
Ženy u nás žijí asi o šest let déle než muži, tvrdí statistiky. Během života projdou dvěma, ale obvykle třemi hormonálními změnami, které někdy mohou způsobit zdravotní komplikace.
Loni se u nás narodilo 112 tisíc dětí, téměř polovina holčiček.
Puberta - první hormonální vlnění
Je tu rozvoj sekundárních pohlavních znaků a nástup menstruace kolem 13. roku věku.
„Pokud se menstruační krvácení nedostaví do 15 let, anebo se objeví růst prsů před 8. rokem života," je dobré poradit se odborníkem," radí doc. MUDr. Tomáš Fait, Ph.D., gynekolog a porodník, a také předseda České menopauzální a andropauzální společnosti.
Dva z možných problémů
Extrémní rozestupy mezi jednotlivými menstruacemi může způsobit syndrom polycystických vaječníků; tato nemoc bývá často spojena s obezitou nebo nadprodukcí testosteronu a bývá příčinou akné, nadměrného ochlupení i snížené plodnosti. Jednou z cest, jak napravit tyto potíže, je redukce hmotnosti a užívání léků na diabetes (metformin, kyselina inositolová).
Mnoho mladých žen nemá z menstruace radost, je jich prý 30 až 50 procent. Primární dysmenorea (potíže už od první menstruace) je vyvolaná nadprodukcí prostaglandinů a projevuje se bolestí v podbřišku, bolestmi hlavy, nevolností a zvracením nebo průjmem anebo i kolapsovým stavem. Primární dysmenoreu mohou způsobit i vývojové vady - septum v pochvě, stenóza děložního hrdla. Pomocí minimálně invazivní chirurgie je možné některé vady nejen odhalit, ale i ošetřit. Další možností je užívání léků na bolest, které snižují tvorbu prostaglandinů, a také některé typy fytoterapie, které ovšem podle doc. Forejta zatím nemají naprosto přesvědčivé účinky.
Antikoncepce
Už brzy po této době může dívka v případě potřeby uvažovat o některém typu antikoncepce, ale tady je nutné jednak pečlivé zvážení, jednak vyšetření včetně rodinné anamnézy a konzultace s gynekologem.
Akné
Období dospívání s hormonální nerovnováhou přináší některé nepříjemné vnější projevy, například akné. Existuje řada možností, jak jeho projevy aspoň ztlumit; kromě různých kosmetických přípravků je první pestrá vyvážená strava a správný pitný režim včetně minerálek - hydratace pleti je v těchto případech základ pro její vzhled.
Stravování je v tomto období základ
Dospívající dívky často řeší svou postavu a s oblibou zkoušejí nejrůznější diety, protože je časopisy a internet zásobují obrázky modelek (fotoshop umí divy), kterým se chtějí podobat. Hodně záleží na rodinné atmosféře a stravovacím stylu, který nedovoluje vynechávat zdravé tuky. Je vhodné připomenout, že je to právě cholesterol, který je výchozí látkou pro tvorbu pohlavních hormonů. Nízký příjem tuků může způsobit i ztrátu menstruace.
„Děvčata chtějí mít ‚svobodu' stravování, některé si kromě módních výživových trendů oblíbily energetické nápoje a slazené limonády," říká podle svých zkušeností nutriční terapeutka Věra Boháčová, DiS., a potvrzuje, že by rodiče měli jít dětem správným příkladem. Vysvětlit jim nutnost vyvážené pestré stravy a pravidelné fyzické aktivity.
Rychlý růst v tomto období přináší vyšší nároky na některé významné složky výživy - bílkoviny, vápník, hořčík, selen, jód, vitaminy C, A a B2.
S ohledem na ztráty krve menstruací je vhodné pamatovat i na železo a vitamin B12.
Mgr. Jana Ulíková
Příště: Hormony a ženy 2. - TĚHOTENSTVÍ
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.