Online informace pro lékárny
EMPAGLIFLOZIN BUDE OD KVĚTNA HRAZENÝ V INDIKACI SRDEČNÍHO SELHÁNÍ BEZ OHLEDU NA STAV EJEKČNÍ FRAKCE
Srdeční selhání postihuje více než 60 milionů lidí na celém světě, v ČR je nejčastější příčinou interní hospitalizace. V příštích 25 letech lze dle odborníků očekávat 50% nárůst hospitalizací pro srdeční selhání. Tisíce pacientů v Česku se již brzy dočkají úhrady moderní léčby jejich vážného onemocnění. Zdravotní pojišťovny totiž od 1. května 2023 pacientům se symptomatickým srdečním selháním se zachovalou ejekční frakcí levé srdeční komory začnou hradit empagliflozin (JARDIANCE® 28 × 10 mg), a to jako vůbec první preparát ze skupiny gliflozinů v této indikaci.
Dosud tyto léky hradily pouze pacientům se srdečním selháním se sníženou ejekční frakcí. Srdeční selhání se zachovalou ejekční frakcí levé komory (HFpEF) nastává, když se levá komora srdeční není schopna dostatečně naplnit, a krev tak musí plnit komoru pod větším tlakem, čímž přetěžuje plicní oběh, z nějž nemůže dobře odtékat. To způsobuje příznaky, zejména námahovou dušnost, v pokročilých stadiích i rozvoj otoků. HFpEF bylo po dlouhou dobu nejobtížněji léčitelnou formou srdečního selhání.
S úhradou v indikaci srdečního selhání bez ohledu na stav ejekční frakce jej mohou předepisovat kardiologové, dětští kardiologové, angiologové a internisté. V březnu o tom rozhodl Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).
„Je to významná změna, protože dosud žádná léková skupina neměla příznivý vliv na průběh tohoto typu srdečního selhání. Pacienti, kteří mají tuto diagnózu, jsou dosud léčeni v podstatě empiricky. Konečně budeme mít k dispozici lék, který sníží především riziko opakovaného pobytu v nemocnici pro zhoršení srdečního selhání a který prokazatelně zlepšuje kvalitu života nemocných," říká prof. MUDr. Filip Málek, Ph.D., MBA, předseda České asociace srdečního selhání České kardiologické společnosti.
Evropská léková agentura (EMA) o registraci přípravku JARDIANCE® rozhodla v březnu loňského roku, a to na základě výsledků randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované klinické studie EMPEROR-Preserved. Empagliflozin prokázal 21% snížení relativního rizika kombinovaného výsledku - kardiovaskulárního úmrtí nebo hospitalizace v důsledku srdečního selhání. A to nezávisle na tom, zda pacient trpí diabetem 2. typu, nebo jej nemá. Studie se zúčastnilo 5 988 pacientů s diagnózou chronického srdečního selhání.
„Empagliflozin je nyní prvním lékem mezi glifloziny, který dokázal zlepšit prognózu pacientů se srdečním selháním se zachovalou ejekční frakcí a získal úhradu od zdravotních pojišťoven v této indikaci. To je pro pacienty jednoznačně skvělá zpráva," říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., předseda České kardiologické společnosti.
„V České republice se odhaduje výskyt chronického srdečního selhání až u 3 % celé populace, což je téměř 300 000 pacientů. Z toho srdeční selhání se zachovalou ejekční frakcí má přibližně polovina z nich. Nová úhrada se tak může týkat opravdu velkého počtu nemocných," říká prof. MUDr. Jan Václavík, Ph.D., FESC, FEFIM, přednosta Interní a kardiologické kliniky FN Ostrava.
Úhrada z veřejného zdravotního pojištění má některá omezení a týká se skupiny pacientů se symptomatickým chronickým srdečním selháním třídy NYHA II až III s ejekční frakcí (EF) větší než 40 % a eGFR větší než 20 ml/min/1,73 m2 a hodnotou NT-proBNP větší než 300 pg/ml nebo větší než 900 pg/ml v případě pacientů s fibrilací síní. Doplňuje tak současnou skupinu pacientů s chronickým srdečním selháním s EF menší nebo rovnou 40 % a eGFR větší než 20 ml/min/1,73 m2, u kterých i přes optimální léčbu přetrvává symptomatologie třídy NYHA II až III. Optimální léčbou se rozumí terapie alespoň jedním inhibitorem ACE nebo inhibitorem AT1 receptoru nebo inhibitorem receptoru angiotenzinu a neprylisinu a zároveň beta-blokátorem a antagonistou mineralokortikoidního receptoru, kdy pacient dostává cílovou dávku dle doporučení nebo maximální tolerovanou dávku. Pro nemocné se srdečním selháním je určeno balení o velikosti 28 × 10 mg.
Přípravek vyvinula společnost Boehringer Ingelheim.
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu.
Zdroj: MaVe PR
NOVELY ZÁKONA MÍŘÍ K PODPISU
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.
DOPORUČUJEME
