Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



DUBNOVÁ SOUTĚŽ: HON NA ZAJÍCE



Vedle kraslic, beránka nebo pomlázky je velikonoční zajíček dalším výrazným symbolem Velikonoc. Tradice velikonočního zajíčka, kterého znají i naše děti, pochází asi z Německa, kde první zmínky o velikonočním zajíci „Osterhase" jsou ze 17. století. O sto let později se tento zvyk rozšířil do Severní Ameriky díky německým imigrantům. Také Velká Británie má svého velikonočního zajíce, který má původ v kultu anglosaské bohyně jara a plodnosti Eostry, kterou měl zajíc doprovázet. Eostre podle legendy proměnila ptáka právě v zajíce, a ten pak snášel velikonoční vajíčka. A v pohanských kulturách byl zajíc posvátným zvířetem bohyně jara Ostary. Zajíc je od pradávna spojován s plodností, jarem a novým životem. Je také čtvrtým zvířetem čínského zvěrokruhu. 

A i když vejce nesnáší, ale rodí živá mláďata, nosí je v košíku, často krásně zbarvená a zdobená, nebo je schovává do tajemných míst zahrad a parků... Děti pak pořádají závody, kdo najde víc vajíček.

Kdo chytá moc zajíců, nemívá nakonec žádného. Ale toto pravidlo u nás neplatí!

U každého zajíčka v naší dubnové 3D soutěži hledejte produktový tip, dobře si informace nastudujte, protože se vám budou hodit v testu. Pro 7 z vás máme za správné vyplnění testu připravené dárky v podobě e-poukázek a kosmetických balíčků. Soutěžíme až do konce dubna!

Nákup, losování a rozesílka cen jsou plně v režii společnosti Health communication s. r. o. Ceny se se nijak nevztahují k partnerům soutěže.

Účastí v soutěžích na Magazínu souhlasíte s pravidly.

VSTUPTE DO SOUTĚŽE ZDE
Zpět

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ

Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.

DOPORUČUJEME