
Trávicí soustava slouží primárně ke zpracovávání a vstřebávání živin z potravy. Potravou rozumíme makronutrienty (cukry, tuky, bílkoviny), vodu a mikronutrienty (vitaminy a stopové prvky) a dále obtížně stravitelné složky typu vlákniny.
Jde o velmi komplexní a zároveň největší orgán lidského těla. Asi 8 metrů gastrointestinálního traktu hraje zásadní roli v udržení zdraví člověka. Kromě trávení má za úkol vstřebávání, přeměnu a skladování živin, podílí se na imunitních pochodech a v konečné fázi má za cíl vyloučit nestrávené zbytky a odpadní látky. Makronutrienty a jejich metabolity se v procesu trávení dostávají do krve a následně do tkání a buněk celého těla, kde jsou využívány jako stavební součásti buněk a zdroje energie. Tělo je potřebuje pro růst a vývoj. Kromě celkového energetického zisku je ale důležitý i správný poměr jednotlivých živin ve stravě. Vitaminy a další mikronutrienty potřebujeme řádově pouze v mikrogramech či miligramech, ale jejich role v organismu je stejně tak nezastupitelná - fungují jako kofaktory enzymů a účastní se řady metabolických procesů. Doba, za kterou potrava projde trávicím traktem, je ovlivněna pestrou škálou faktorů a je velmi individuální. Polovina žaludečního obsahu je posunuta do tenkého střeva přibližně za necelé 3 hodiny.
Celý žaludeční obsah je vyprázdněn za 4-5 hodin.
Trávení je mechanický i chemický proces. Důležitou funkci v trávení má tenké střevo, ve kterém dochází k resorpci základních stavebních jednotek potravy (monosacharidů, aminokyselin a mastných kyselin) přes sliznici do krve nebo lymfy. V tlustém střevě následně dochází k zahušťování potravy a ke vstřebávání zbylé vody, iontů a vitaminů. Tlusté střevo charakterizuje bohaté mikrobiální osídlení. Udává se, že průměrný člověk může mít ve střevech až 2 kg bakterií.
BAKTERIE V POMÁHAJÍCÍ PROFESI
Střevní mikrobiom se postupně vyvíjí v průběhu života. Mikroorganismy vytváří komplexní a dynamický střevní ekosystém (bakterie, viry, parazité), který podléhá různým vlivům, nejen změnám ve složení přijímané potravy, ale ovlivňuje ho celkový životní styl i psychická pohoda jedince. Pozitivně ho ale samozřejmě může v první řadě ovlivnit složení stravy, ideálně s převahou rostlinných složek. Střevní mikrobiotě svědčí i zdraví prospěšné mikroorganismy - probiotika a prebiotika. Zvlášť přínosné jsou bakterie mléčného kvašení (Lactobacily a Bifidobakterie). Ve stravě bychom dále měli přijímat dostatek vlákniny, jak té nestravitelné, tak i rozpustné vlákniny v podobě prebiotických oligosacharidů, která slouží mimo jiné jako „potrava" pro zdraví prospěšné bakterie ve střevě. Prebiotickou vlákninu obsahuje celá řada rostlinných potravin, kterými bychom si měli jídelníček obohatit, například luštěniny, oves nebo celozrnná mouka. Živočišná strava vlákninu neobsahuje. Jídelníček našich předků měl přirozeně velké množství vlákniny, konzumovalo se více ovoce a zeleniny a méně masa a průmyslově zpracovaných potravin. Pro zdravé fungování gastrointestinálního traktu potřebujeme oba typy vlákniny: rozpustnou i nerozpustnou. Většinou stejně působí společně. Například celozrnná pšeničná mouka obsahuje ve 100 g asi 2g rozpustné a 6 g nerozpustné vlákniny.1
Rozpustná vláknina zvětšuje svůj objem (bobtná) a vytváří pocit nasycení. Často je proto neprávem spojována pouze s řízenou redukcí váhy. Rozpustná vláknina fermentuje působením střevních bakterií za vzniku mastných kyselin s krátkým řetězcem, které jsou zdrojem energie pro buňky sliznice tlustého střeva. Mastné kyseliny s krátkým řetězcem mohou mít příznivý vliv na některé zažívací obtíže. Rozpustná vláknina tak nepřímo pomáhá regulovat trávení a snižuje vstřebávání tuků, cukrů a cholesterolu. Patří sem pektiny (jablka, hrušky, bobule aj.), inulin (česnek, cibule, čekanka aj.), galaktomanany (houby, obilniny), betaglukany (oves, ječmen aj.) a rezistentní škroby. Rozpustná vláknina je substrátem pro zdraví prospěšné bakterie, působí jako prebiotikum.
