
S nastupujícím podzimem roste počet prokázaných případů nákazy covidem-19, denně přibývá několik stovek nemocných.
Podle infektologů se bude od října situace dále výrazně zhoršovat. Ohroženi jsou především senioři a lidé s oslabenou imunitou, kteří častěji čelí závažnému průběhu nemoci i následné hospitalizaci. Lékaři proto rizikovým pacientům doporučují včasné testování. Pokud odhalí covid v raném stadiu, mohou předepsat antivirotika, která mírní průběh onemocnění. Podle expertů by senioři neměli zapomínat ani na očkování proti novým mutacím.
Koronaviry se letos začaly šířit s několikatýdenním předstihem
Nakažených covidem přibývá už od poloviny srpna, kdy Česko sužovala silná vedra. Výrazné zhoršení situace nicméně lékaři očekávají s nástupem chladnějšího počasí, které tradičně přeje všem respiračním onemocněním. Největší hrozbou ale podle expertů bude na podzim právě covid.
„Je prokázáno, že průběh covidu je zejména u rizikových pacientů závažnější než v případě chřipky. Jen v loňském roce zemřelo na covid 1 200 lidí, což je přibližně trojnásobek počtu obětí dopravních nehod," říká MUDr. Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP.
Pro srovnání, na chřipku podle dat ČSÚ v první polovině loňského roku zemřelo zhruba 200 lidí.
Příznaky koronavirové infekce v podobě horečky, bolesti svalů a kloubů nebo kašle se přitom neliší od běžné chřipky. Lidé by proto neměli podceňovat včasné testování. Podle zdravotníků je důležité především u seniorů starších 65 let, lidí s oslabenou imunitou nebo dýchacími obtížemi, u kardiaků, diabetiků, onkologických pacientů a pacientů podstupujících chronickou léčbu.
„U těchto skupin je zásadní, aby co nejdříve po propuknutí příznaků vyhledali praktického lékaře a nechali se otestovat. Dnes využíváme zejména antigenní testy přímo v ordinaci, takže je diagnostika velmi rychlá. Pokud se covid prokáže, lékař pacientovi předepíše protivirové léky, které významně snižují riziko závažného průběhu nemoci i případné hospitalizace," doplňuje MUDr. Dlouhý.
Long covid má na 300 symptomů
První studie naznačují, že rychlá identifikace nemoci a následná léčba antivirotiky může pacienty ochránit také před tzv. long covidem - tedy dlouhodobými zdravotními problémy, které přetrvávají po prodělání nemoci. Mezi nejčastější příznaky long covidu patří únava, bolest svalů a kloubů, bolesti hlavy, dušnost, snížená chuť k jídlu, úzkosti či deprese.
„Některé výzkumy ukazují, že u lidí užívajících antivirotikum se příznaky long covidu objevovaly méně často. Prokázat, co je a co není long covid, je ale velmi obtížné. Jen do této chvíle bylo popsáno přes 300 různých symptomů," říká MUDr. Aleš Chrdle, místopředseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP.
...................
Jak se pozná postcovidový syndrom?
K diagnostice postcovidových obtíží neexistuje žádný speciální test. Lidé mohou mít širokou škálu příznaků, jejichž podkladem mohou být i jiné, dříve existující zdravotní problémy.
Diagnóza postcovidového syndromu je stanovena lékařem na základě podrobného vyšetření pacienta. Postcovidový syndrom může být diagnostikován také u lidí, kteří nebyli na covid-19 laboratorně testováni, ale byli v úzkém kontaktu s nemocným.
Osoby s postcovidovým syndromem jsou sledovány pneumologem do doby vymizení respiračních příznaků a současně normalizace plicních nálezů: lze předpokládat nutnost sledování po dobu 1-3 let.
...................
Senioři a rizikoví pacienti v rámci prevence neměli zapomínat ani na očkování
„Právě teď je ideální doba nechat se naočkovat, protože sezóna covidu začíná a máme k dispozici nové očkovací látky," upozorňuje MUDr. Chrdle.
Stejně jako u chřipky se složení vakcíny mění každý rok v závislosti na tom, jaká varianta covidu ve společnosti zrovna koluje.
„V dnešní době už nemá smysl říkat si, kdo byl nebo nebyl historicky očkován, protože aby byl chráněný na další sezónu, musí se nechat přeočkovat znovu," vysvětluje MUDr. Dlouhý. Bezpředmětné je podle něj také to, zda člověk covid prodělal v minulosti. „Víme, že opakované infekce jsou běžné. Ochrana je dočasná, protože se objevují stále nové varianty. Je tedy potřeba se zabezpečit pomocí aktuální očkovací látky," říká.
Česko dlouhodobě patří mezi nejméně proočkované státy Evropy.
„Je bohužel smutnou pravdou, že řada lidí z rizikových skupin očkování stále podceňuje. Zjevné je to nejen u covidu, ale také u chřipky, kde data sbíráme dlouhodobě," dodává MUDr. Chrdle.
Zdravotníci přitom seniorům a lidem se závažným oslabením imunity doporučují nechat se naočkovat proti covidu i chřipce naráz při jediné návštěvě ordinace. Nástup sezóny očekávají odborníci začátkem října, trvat by podle odhadů mohla do ledna následujícího roku.
Zdroj: MaVe PR
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.