
V případě některých oborů si pacienti na vyšetření počkají až tři čtvrtě roku - typicky se jedná o urologické nebo plicní ambulance. Situace je podle Sdružení ambulantních specialistů (SAS) zoufalá.
Co vyplynulo z jednání za zavřenými dveřmi s premiérem a ministrem zdravotnictví?
Za 6 let u nás bude chybět minimálně 25 % ambulantních specialistů. Až 43 % specialistů je dnes v důchodovém věku.
„Mezi obory s největším podílem lékařů nad 60 let patří bezesporu chirurgie. Chirurgů v důchodovém věku je nadpoloviční většina z celkového počtu 1 059, internistů 675 z celkem 1 357. Podobně je na tom i pneumologie a ftizeologie," přibližuje MUDr. Zorjan Jojko, předseda Sdružení ambulantních specialistů.
Stejně „špatně" je na tom ale i celá řada dalších oborů - alergologie a klinická imunologie, kardiologie, psychiatrie, rehabilitační lékařství, ORL, dermatologie, ortopedie, neurologie, gastroenterologie, urologie, oftalmologie, endokrinologie a diabetologie. Jednou z priorit SAS je tedy dostatečně motivovat mladé lékaře, například úpravou vzdělávacího systému.
Všechna vhodná vyšetření by tak v budoucnu mohla být řešena ambulantně a včas.
„To znamená bez dlouhých čekacích dob na vyšetření. To samozřejmě vyjde levněji a pacienti to jistě uvítají," dodává Jojko z pražské ordinace neinvazivní kardiologie KARDIOMED.
Nejhůře jsou na tom na Královéhradecku, Vysočině a v Ústeckém kraji
Z aktuálních dat z konce března 2024 vyplývá, že nejdelší čekací lhůty na klinické vyšetření pro nové pacienty jsou na alergologii v Karlovarském kraji a dále na kardiologii na Vysočině, Královéhradeckém, Ústeckém, Libereckém a Moravskoslezském kraji. Stop stav hlásí i logopedi především v Jihočeském, Pardubickém a Moravskoslezském kraji. Čekají doba tam je až 16 týdnů.
„Alarmující stav je ale také v oboru oftalmologie, kde je plná kapacita a péče je nedostupná ve více krajích. Naopak ORL je jeden z oborů, který funguje takřka bez objednání, a to platí ve všech krajích. Je to ale dáno tím, že se z velké části starají o akutní případy, tj. pacienti nečekají týdny od objednání, ale musí počítat s tím, že stráví až i několik hodin v čekárně, než na ně přijde řada," říká MUDr. Jojko.
Dodrží politici všechny sliby?
Ambulantní specialisté se dočkali a na konci března proběhlo jednání s premiérem a ministrem zdravotnictví.
„Premiér měl zájem naši problematiku řešit. Spolu s ministrem zdravotnictví slíbil podporu v zařazení informací o práci ambulantních specialistů do pregraduálního i postgraduálního vzdělávání, aby se mladí lékaři nebáli jít do ambulancí. Což my samozřejmě plně podporujeme. Ministr zdravotnictví upřesnil výklad priorit v úhradách péče ambulantních specialistů pro rok 2025. Celý segment by měl dostat navýšení odpovídající jiným segmentům, regiony a obory s nedostatkem specialistů by měly být nad to úhradově preferovány. Zásadní informace se vztahuje k novelizaci zákoníku práce, která omezí úvazek každého lékaře na maximálně 1,2 úvazku. Následně bude provedena revize všech nadúvazků lékařů. Novela by měla vejít v platnost, doufejme, již od druhé poloviny roku 2024," uzavírá MUDr. Jojko.
Zdroj: INSIGHTERS
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.