Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



DEKÁDA VÝZKUMU DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ MLADÝCH LIDÍ UKÁZALA VAROVNÁ ZJIŠTĚNÍ



Vědci z Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN se již před deseti lety (2014) zaměřili na vliv moderního stylu života na duševní zdraví mladé generace Čechů. Výsledky dlouhodobého šetření nyní zástupci výzkumného týmu představili prostřednictvím tiskové konference pro zástupce médií, aby o něm informovali veřejnost.

Proč je nutný výzkum?

Mladí dospělí ve věku od 18 do 30 let musí totiž v současném světě čelit řadě výzev, ale vývoj jejich mozku se teprve dokončuje. Zkušenosti a zásadní rozhodnutí z tohoto období mohou mít přitom významný vliv na jejich duševní zdraví. Ať se jedná o „tlaky", výzvy a laviny informací spojené s mobily a internetem, sociální sítě, které mladým nedají odpočinku, nebo o dynamický vývoj na trhu práce... Vše může negativně dopadat na sebehodnocení jedince.

Každodenní „srovnávání se s ostatními" díky sledování Instagramu, Facebooku a dalších sociálních sítí pak může mít za následek třeba pocity méněcennosti. Sami autoři tohoto českého výzkumu přiznávají, že sociální sítě hrají velkou roli a vzestup dušeních potíží u mladé generace celosvětově odpovídá době jejich prudkého rozšíření mezi uživateli. Věděli jste, že Instagram (spuštěn 2010) například denně používá přes 500 milionů lidí z celého světa?!

Rovněž turbulentní politicko-ekonomická situace posledních let může významně zvyšovat stres a úzkostné stavy u nastupující generace, které se nastalé změny budou nejvíce týkat.

Výzkum duševního zdraví mladé generace slouží jako zásadní součást snah o vytvoření zdravější, šťastnější a odolnější společnosti. 

Na tom, že by výzkum měl přispět k většímu pochopení toho, jak podporovat a chránit duševní zdraví populace v období, které je klíčové pro formování identity, budování kariéry a vytváření trvalých vztahů, se shodli všichni mluvčí tiskové konference, kterou u příležitosti zveřejnění výsledků studie duševního zdraví „mladých dospělých" Čechů pořádala 1. LF UK spolu s VFN Praha.

Na snímku zleva: MSc. Ivan Sebalo, Ph.D., MSc. Martina Sebalo Vňuková, Ph.D., prof. PhDr. Radek Ptáček, Ph.D., doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D. a děkan 1. LF UK prof. Martin Vokurka

 

Nakonec, psychický stav mladých lidí má také významné ekonomické i celospolečenské důsledky!

„Náš výzkum je unikátní v tom, že jako jediní v České republice sbíráme data již od roku 2014," vysvětluje prof. PhDr. Radek Ptáček, Ph.D. a dodává: „Zjištění, která přináší, nám pomáhají včas identifikovat příznaky duševních onemocnění. Můžeme tak vytvořit účinnou strategii i cílené programy prevence, zabránit rozvoji vážných problémů a výrazně zlepšit kvalitu života mladých dospělých."

O výzkumu

Ve studii o duševním zdraví a životním stylu mladých dospělých v České republice se výzkumný tým pod vedením prof. Ptáčka zaměřil na získání reprezentativního vzorku populace ve věku 18 až 30 let. Výzkum byl realizován ve spolupráci s výzkumnou agenturou STEM/MARK, díky čemuž vzorek reflektuje demografické rozložení české populace v daném věkovém rozmezí. Jako primární sběrná technika byla zvolena metoda Computer Assisted Web Interviewing (CAWI) - moderní výzkumná metodologie, která využívá internetové technologie k efektivnímu a rychlému sběru dat prostřednictvím online dotazníků. Metodologie zahrnovala použití standardizovaných dotazníků. Tyto nástroje jsou klíčové pro kvantitativní výzkum, jelikož poskytují pevně stanovené otázky s předdefinovanými odpověďmi, což umožňuje objektivní srovnání výsledků a zajišťuje vysokou míru standardizace sběru dat. Použití standardizovaných dotazníků také umožňuje porovnat zjištění s výsledky jiných studií a s existujícími databázemi. Kromě standardizovaných dotazníků byla do studie integrována také specifická baterie otázek vyvinutá týmem z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Tento přístup umožnil výzkumníkům přizpůsobit dotazníky tak, aby lépe reflektovaly specifika české populace a zohledňovaly konkrétní výzkumné cíle. Kombinace standardizovaných nástrojů a specificky navržených otázek tak poskytla komplexní pohled na duševní zdraví a životní styl mladých dospělých v České republice. Průzkumu se zúčastnilo 507 mužů a 520 žen ve věku 18 - 30 let všech stupňů dosaženého vzdělání. 

