Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



DVOUBAREVNÁ NADĚJE PRO LÉČBU COVID-19



Paxlovid 

(lR,2S,5S)-N-((lS)-l-kyano-2-((3S)-2-oxopyrrolidin-3-yl)ethyl)-3-((2S)-3,3-dimethyl-2-(2,2,2-trifluoracetamido)butanoyl)-6,6-dimethyl-3-azabicyklo[3.1.0]hexan-2-karboxamid / ritonavir

je lék používaný k léčbě COVID-19 u dospělých, kteří nepotřebují doplňkový kyslík a u kterých je zvýšené riziko, že se onemocnění stane závažným. Výbor pro humánní léčivé přípravky (CHMP) Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) doporučil na svém jednání 27. 1. 2022 udělit antivirotiku Paxlovid podmínečnou registraci pro léčbu nemoci covid-19. Paxlovid od společnosti Pfizer obdržel podmínečné rozhodnutí o registraci platné v celé EU dne 28. ledna 2022.  

Paxlovid je první antivirový přípravek určený k podání ústy, který je v EU doporučen k registraci pro léčbu covid-19. Následuje tak schválení antivirotika remdesiviru a tří monoklonálních protilátek, které jsou ale podávány injekčně. Paxlovid obsahuje dvě léčivé látky: nirmatrelvir PF-07321332 a ritonavir, a to ve dvou různých tabletách, růžové a bílé. Lék snižuje schopnost viru SARS-CoV-2 množit se v těle. Kromě protivirové složky proti SARS-CoV-2 obsahuje Paxlovid také nízkou dávku ritonaviru (inhibitoru proteázy), který slouží k prodloužení účinku látky PF-07321332 proti viru SARS-CoV-2 (zpomaluje rozklad PF-07321332). Paxlovid je dostupný pouze na lékařský předpis. Doporučená dávka jsou dvě růžové tablety, každá obsahuje 150 mg PF-07321332, plus jedna bílá tableta obsahující 100 mg ritonaviru, které se užívají společně ústy dvakrát denně po dobu 5 dnů. Paxlovid by měl být podán co nejdříve po stanovení diagnózy COVID-19 a do 5 dnů od začátku příznaků. 

Při vyvození závěru výbor CHMP vyhodnotil údaje z klinické studie zahrnující pacienty s covid-19, která prokázala, že léčba přípravkem Paxlovid významně snižuje míru hospitalizace a úmrtí u pacientů, kteří mají (nejméně jedno) další základní onemocnění, jež je vystavuje riziku závažného průběhu onemocnění covid-19. 

Hlavní analýza klinické studie byla provedena u pacientů, kteří dostávali přípravek Paxlovid do 5 dnů po začátku příznaků covid-19 a kteří nedostávali léčbu protilátkami nebo se u nich léčba protilátkami neočekávala. Během jednoho měsíce po léčbě byla míra hospitalizace (déle než 24 hodin) nebo úmrtí 0,8 % pacientů (8 z 1 039), kterým byl podáván přípravek Paxlovid, ve srovnání s 6,3 % pacientů (66 z 1046), kterým bylo podáváno placebo (neúčinná léčba). Ve skupině s přípravkem Paxlovid nedošlo k žádnému úmrtí, zatímco ve skupině pacientů užívajících placebo bylo zaznamenáno 12 úmrtí. U většiny pacientů ve studii bylo onemocnění covid-19 způsobeno variantou Delta viru SARS-CoV-2. Na základě laboratorních (in vitro) studií se však očekává, že Paxlovid bude účinný také proti jiným variantám (včetně varianty Omikron). 

„Specificky jsme navrhli PAXLOVID tak, aby si zachoval svou aktivitu napříč koronaviry, stejně jako aktuální varianty, které se týkají převážně mutací spike proteinů." V návaznosti na klinická zjištění - ukazující, že PAXLOVID snížil riziko hospitalizace nebo úmrtí téměř o 90 % ve srovnání s placebem u vysoce rizikových pacientů, když byli léčeni do pěti dnů od nástupu příznaků - jsme povzbuzeni těmito počátečními laboratorními nálezy," uvedl v tiskové zprávě Mikael Dolsten, MD, Ph.D., hlavní vědecký ředitel a prezident společnosti Pfizer pro celosvětový výzkum, vývoj a lékařství.

Bezpečnostní profil přípravku Paxlovid v klinické studii byl příznivý a nežádoucí účinky byly obecně mírné. Nejčastějšími nežádoucími účinky přípravku Paxlovid (které mohou postihnout méně než 1 z 10 lidí) jsou porucha chuti, průjem, bolest hlavy a zvracení. Paxlovid se nesmí užívat spolu s léky, které jsou škodlivé ve vysokých hladinách v krvi a jejichž rozklad v těle zpomaluje ritonavir. Paxlovid také nesmí užívat lidé, kteří právě přestali užívat tyto léky, protože část léku může stále zůstat v těle. Paxlovid se také nesmí užívat s léky, které mohou snížit jeho účinnost, nebo u pacientů, kteří užívají třezalku tečkovanou. Společnost Pfizer na svých webových stránkách poskytne nástroj pro identifikaci lékových interakcí, který bude přístupný prostřednictvím QR kódu v informacích o přípravku a na vnějším obalu přípravku. Zdravotnickým pracovníkům bude také rozeslán informační dopis s upozorněním na tuto aplikaci.

Výbor CHMP dospěl k závěru, že přínosy tohoto léčivého přípravku pro schválené použití převyšují jeho rizika, a nyní zašle svá doporučení Evropské komisi k rychlému vydání rozhodnutí o podmínečné registraci, které bude přímo platné ve všech členských zemích EU. Stejně jako u všech léků jsou i údaje o používání přípravku Paxlovid neustále sledovány. Podezření na nežádoucí účinky hlášené u přípravku Paxlovid jsou pečlivě hodnoceny a jsou přijata veškerá nezbytná opatření k ochraně pacientů.

Společnost Pfizer plánuje vyrobit v letošním roce 120 milionů balení Paxlovidu a navyšuje své výrobní kapacity. Do Česka by mělo dorazit asi 50 000 dávek. 

Zdroje: SÚKL,EMA: https://www.ema.europa.eu/en/medicines/human/EPAR/paxlovid
Unijní registr léčivých přípravků související s COVID-19 ZDE

Zpět

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ

Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.

DOPORUČUJEME