
Všimli jste si, že kuřáků pomalu a jistě ubývá? A že už kavárny a restaurace nepláčou, že jim ubývá hostů? Ovšem ti skalní kuřáci - a myslím, že jsou to ve velkém procentu bůhví proč ženy - se s cigaretou ne a ne rozloučit. Přitom každý důvod přestat kouřit je dobrý.
Psát znovu všechna známá fakta o tom, které nemoci kouření způsobuje a jak výrazně zkracuje život, je zbytečné, to už jsme všichni četli tisíckrát. Ovšem málo mluvíme o konkrétním a zdokumentovaném negativním vlivu na životní prostředí. Tabák ničí naše zdraví a životy také vlivem na vzácné zdroje a ekosystémy naší planety.
„V tomto smyslu je to nebezpečné nejen pro nás všechny, ale především pro rozvojové země, odkud pochází většina tabákové produkce. Každou cigaretou, kterou kuřák vykouří, doslova spaluje zdroje, na kterých závisí naše existence." To jsou slova dr. Ruedigera Krecha, ředitele oddělení podpory zdraví WHO.
Tabákový průmysl a životní prostředí
Důsledkem pěstování tabáku v rozvojových zemích je odlesňování. Kvůli němu se každý rok zničí až 3,5 milionů hektarů půdy. Tabák je napadán různými škůdci a plísněmi, a proto se musí chemicky ošetřovat, a to i pesticidy; v těchto oblastech se často používají i chemikálie, které jsou ve vyspělých zemích zakázané, protože kontaminují půdu. Tabák vstřebává z půdy mnoho dusíku, fosforu a draslíku, víc než jiné plodiny. Celosvětové dopady mají i obrovské emise kysličníku uhličitého a velká spotřeba vody a energie, které by rozvojové země, kde je nedostatek potravin, mohly použít na pěstování něčeho užitečnějšího, než je tabák.
Rozkládají se až 15 let
Vajgly, zdvořileji řečeno cigaretové nedopalky, které kuřáci bohužel stále házejí, kam je napadne, tvoří malý, ale početný toxický odpad:
„Cigarety s filtrem se vyrábějí od 50. let minulého století," říká prof. Eva Králíková, vedoucí Centra pro závislé na tabáku 3. interní kliniky 1. LF UK a VFN. „Měly vzbudit dojem, že díky nim je kouření méně škodlivé, ale není tomu tak. Obsahovaly dokonce i azbest. Naprostou většinu škodlivých látek tyto filtry nezachytí a některé škodliviny v nich dokonce vznikají. A o tomto faktu ještě mnozí z kuřáků nic netuší."
I když jsou nedopalky malé, zabírají překvapivě velký podíl v odpadech z veřejných prostranství - z ulic, parků nebo pláží; celých 40 procent. Jejich rozložení zabere 12 až 15 let! A jsou to právě cigaretové oharky, které jsou zařazeny mezi toxický odpad.
Znečišťují i vodu
Při kontrolách znečištění odpadních vod se zjistilo, že jeden jediný vajgl znečistí až 500 litrů vody. Ing. Věra Očenášková z Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM, která se zabývá analýzou metabolitů návykových látek, dokládá, že dvojnásobné zvýšení obsahu nikotinu a jeho metabolitů v odpadních vodách se zjistí například v posledním dnu každého roku.
Dva miliony kuřáků jen u nás, pokud vykouří 10 cigaret denně, vyprodukuje 20 miliard oharků za rok; pokud chceme být ještě přesnější, tak je to 63 tisíc každou vteřinu. A ještě jeden údaj z ciziny - oharky snadno spolknou divoká zvířata, škodlivé látky z nich byly nalezeny v tělech 70 procent mořských ptáků a v 30 procentech u mořských želv.
......
Kouř je vždy směsí tisíců škodlivých látek
......
Screening karcinomů plic
V naší zemi stále kouří asi dva miliony lidí. „Rakovina plic, která je v 90 procentech důsledkem kouření, je nejčastější příčinou úmrtí na zhoubný nádor," tvrdí doc. Jiří Votruba, přednosta 1. interní kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí 1. LF UK.
Na snímku: prof. MUDr. Martin Vokurka, CSc., děkan 1. LF UK, prof. Eva Králíková, vedoucí Centra pro závislé na tabáku 3. interní kliniky 1. LF UK a VFN a doc. Jiří Votruba, přednosta 1. interní kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí 1. LF UK.
V časném stádiu se zachytí jen necelá pětina případů - plíce nebolí a nevarují. Z těch, u nichž se nemoc se objeví pozdě, přežije pět let jen něco přes 10 procent. Proto si (i v rámci Světového dne bez tabáku vždy posledního května) připomínáme cílený program časného záchytu; praktičtí lékaři oslovují současné i bývalé kuřáky a doporučí jim screeningové vyšetření pomocí výpočetní tomografie, které umí do několika minut odhalit i malý nádor.
Z tiskové konference zpracovala pro Magazín Mgr. Jana Ulíková
K problematice by Vás dále mohlo zajímat:
ROZHOVOR NA TÉMA ODVYKÁNÍ KOUŘENÍ
ZÁVISLÝ KUŘÁK SI CIGARETU VŽDY OPATŘÍ
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.