Online informace pro lékárny
DESÍTKY LET SE ZDÁNLIVĚ NIC NEDĚJE
Toto vážné onemocnění je zákeřné především tím, že se v podstatě neprojevuje žádnými nebo minimálními příznaky. Pokud se objeví symptomy jaterní cirhózy nebo karcinomu jater, jde už o pozdní, a tady velmi závažná stadia nemoci.
Jaká je možnost nákazy?
V mnoha případech, například jde o transfuze nebo transplantace, můžeme mluvit o minulém čase, přesněji do roku 1992; v červnu stejného roku u nás začalo povinné testování dárců krve. Nemoc se přenáší krví, takže dřív i teď platí možnost nakazit se nitrožilním užíváním drog - nesterilizovanými stříkačkami, amatérským tetováním nebo akupunkturou v exotických zemích, a také přenosem z matky na plod a nechráněným pohlavním stykem.
I populace s nízkým rizikem může mít problém
Prof. MUDr. Petr Urbánek, CSc., přednosta interní kliniky 1. LF UK a ÚVN Praha, k tomu říká: „Pomyslnou tikající bombou je u nás obtížná identifikace infikovaných jedinců v populaci s nízkým rizikem - nemoc nemá desítky let žádné příznaky. Ale představte si například současného vysoce postaveného manažera korporátu, který v mládí třeba jen docela málo experimentoval s drogami, měl třeba jen jediný rizikový sexuální styk anebo se dal kdysi dávno někde na pláži tetovat..."
Možná si to už ani nepamatuje, anebo si i vzpomene, že to možná tak bylo, ale nechce si to jak sám sobě, tak lékaři přiznat. A pokud se neodhodlá k vyšetření, čekají ho život ohrožující zdravotní problémy. Zatímco u rizikových skupin roste počet léčených a vyléčených, budoucnost potencionálních pacientů v uvedené nízkorizikové populaci je velmi problematická.
Východiskem je testování a léčba
Veřejnost by měla vědět, že je dostupné anonymní testování. Na rozdíl od drogově závislých, kteří o tom vědí, lidé z nízkorizikové populace o této možnosti většinou netuší.
Další novou informací je skutečnost, že léčba hepatitidy C, pokud nakažený přijde včas, je už dnes jednoduchá - užívají se antivirotika v tabletách.
Očkování neexistuje
„Na hepatitidu C neexistuje očkování," vysvětluje prof. Urbánek.
„Léčba je ale bezpečná, pacient polyká dva až tři měsíce jednu až tři tablety denně. Léčení dobře snáší a už po prvních týdnech cítí výrazné zlepšení stavu, mizí mu například tlakové bolesti v podžebří a celková únava. Léčba je účinná v 97 až 98 procentech případů."
Komplikace u neléčených osob
Dlouhodobými důsledky neléčené hepatitidy C je vysoké riziko rozvoje jaterní cirhózy, onemocnění ledvin, autoimunitních onemocnění, ale i karcinomu jater a různých onemocnění krvetvorby včetně rakoviny krve.
Proto je důležité ztratit ostych a nechat se včas otestovat. O test je možné požádat praktického lékaře. Pokud se objeví pozitivita, lékař ví o tom, že musí pacienta urgentně poslat na specializované pracoviště, kterých je u nás 25.
HCV v číslech
- V České republice žije více než 40 tisíc infikovaných, ročně je diagnostikováno asi 1000 nových případů (loni 1300).
- Infekce HCV je v západních zemích nejčastější příčinou cirhózy jater (tedy nikoli alkohol, jak se obecně myslí), která se rozvine u 30 procent osob trpících chronickou hepatitidou C.
- V důsledku jaterní cirhózy zemře v Evropě každý rok asi 170 tisíc osob.
- Podle Evropské unie a Světové zdravotnické organizace je hepatitida C jedním z největších zdravotních problémů v současné Evropě.
Mgr. Jana Ulíková
NOVELY ZÁKONA MÍŘÍ K PODPISU
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.
DOPORUČUJEME