Co ukázal výzkum?

Světová zdravotnická organizace řadí depresi mezi jednu z nejčastějších příčin invalidity. Jak jsou na tom české ženy a naši muži?

„Zjistili jsme, že úzkost se vyskytuje více u žen než u mužů, stejně jako deprese a syndrom vyhoření," upozorňuje přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN doc. Martin Anders, člen výzkumného týmu. 

Deprese je také čím dál častěji spojována s životním stylem. Narůstající počet studií dokazuje spojení mezi nezdravým životním stylem a zvýšeným výskytem deprese. Jedná se především o kouření, alkohol a nedostatek spánku, ale také o složení stravy či nedostatek pohybu. Z analýzy českého výzkumu vyplynulo, že muži, kteří mají vyšší vzdělání, trpí depresí méně často, ovšem problémy se spánkem u nich potíže zhoršují. Špatný spánek stupňuje příznaky i u žen, stejně jako denní konzumace alkoholu.

K nárůstu obtíží docházelo postupně od roku 2017 s výjimkou období od března 2020, kdy došlo mezi mladými dospělými na pár měsíců ke snížení symptomů deprese.

„Domníváme se, že to bylo způsobeno určitým pocitem soudružnosti, jenž v lidech převládl na začátku pandemie," říká doc. Anders. 

Jak uvádí doc. Anders, v prosinci 2020 však hodnoty opět výrazně narostly, pravděpodobně v důsledku dlouhodobého stresu a nejistoty. V následujících letech zůstávaly nadále vysoké, což ukazuje na trvalý dopad pandemie na duševní zdraví.

Míra vyhoření se také celkově zvětšovala, i zde je patrný vliv covidové pandemie a událostí jako válka na Ukrajině. Ukazuje se tak vysoké zatížení a vypětí, kterému jsou mladí dospělí vystaveni, a to zejména v oblasti emočního zdraví. Podle doc. Anderse jsou zvláště alarmující počty těžkých forem úzkostně-depresivních poruch a také podstavy dětských a dorostových psychiatrů v ČR, kteří by potíže s mladými lidmi odborně řešili. Přitom nárůst v kategorii "těžká deprese" u sledované skupiny je z 7,5 %  (2014) na téměř 10 % (2023)!

Co dál?

Ojedinělý výzkum přinesl nesmírně cenné poznatky, které mohou pomoci jak jednotlivcům, tak celé společnosti. Osvěta v oblasti dušení hygieny je zásadní pro zvýšení ochoty mladých dospělých vyhledat včas odbornou pomoc. Výsledky by měly iniciovat vznik motivujících programů pro mladé lidi, a to jak v kompetenci lékařů, tak i sociálně -pedagogických pracovníků. S informacemi, jak se nedostat do depresí a vyhnout se syndromu vyhoření, by se mělo pracovat i v rámci tzv. preventivní medicíny.

  • Z rozsáhlé analýzy jednoznačně vyplynula potřeba sledovat duševní zdraví mladých dospělých a identifikovat u nich rizikové faktory.
  • Odhalení vztahu mezi duševním zdravím a akademickým úspěchem naznačuje, že je nezbytné integrovat psychologickou podporu do vzdělávacích a profesních poradenských programů.
  • Přetrvávající genderové rozdíly v úzkosti, depresi a vyhoření vyžadují zvláštní pozornost a podporu.

„K prevenci a léčbě je potřeba přistupovat komplexně a inkluzivně. Musíme se zaměřit na genderové rozdíly i specifické potřeby jednotlivců," zdůrazňuje MSc. Martina Sebalo Vňuková, Ph.D. z Psychiatrické kliniky 1. LF a VFN Praha.

„V popředí veřejného zájmu by měly být výchovně-vzdělávací kampaně, veřejné debaty a otevřená diskuse na téma duševního zdraví," doplňuje MSc. Ivan Sebalo, Ph.D., další člen výzkumného týmu.

Podpora duševního zdraví je totiž klíčová pro budování odolných komunit, které jsou schopné efektivně čelit výzvám.

-red-

Zdroj: Tisková konference 1.LF UK a VFN „Jak je na tom psychika mladých dospělých? Vědci ji v unikátním výzkumu sledovali deset let.", 21. 5. 2024

Zdroj grafů: Výzkum Duševní zdraví a životní styl mladých dospělých, Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN v Praze

Zpět

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ

Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.

DOPORUČUJEME