjistit jeho psychické rozpoložení, náladu i emoce. Mnoho z nás však překvapí, že zorničky mohou být také skvělým ukazatelem vzájemné přitažlivosti. Pokud nám někdo připadá atraktivní, rozšíří se nám zornice zhruba o 45 %. Se zíráním buďme ale opatrní. Upřený oční kontakt může být také známkou převahy, nesouhlasu a někdy i zastrašování. 

Lidské oko nijak zásadně neroste

Když se člověk narodí, měří oko zhruba 16 milimetrů v průměru. I proto jsou velké oči k malým hlavičkám novorozenců považovány za typický znak roztomilosti. S růstem hlavy se oči od sebe vzdalují a jejich poměr k velikosti obličeje se postupně zmenšuje. Podle vědců z americké univerzity Cornell roste tento orgán nejrychleji zhruba první tři měsíce života. Konečná velikost oční bulvy pak dosahuje okolo 24 milimetrů. 

...........................................

Melanin určuje barvu našich vlasů, očí nebo kůže. Při narození má člověk europoidní rasy pigmentu málo, proto mají miminka modré oči. Ty pak v prvních třech letech života tmavnou a mění barvu, jak se tvoří a ukládá melanin. Měl by se ukládat do obou duhovek rovnoměrně, ale někdy tomu tak není... Heterochromie většinou vzniká dědičně. Příčinou je mutace na genu, který určuje rozmístění melaninu.

...........................................

Heterochromie

Z řeckého názvu heteros (jiný) a chroma (barva) je již předem jasné, co heterochromie znamená. Nejde o nic jiného než různobarevnost očních duhovek. Může být úplná, kdy je každé oko jinak zbarvené, nebo částečná, ta se odlišuje pouze jiným zbarvením částí duhovky. Nejde však o žádnou vadu na kráse. Spíše naopak. Rozdíly v odstínu barvy očí můžete zpozorovat například u představitele novodobého Sherlocka Holmese Benedicta Cumberbatche či Henryho Cavilla, kterého známe ze série Zaklínač. Každé oko měl ovšem jiné i zpěvák David Bowie.

Zdroje: Media:list, https://fokusoptik.cz, nzip.cz

Věděli jste, že...

Původní barva duhovky u člověka byla hnědá? Ke vzniku světlejších variant došlo až později, jsou tedy evolučně mladší.
Šedé oči obsahují ještě méně pigmentu než oči modré? Jsou rozšířené především na východě a na severu Evropy.
Barva očí souvisí s chováním? Bylo zjištěno, že modrooké děti jsou plašší a ostýchavější než hnědooké.
Modroocí jsou více náchylní k alkoholismu? Hnědoocí mají vyšší fyziologickou citlivost na alkohol a drogy. Pro dosažení žádaných účinků jim tedy stačí menší množství a mají menší šanci k vytvoření závislosti.

Zpět

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ

Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.

DOPORUČUJEME