
V tomto díle série článku o farmakoekonomice se dostáváme k jednotlivým farmakoekonomickým analýzám, které jsou klíčovým nástrojem pro hodnocení nákladové efektivity léčiv a zdravotnických intervencí. Používají se při porovnání nákladů a přínosů různých léčebných možností. To pomáhá rozhodovat o tom, které léčby jsou nejefektivnější z hlediska nákladů a přínosů pro pacienty a zdravotní systém. Tyto analýzy jsou důležité pro správní řízení vedená Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) a pomáhají při rozhodování o úhradách léčiv.
Existují čtyři základní metody farmakoekonomických analýz:
o Analýza minimálních nákladů, též analýza minimalizace nákladů (Cost-Minimization Analysis, CMA)
Tato metoda je nejjednodušší. Srovnává cenu různých léčebných postupů, které mají stejný terapeutický účinek. Jedná se o jednu z nejjednodušších metod, protože se orientuje pouze na náklady, nikoliv na výsledky terapie. Příkladem může být, když je uveden na trh nový lék, který vykazuje stejný léčebný efekt jako ty dosavadní ze stejné lékové skupiny. Pak tato analýza porovnává, o kolik je levnější či dražší terapie tímto lékem než ty dosavadní (neboli odborně řečeno hodnotí finanční dopad na rozpočet zdravotnického systému).
K výhodám patří jednoduchost provedení a fakt, že pouze porovnává výsledky intervencí. Naopak k nevýhodám patří, že nelze použít pro odlišné skupiny léků a hodnotí jen omezený typ intervencí.
Příklady:
o Analýza nákladů a efektivity (Cost-Effectiveness Analysis, CEA)
Tento druh analýzy je už složitější, hodnotí náklady na jednotku efektivity, klasickým příkladem jsou náklady na jeden rok života upravený podle kvality (QALY). O QALY jsem psal více podrobněji v minulém článku. Dále se také používají jako konečný výstup získané roky života (LYG). Tato metoda slouží k porovnání nákladů a různých typů léčebných intervencí. Ovšem na rozdíl od předchozí metody hodnotí tato metoda náklady v kontextu různých klinických výsledků. Tedy nepožaduje již ekvivalentní výsledky terapie. Náklady se zahrnují jak přímé (cena léků, hospitalizace apod.), tak nepřímé (ztráta produktivity). U této analýzy se také můžeme setkat s pojmem inkrementální poměr nákladů a efektivity (ICER). Ten vyjadřuje dodatečné náklady na jednotku výsledku (např. náklady na získání jednoho QALY).
Příklady:
o Analýza nákladů a užitku (Cost-Utility Analysis, CUA)
Zde se jedná o metodu podobnou analýze nákladů a efektivity (CEA), která ale bere, na rozdíl od ní, v úvahu kvalitu života pacienta. Porovnávají se náklady (náklady na léčbu, hospitalizaci, léky) a na druhé straně přínosy (zlepšení kvality života-QALY, snížení morbidity). Výsledkem se často prezentují jako poměr nákladů na QALY, což umožňuje srovnání efektivity různých intervencí.
Příklady:
o Analýza nákladů a přínosů (Cost-Benefit Analysis, CBA)
Tato analýza převádí přínosy léčby do peněžních hodnot a porovnává je s náklady. Používá se ke srovnání nákladů a přínosů různých projektů nebo intervencí. Cílem je zjistit, zda přínosy převyšují náklady a zda je projekt ekonomicky efektivní. Poměr nákladů a přínosů (Benefits to Costs Ratio, BCR) vyjadřuje poměr mezi přínosy a náklady. Pokud je BCR větší než 1, projekt je považován za ekonomicky výhodný. Zahrnuje všechny přínosy a náklady, nejen zdravotní výsledky. To umožňuje komplexnější hodnocení, což se dá využít nejen ve zdravotnictví, ale také u projektů, které mají ekonomické, sociální a environmentální dopady (veřejné projekty, podnikové investice, ekologie).
Příklady:
Instituce a farmakoekonomika
V České republice se farmakoekonomickými analýzami zabývá několik institucí a organizací:
Tyto analýzy pomáhají informovat rozhodování o úhradách léčiv a zdravotnických intervencí v České republice. Podrobněji se jednotlivým typům analýz budu věnovat v další sérii článků.
PharmDr. Tomáš Arndt
Těšte se na další vydání Magazínu! Čtvrtá kapitola představí podrobně dva druhy farmakoekonomických analýz: analýzu nákladů a analýzu minimalizace nákladů.
Předchozí díly seriálu:
FARMAKOEKONOMIKA NEJSOU JEN NÁKLADY NA LÉČBU
ZÁKLADNÍ FAKTORY SLEDOVANÉ VE FARMAKOEKONOMICE
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.