Nerozpustná vláknina při kontaktu s vodou nebobtná, fermentuje jen částečně, ale zlepšuje střevní peristaltiku tím, že urychluje průchod stravy trávicím ústrojím. Zrychluje také vylučování stolice a toxinů. Patří sem celulóza nebo lignin a najdeme ji ve slupkách nebo semínkách.
Doporučený denní příjem vlákniny je 30 g denně, přičemž poměr nerozpustné a rozpustné vlákniny by měl být přibližně 3:1.1
-red-
Reference:
1. https://www.stobklub.cz/clanek/rozpustna-a-nerozpustna-vlaknina/
Firemní prezentace
LEPICOL® REGULUJE RYTMUS VYPRAZDŇOVÁNÍ
Lepicol® je speciální formule ve formě prášku nebo kapslí obsahující živé probiotické kmeny, inulin a jemné psyllium. Napomáhá správnému a snadnému vyprazdňování a dodává tělu doporučovanou denní dávku vlákniny. Lepicol® je přírodní přípravek, bez chemických složek, příchutí, sladidel, bez fytátů a neobsahuje geneticky modifikované suroviny. Lepicol plus+ navíc obsahuje trávicí enzymy a tři botanické složky: kořen zázvoru, lístky máty peprné a fenyklové semínko.
- Multi‑vlákninový přípravek
- Dodává doporučovanou denní dávku vlákniny
- Doplňuje střevní mikroflóru
- Více než 20 let na trhu
- Pro každodenní užívání
V České republice je Lepicol® na trhu více než 20 let a při výrobě je zachována původní, britská receptura. V roce 1996 Peter Jackson s týmem specialistů z Velké Británie a Holandska vyvinul výrobek, který byl ve své době jedinečný. Bylo velmi náročné najít správné suroviny a jejich ideální poměr. Lepicol obsahuje ingredience velmi vysoké kvality. Například probiotické kmeny jsou od renomované firmy ADM Protexin, která se dlouhodobě a velmi intenzivně věnuje výzkumu svých probiotických kmenů. Výroba Lepicolu probíhá v prostorách a na zařízení, které splňují standardy pro farmaceutické výrobky.
LEPICOL SE VRACÍ OPĚT NA NÁŠ TRH!
Výpadek byl způsoben problémy s kvalitou jedné ze základních surovin - psyllia, kde byl problém s rezidui pesticidů. Protože firma ADM Protexin velmi striktně trvá na 100% kvalitě, trvalo poměrně dlouho, než se našel dodavatel psyllia, který by vyhověl náročným požadavkům. To se podařilo až po dlouhém a složitém hledání. Nyní si může být zákazník jistý, že má opět maximálně kvalitní a bezpečný produkt, na jaký byl léta zvyklý.
Doplněk stravy Lepicol se stal jedním z nejprodávanějších v portfoliu firmy ADM Protexin. a prodává se ve vice než 25 zemích světa.
Účinky synbiotického přípravku Lepicol® u dospělých s chronickou, funkční zácpou ZDE
Kalkulačka obsahu vlákniny ZDE
Lepicol® v České republice zastupuje a dodává PROBIOTICS PROVITA s.r.o.
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.