
Nelichotivá fakta o dentální péči Čechů přinesl průzkum agentury STEM/MARK, který se zaměřil na ústní hygienu. Nejčastějšími důvody, proč si vůbec zuby nevyčistit, je aktuální únava a nedostatek času.
Čtyři procenta Čechů netuší, co je dentální hygiena
Z nejnovějšího průzkumu, který pro společnost dm drogerie markt připravila agentura STEM/MARK, mimo jiné vyplynulo, že 4 % dotázaných vůbec netuší, co znamená označení dentální hygiena. Bezmála polovina Čechů z průzkumu, kterého se zúčastnilo celkem 513 osob ve věku od 18 do 64 let, ji pak nikdy nenavštívila. Šetření také ukázalo, že svého dentálního hygienika lidé nejčastěji navštěvují nepravidelně, jedná se o 22 % dotázaných.
„Toto procento se dále liší dle věku. Mezi nejmladšími věkovými kategoriemi od 18 do 29 let je to 32 %, přičemž tento podíl s věkem postupně klesá až na hodnotu 12 % ve věkové kategorii nad 60 let," přibližuje výsledky průzkumu Jiří Peroutka, manažer komunikace dm drogerie markt.
Ženy se o zuby starají pečlivěji
Větší pozornost péči o zuby obecně podle průzkumu věnují ženy. Navštěvují častěji svého zubního lékaře (po šesti měsících nebo častěji jej navštíví 58 % žen oproti 46 % mužů), také zubaře navštěvují častěji již při prvních projevech obtíží (60 % žen oproti 48 % mužů). Ženám se rovněž méně často stane, že vynechají základní čištění chrupu. Nikdy nebo téměř nikdy čištění zubů nevynechá 51 % žen, zatímco u mužů je to 32 %. Ženy pak rovněž pečlivěji vybírají zubní kartáček i pastu.
Půlka Čechů si nečistí jazyk, 65 % však používá mezizubní kartáček
Průzkum rovněž mapoval, jaké prostředky Češi v péči o ústní dutinu používají. Velkým překvapením není zubní pasta či ruční zubní kartáček, ukázalo se však, že jsou Češi zvyklí zařazovat do rutiny také další pomůcky. Kupříkladu až 65 % dotázaných užívá mezizubní kartáček, z toho 18 % alespoň jednou denně. Ústní vodu používá na 75 % Čechů. Popularitu si prozatím nezískal jednosvazkový zubní kartáček (používá jej jen 23 %), ústní sprcha (10 %) ani škrabka na jazyk (16 %). Z šetření zároveň vyplynulo, že 53 % lidí si žádným způsobem nečistí povrch jazyka.
„Více než třetina lidí si nejčastěji čistí jazyk pomocí zubního kartáčku, a to buď přímo jeho štětinami, případně stěrkou na zadní straně hlavice. Více než polovina Čechů si však jazyk neudržuje vůbec. Přitom povlak na jazyku obsahuje řadu bakterií, který způsobuje nepříjemný zápach z úst," vysvětluje Jiří Peroutka z dm drogerie markt, která má v nabídce širokou škálu přípravků k péči o zubní dutinu včetně stěrky na jazyk. dm značka Dontodent nabízí prvotřídní výrobky pro dentální hygienu, pomáhá tak udržet ústní dutinu čistou a zdravou.
Loni společnost dm drogerie oslavila již 30 let svého působení na českém trhu. Letos již potřinácté zamířil v březnu a dubnu dm preventivní program „Veselé zoubky“ do základních škol.
Zdroj Tisková zpráva společnosti dm drogerie markt s.r.o.
Chuťové pohárky jazyka se obnovují každých 10 až 14 dní?
Jazyk je jedním z nejčistších orgánů v těle? Může být však také zdrojem infekcí nebo zánětů, pokud je poraněn nebo podrážděn.
Jazyk může odrážet celkový stav zdraví člověka? Barva, tvar, povrch a vlhkost jazyka mohou naznačovat přítomnost některých nemocí nebo nedostatků. Například bledý jazyk může signalizovat anémii, černý ukazuje na houbové onemocnění nebo na vliv léků a jazyk s bílým povlakem může souviset s kandidózou nebo dehydratací.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.