
Státní zdravotní ústav (SZÚ) pravidelně zpracovává roční souhrn statistik nemocí z povolání. V roce 2023 bylo v Národním registru nemocí z povolání (NRNP) zapsáno celkem 7001 profesionálních onemocnění u 6156 osob, z toho u 4960 žen a 1196 mužů. I loni nadále přetrvával vysoký počet hlášených nemocí z povolání způsobených virem SARS-CoV-2. Nejčastěji se jím v zaměstnání nakazili lidé pracující v oboru Zdravotní a sociální péče.
„Onemocnění covid-19 bylo hlášeno v roce 2023 u 6265 z celkového počtu 7001 případů nemocí z povolání, z toho 651 zaměstnanců prodělalo toto onemocnění v letech 2020 až 2023 celkem dvakrát a 32 osob dokonce třikrát, proto je počet hlášených onemocnění covidem-19 vyšší než celkový počet lidí, kteří se s touto nemocí dostali do registru. Téměř polovina případů (47,7 %) infekcí covidem-19 jako nemocí z povolání hlášených v roce 2023, vznikla už v roce 2022, z let 2021 a 2020 pak pocházela z každého zhruba čtvrtina případů. Tato statistika totiž zahrnuje všechny uznané případy dle data vydání lékařského posudku o uznání nemoci z povolání nikoliv data jejich zjištění," vysvětluje vedoucí Centra hygieny práce a pracovního lékařství, MUDr. Vladimíra Lipšová.
V odvětví „Zdravotní a sociální péče" se Covid-19 jako nemoc z povolání vyskytl loni vůbec nejčastěji, a to celkem 6071krát. Ve zdravotnictví a v sociálních službách onemocněly nejčastěji zdravotní sestry (43,9 % případů), sanitáři - ošetřovatelky/ošetřovatelé (13,4 %), lékaři (11,7 %), pracovníci sociálních služeb a pracovníci přímé obslužné péče (9,3 %) a záchranáři a řidiči zdravotnické záchranné služby (5,0 %).
...........................
Profesionální onemocnění se do NRNP hlásí na základě vyhlášky MZ č. 373/2016 Sb. o předávání údajů do Národního zdravotního informačního systému (NZIS). Posuzování a uznávání nemocí z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání upravují zákon č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách a vyhláška MZ a MPSV č. 104/2012 Sb. o stanovení bližších požadavků na postup při posuzování a uznávání nemocí z povolání.Dále okruh osob, kterým se předává lékařský posudek o nemoci z povolání.
V roce 2020 se poprvé objevilo nové infekční onemocnění - Covid-19. Toto onemocnění se hlásí jako nemoc z povolání v rámci Kapitoly V (infekční nemoci přenosné a parazitární) pod novými evidenčními kódy: V.1.45 pro onemocnění vzniklá v ČR a V.3.36 pro onemocnění vzniklá v zahraničí.
...........................
Zdravotníky potrápil i svrab
Svrabem z hlediska hlášených nemocí z povolání onemocněli výhradně pracovníci z odvětví „Zdravotní a sociální péče", a to 92krát. Nejčastěji šlo o pracující v domovech sociálních služeb a domovech pro seniory (celkem 26 případů).
V sestupném pořadí pak ve statistikách následovaly nemoci způsobené fyzikálními faktory (celkem 336 případů), nemoci postihující dýchací cesty, plíce, pohrudnici a pobřišnici (celkem 122 případů), nemoci kožní (celkem 71 případů), nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli (celkem 2 případy) a nemoci způsobené chemickými látkami (pouze 1 případ).
„Mezi nejčastější nemoci způsobené fyzikálními faktory patří zejména syndrom karpálního tunelu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (107 případů), syndrom karpálního tunelu z práce s vibrujícími nástroji (80 případů) a skupina onemocnění šlach a kloubů z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování končetin (celkem 110 případů)," upřesňuje MUDr. Vladimíra Lipšová.
Ve srovnání s rokem 2022 klesl v roce 2023 celkový počet hlášených profesionálních onemocnění o 438, tj. o 5,9 % případů.
„Je nesmírně důležité, aby se zaměstnavatelé aktivně zajímali o vytvoření a udržování co nejzdravějšího pracovního prostředí, a dbali na prevenci tam, kde umožňuje snížit riziko zátěže nemocí z povolání, ale i dalších chronických neinfekčních onemocnění. Jde například o programy preventivních a rehabilitačních cvičení pro zaměstnance či o nabídku očkování proti sezónním infekcím. V rámci programu a soutěže Podnik podporující zdraví nabízíme firmám konzultace, poradenství a kulaté stoly, které se věnují konkrétním námětům a postupům na zlepšování a podporu zdravého prostředí na pracovišti a zdraví zaměstnanců," připomíná důležitost prevence ředitelka SZÚ, MUDr. Barbora Macková, MHA.
Nejvíce nemocí z povolání bylo za rok 2023 hlášeno na území Olomouckého a Plzeňského kraje?
Covid-19 bude ve statistice nemocí z povolání dominovat podle odborníků i v dalším období? A předpokládá se, že nejen u zdravotnických a sociálních pracovníků, ale také například u pedagogů ve školách.
Publikace Nemoci z povolání v České republice v roce 2023 je uveřejněna na webu SZÚ.
Tisková zpráva SZÚ
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.