Online informace pro lékárny
FARMAKOTERAPIE U DĚTÍ II.
Dozrávání a vývoj orgánových funkcí vede ke změnám v absorpci léčiv, jejich pohybu v těle i metabolismu a vylučování. Fungování léčiv se tak může u dětí oproti dospělým lišit.
Například zpomalené vylučování léčivých látek se objevuje u některých antibiotik podávaných nitrožilně - intervaly mezi dávkami jsou u nezralých novorozenců i 48 hodin, zatímco s narůstajícím věkem je to 8-12 hodin. O specifikách farmakologie u dětí pojednává první část článku ZDE
FARMAKOLOGICKÉ STUDIE U DĚTÍ
Problematika klinických farmakologických studií je u nás obdobná jako v jiných zemích Evropy - realizace studií je obecně u dětí mnohem náročnější než u dospělých.
„Například informovaný souhlas s prováděním lékové studie u dospělých je zpravidla v jediné verzi, zatímco u dětí potřebujeme několik verzí podle věkových skupin - žádáme o souhlas rodiče, nezletilé mezi 12-18 let a někdy i mladší věkové kategorie," zmiňuje jedno z úskalí MUDr. Pavla Pokorná, Ph.D., která je pověřena vedením Českého národního centra klinické farmakologie při 1. LF UK.
Podle posledních dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) tvoří farmakologické studie prováděné u dětí v České republice jen 10 % z celkového počtu studií.
Podobně jako v zahraničí ani u nás většinou není klinická farmakologie v neonatologii nebo pediatrii součástí infrastruktury nemocnic nebo univerzitních institucí. Kromě toho není v současné době ani součástí evropských standardů v pregraduálním a postgraduálním vzdělávání v neonatologii a pediatrii.
„Realizace klinické farmakologie v této oblasti znamená propojení mnoha odborností, které je primárně založeno na rozsáhlé spolupráci a vytváření sítí mezi skupinami odborníků v jedné nebo více institucích," vysvětluje MUDr. Pokorná.
Ze všech výše uvedených důvodů existují snahy tuto problematiku sjednotit. Již v roce 2014 vydala Americká pediatrická akademie prohlášení, které v roce 2020 doplnily také Evropská pediatrické akademie a Evropské společnosti pro rozvoj perinatální a pediatrické farmakologie a společně definovaly zásady správného používání léčiv v dětské populaci. Oba dokumenty shrnují problematiku a obsahují návod, jak správně používat léčiva v režimu off-label a neregistrovaná léčiva v dětské populaci podle současných poznatků.
„V některých státech je klinicko-farmakologická tradice v neonatologii a pediatrii mnohem delší, než je tomu u nás - například ve Spojeném království, Belgii, Nizozemsku nebo Skandinávii. Tyto země klinickou farmakologii praktikují již několik desítek let a jejím základem je propojení odborníků s národními regulačními orgány, jakým je v České republice SÚKL, nebo nadnárodními orgány (EMA, FDA)," říká MUDr. Pokorná a jako konkrétní příklad takovéto spolupráce uvádí databáze léčiv pro dětskou populaci.
„V České republice jsme tuto příležitost dostali v podobě finanční podpory grantu komercionalizace v letošním roce. Začínáme tvořit databázi základních léčiv používaných u dětí v ČR - nejprve se budeme zabývat nejvíce používanými léčivy, tj. léčivy proti horečce a bolesti, paralen a ibuprofen," dodává doktorka Pokorná, jejíž tým navázal během akademického pobytu mobility na Univerzitě Karolinska ve Stockholmu v roce 2020 také spolupráci s pediatry, farmaceuty a farmakology ze Švédska, kteří vytvořili databázi s názvem E-Ped. Databáze v ČR bude uživatelsky přívětivá, obsahovat informace o konkrétních léčivech používaných v ČR, návod, jak je použít, dávkování a upozorňovat na možné nežádoucí účinky u dětí.
BEZPEČNÁ A ÚČINNÁ FARMAKOTERAPIE DĚTÍ
Jednou z aktivit českého centra C4C bylo například dotazníkové šetření ve spolupráci s praktickými lékaři pro děti a dorost. Studie zjišťovala aktuální stav užívání protikřečových léčiv u českých dětí do tří let věku.
„Připravujeme také edukační materiál o dávkování léčiv, například paracetamolu, určený pediatrům i rodičům. Je velmi důležité, aby rodiče měli u takto široce užívaných léků k dispozici dostatek přehledných, vědecky podložených, a přitom laicky srozumitelných informací," zdůrazňuje doktorka Pavla Pokorná s tím, že obdobný materiál vzniká i pro informaci o správném užívání dalších léků používaných v dětské populaci. Do této aktivity se významně zapojili studenti 1. LF UK.
Zdroj: Oddělení komunikace 1. LF UK, MEDIALOGY (1. 6. 2022)
Dále k problematice:
KLINICKÁ HODNOCENÍ MODERNÍCH LÉČIV
NOVELY ZÁKONA MÍŘÍ K PODPISU
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.
DOPORUČUJEME
