Online informace pro lékárny
DÉLKA ŽIVOTA PŘI KARCINOMU PLIC SE ZVYŠUJE
Plíce nebolí. A proto se vážný problém objeví až ve 3. nebo 4. stadiu, kdy už je delší přežití spíš výjimkou. Ale v současné době tato informace v mnoha případech přestává platit.
Rakovina plic je závažné onemocnění, které se zpočátku nijak neprojevuje, později jen sípavým kašlem, únavou, ztrátou váhy - tedy příznaky, které se často zamění za nachlazení nebo jiný banálnější problém. Ročně u nás onemocní více než 6,5 tisíce lidí (velké procento jsou ženy) a přes 5 tisíc na tento typ rakoviny zemře.
Program časného záchytu
Nemoc postihuje převážně kuřáky, a tak je dobře, že u nás už běží program časného záchytu karcinomu plic. Garantem je Ministerstvo zdravotnictví a podílí se na něm i Národní screeningové centrum Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Zapojilo se do něj 323 plicních a 500 praktických lékařů.
............
Příklad pro ilustraci: Od února do počátku června vyšetřili lékaři na Plicní klinice FN Hradec Králové 29 pacientů - kuřáků, 8 žen a 21 mužů. Pouze 11 z nich (40 procent) mělo respirační systém zatím celkem v pořádku.
„Našli jsme různá respirační postižení, a to i u těch relativně zdravých," říká doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta hradecké Plicní kliniky. „U dvou pacientů jsme diagnostikovali plicní nádor k rychlému operačnímu zákroku, u tří pacientů jsme objevili bronchiektázie - zánětlivou destrukci stěny průdušek, pět osob má zatím nejasný nález nevylučující drobný nádor nebo jiný problém s plícemi. U deseti jsme našli chronické onemocnění průdušek - astma nebo CHOPN a u dvou postižení průdušnice, u jednoho zvětšené lymfatické uzliny v hrudní části. Nově zjištěná onemocnění se různě kombinovala."
U některých vyšetřovaných lékaři našli tzv. plicní uzly, většinou drobné a nezhoubné, ale některé z nich mohou být počátečním stadiem zhoubného nádoru. Tito pacienti jsou zařazeni do kontrolních skupin a v průběhu času sledováni.
Foto: Z tiskové konference u příležitosti Světového dne rakoviny plic, který připadá na 1. srpna.
Největší šanci na co nejdelší život v dobré kvalitě nebo v ideálním případě na uzdravení, pokud je nádor objeven hodně brzy, mají ti pacienti, kteří se léčí v některém ze sedmi pneumoonkochirurgických center.
Záleží na zkušenosti odborníků
Prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP, nám sdělila jasné stanovisko: „V naší republice se bronchogenní karcinom operuje často tam, kde by neměl, na více než 20 pracovištích. Někde zase pacient začíná s léčbou až za několik týdnů nebo měsíců po diagnóze. Přitom specializovaných center máme sedm, což je dostatek pro všechny pacienty. Například v Dánsku jsou pracoviště podobného typu pouze dvě a v Norsku pouze jedno."
Úspěch léčení závisí do značné míry na zkušenostech odborníků, které souvisí s tím, že nejvíc operací se dělá ve specializovaných pracovištích. Měřítkem není jen míra jejich úspěšnosti, ale i minimum pooperačních komplikací, vhodná rehabilitace a příprava na další onkologickou léčbu.
Součástí pneumoonkochirurgických center jsou širší týmy zkušených odborníků a specializovaná bronschoskopická pracoviště s kvalitními nástroji, která umějí ideálně odebrat vzorek ke zkoumání. Karcinom plic není jen jeden typ nádoru, každý má své specifické znaky. Specializovaná centra mohou díky speciálním vyšetřovacím metodám a ve spolupráci s dalšími odborníky pečlivěji diagnostikovat a určit nové možnosti léčení.
„Neustále se objevují nové léky, které stávající terapie dobře doplňují; kombinuje se imunoterapie s chemoterapií a s biologickou léčbou," dodává k tomu prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc., předsedkyně Pneumoonkologické sekce ČPFS.
Nejvíc rizikové je kouření
Rakovinu plic má z 90 procent na svědomí kouření. Programu časného záchytu tohoto onemocnění by se měli zúčastnit - pokud možno všichni - kuřáci přibližně mezi 55 a 74 lety, kteří vykouří po dobu asi 20 let 20 cigaret denně nebo kouří 10 let 40 cigaret denně (pozor - i tzv. nehořlavé tabáky jsou rizikové). Průměrný věk dosud vyšetřených pacientů je 63,8 let.
Plicní lékaři posílají rizikové pacienty přímo na akreditovaná radiologická pracoviště k vyšetření nízkodávkovým CT. Pokud se objeví podezřelý nález, následují další vyšetření a po zhodnocení výsledků následuje porada multidisciplinárního týmu, která zvolí optimální způsob léčení.
Více o programu na https://prevenceproplice.cz
Seznam pneumoonkochirurgických center:
www.mzcr.cz/cvs-pneumoonkochirurgicke-pece
Z tiskové konference 21. 7. zpracovala pro Magazín
Mgr. Jana Ulíková
NOVELY ZÁKONA MÍŘÍ K PODPISU
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.
DOPORUČUJEME
