
Světová kampaň zaměřená na jeden měsíc strávený bez kapky alkoholu letos oslaví dvanáctý rok. Loni výzvu Suchého února přijalo více než 900 tisíc Čechů. Pár týdnů bez skleničky totiž přináší mnoho výhod, od zlepšení fyzického zdraví až po pozitivní dopady na náladu a duševní pohodu.
Přesně šest minut - tak dlouho trvá, než mozek začne reagovat na alkohol. V nižších dávkách zlepšuje náladu a působí povzbudivě, zvyšuje sebevědomí, časté jsou pocity euforie, uvolnění a ztráty zábran. Se zvyšujícím se počtem drinků ovšem dochází k poruchám koordinace pohybů, snížení soustředění, vnímání a úsudku.
Co se ale stane, když se rozhodneme alkohol úplně vyřadit ze svého života alespoň na jeden měsíc?
Zlepší se vám kvalita spánku
Alkohol narušuje REM fázi spánku, při které dochází nejen ke snění, ale i ke konsolidaci paměti. Alkohol ji může potlačit, zejména v prvních dvou cyklech, což vede k nerovnováze mezi jednotlivými fázemi. Zvýrazňuje se také spánková apnoe. Nekvalitní spánek pak následující den způsobuje neschopnost koncentrace a poruchy paměti - obzvlášť u jedinců s vyšší citlivostí na alkohol.
„Nesnášenlivost k alkoholu je způsobena poruchou jaterního enzymu, který je nezbytný pro metabolismus alkoholu. Vaše játra alkohol rozkládají ve dvou krocích, z nichž je každý katalyzován vlastním enzymem. Lidé s určitým genetickým polymorfismem nedokáží provádět druhý krok efektivně, takže se v jejich těle nahromadí toxická látka (acetaldehyd), která způsobuje ještě větší podráždění a pocit otravy. Pokud zjistíte, že tuto genetickou variantu máte, doporučuji se konzumaci alkoholu vyvarovat," vysvětluje Ing. et Ing. Barbora Procházková, PhD., vedoucí vědeckého týmu Chromozoom, která dodává: „Aldehyd-dehydrogenáza-2 (ALDH2) je klíčovým enzymem při eliminaci acetaldehydu, metabolitu vznikajícího při rozkladu alkoholu. Tento enzym je neaktivní u lidí s mutantní alelou ALDH2, což způsobuje hromadění acetaldehydu, a tím nepříjemné účinky, jako je zrudnutí obličeje, tachykardie a ospalost. Acetaldehyd hraje důležitou roli ve vývoji veisalgia (kocoviny), takže neaktivní ALDH2 může také zvýšit náchylnost k její těžší formě. Všechny tyto genetické vlastnosti vám odhalí DNA test Chromozoom, díky kterému můžete najít cestu k lepšímu zdraví, stravování i sportovnímu výkonu."
Posílíte imunitu
Alkohol vyvolává v těle reakci podobnou odezvě na infekci. Vyplavuje tzv. cytokiny způsobující chronické poškození orgánů. Dalším negativem při větší konzumaci alkoholu je jeho vliv na metabolismus dalších živin, vitamínů a minerálních látek. Během pití alkoholu dochází navíc k dehydrataci organismu, která narušuje hospodaření těla s vodou. Kvůli tomu se snižuje produkce antidiuretického hormonu v mozku zodpovědného za ztrátu vody močí. A takto z něj odvádí vitaminy, minerály a další prospěšné látky, zejména vápník, hořčík, mangan, fosfor, draslík nebo zinek. Funguje to ale i opačně. K některým vitamínům se organismus začne chovat tak, jako by jich měl nadbytek a začne je z těla ledvinami vylučovat, jako např. kyselinu listovou. Pokles vstřebávání kyseliny listové ve střevě může mít za následek celkové oslabení imunity.
Rozzáří se vám pleť
Když budete alespoň měsíc abstinovat, může to mít pozitivní efekt i na vaši pleť. Alkohol je diuretikum, což znamená, že zvyšuje produkci moči a může vést k dehydrataci. Dehydratovaná pleť pak na první pohled vypadá unaveně a mdle, je také náchylnější k tvorbě vrásek. Alkohol je ovšem spojován s řadou kožních problémů včetně zvýšeného rizika vzniku určitých typů rakoviny kůže, rozšíření krevních cév což vede k viditelným pavoučím žilám, a vzniku volných radikálů v krvi, které zvyšují riziko poškození kůže sluncem.
Vaše pleť vám po měsíci bez alkoholu poděkuje. Vědecké studie navíc naznačují, že zlepšení hydratace kůže a snížení výskytu vrásek může být viditelné už po 1-2 týdnech abstinence. V plném rozsahu se však kůže zotaví až po šesti měsících až roce. V tomto čase může dojít ke zmírnění zánětu, což zlepšuje stav kožních onemocnění, jako jsou rosacea, psoriáza a akné.
Svaly, játra i mozek vám poděkují
Alkohol je navíc známý tím, že má negativní dopad na svalovou hmotu a funkci svalů. Tyto neblahé účinky zahrnují snížení syntézy bílkovin a zvýšení proteolýzy (rozkladu proteinů), což negativně ovlivňuje svalovou hmotu.
Alkohol narušuje komunikační cesty mozku, což může vést ke změnám v náladě, chování a kognitivních funkcích. Poškozuje srdce, způsobuje vysoký krevní tlak, srdeční arytmii, mrtvice a jiné kardiovaskulární problémy. Alkohol také zatěžuje játra, vede k problémům s pankreatitidou a může zvyšovat riziko několika druhů rakoviny, včetně rakoviny prsu, jícnu a jater.
Díky měsíci bez alkoholu se vám s velkou pravděpodobností sníží vyšší krevní tlak, klesne hladina cukru v krvi, uleví se játrům i ledvinám.
Zdroj: MEDIA:LIST
Při denní spotřebě 15 g etanolu se zvyšuje riziko rakoviny prsu u žen? Při 60 g je zvýšení výskytu této choroby vyšší až o 40 %. Příčinou je acetaldehyd.
Většina bělochů rychle acetaldehyd přemění na acetát, který je neškodný? Někteří Asiaté ale nemají gen pro potřebný enzym, jsou tak vystaveni účinkům acetaldehydu delší dobu. Riziko ohroženi rakovinou je u nich vyšší.
Alkohol zvyšuje i riziko rakoviny ústní dutiny? Nejvyšší koncentrace acetaldehydu ve slinách byla zjištěna 30 sekund po požití alkoholického nápoje. Alkohol zvyšuje rozpustnost a průchod karcinogenů buněčnými membránami.
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.