
V České republice podléhá rizikovému pití 1,5 milionu lidí, nejvíce ve věkové skupině 45 až 54 let. Situace se výrazně zhoršila v čase covidových lockdownů. Původní význam slova lockdown je uzamčení vězňů v celách jako dočasné bezpečnostní opatření. A únik z domácích "cel" hledalo mnoho Čechů právě v alkoholu!
„Domácí" popíjení
Alkoholové návyky výrazně ovlivnila pandemie COVID-19. Prof. PhDr. Michal Miovský, Ph.D., přednosta Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN), to potvrzuje: „Pandemické období zásadně proměnilo situaci závislostí, kdy došlo k destabilizaci významné skupiny uživatelů alkoholu, a mluvíme tady o jednom a půl milionu lidí."
Jedná se podle něj o populaci v takzvaném pásmu rizikové spotřeby alkoholu.
„Právě tato skupina způsobila zásadní tlak na ambulantní a lůžkové provozy," říká prof. Miovský.
Druhým fenoménem spojeným s pandemií COVID-19 je podle něj plošné zhoršení celé oblasti duševního zdraví u dětí a dospívajících, navíc podpořené významným specifickým dopadem pandemie na rodiny s malými dětmi: „Tento fenomén překračuje hranice adiktologie, ale významně ji zasáhl. Třetím dopadem je pak obrovský nárůst problémů v oblasti digitálních neboli tzv. nelátkových závislostí. To vše přináší zcela nové výzvy pro dětskou adiktologii a psychiatrii."
Odborníci z Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN reagují na zvýšení užívání alkoholu zejména u žen, u dětí a v rodinách
Češi ročně vypijí více než 14 litrů alkoholu (čistého lihu) na osobu za rok. V souvislosti s konzumací alkoholu u nás během jediného roku zemře téměř 7 tisíc osob. Na intoxikaci alkoholem u nás zemře každý rok desetkrát víc lidí než na otravu nelegálními návykovými látkami. Klinika adiktologie se na vývoj posledních let rozhodla reagovat razantním krokem a ve druhé polovině roku 2024 spustila největší reorganizaci a úpravu svých lůžkových provozů od jejich vzniku v roce 1948.
„Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN aktuálně postupně spouští a začleňuje do praxe moderně koncipovaný flexibilní model komplexní léčebné péče odpovídající nejnovějším trendům v oboru adiktologie," oznamuje přednosta kliniky, prof. Miovský.
Podle jeho slov jsou potřebné tři základní režimy lůžkové formy léčebného programu, v závislosti na stavu a potřebách pacienta a jeho volbě.
„Stavíme na partnerském otevřeném přístupu vůči pacientům a snažíme se s nimi nastavit léčebný plán tak, aby byl realistický a mohli jsme na něm společně aktivně pracovat. Pro nejtěžší a nestabilní pacienty máme zajištěné také podpůrné programy a krizový postup v případě předčasného ukončení programu, včetně připravovaného provozu Centra duševního zdraví pro adiktologické pacienty," nastiňuje plány prof. Miovský.
Kromě tří režimů lůžkové formy léčby je na klinice také široká nabídka všech typů ambulantních provozů, včetně ambulancí s rozšířenou péčí, substituční terapie, sociálních služeb nebo podpory rodin.
Tenká „bezpečná" hranice
Konzumenti alkoholu se většinou neshodnou na tom, kde je pro ně bezpečná hranice. Za rizikové/škodlivé užívání alkoholu se považuje konzumace více než 20 g 100% etanolu za den u žen a 40 g 100% etanolu u mužů, respektive část vodítek pracuje s hranicí o 30 % vyšší, tedy 40 g 100% etanolu za den u žen a 60 g 100% etanolu u mužů. Takové množství zvyšuje riziko vzniku a rozvoje zdravotních problémů v důsledku užívání alkoholu nebo komplikuje léčbu jiných zdravotních problémů.
Pro představu:
Již jedna sklenka alkoholu tedy může být riziková, pokud po jejím vypití nastupuje nutkavý pocit potřeby té druhé!
Jak moc pijeme?
Více jak polovina Čechů pije alkohol alespoň jednou za dva týdny a jedna čtvrtina jednou měsíčně.
„Na základě dat prezentovaných Centrem pro výzkum veřejného mínění (CVVM) míra přijatelnosti alkoholu zůstává v posledních deseti letech stejná, avšak narostla přijatelnost pravidelného pití, což může mít vliv na nárůst konzumace alkoholu. Po přechodném období poklesu míry denního pití alkoholu v souvislosti s pandemií COVID-19 došlo v roce 2023 k opětovnému nárůstu celkové spotřeby alkoholu," uvádí Mgr. Benjamin Petruželka, Ph.D., z Centra veřejného zdraví se zaměřením na alkohol Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN.
Podle Národního výzkumu užívání tabáku a alkoholu v České republice (NAUTA), realizovaného Státním zdravotním ústavem, spadá v ČR do kategorie rizikové konzumace alkoholu 7-9 % populace, dalších 8-10 % spadá do kategorie škodlivé konzumace alkoholu. Nejvíce rizikovou skupinou jsou lidé ve věku 45 až 54 let.
„Průzkum právě v této skupině například ukázal, že za sledovaný měsíc konzumovalo alkohol 74,5 % lidí, denně nebo téměř denně sáhne po alkoholu 13,6 procent lidí, nárazově alespoň jednou týdně (binge-drinking, těžké epizodické pití, většinou spojené s noční a víkendovou zábavou) požívalo alkohol 12,7 % respondentů a denně nebo téměř denně 4,5 % respondentů," uvádí další čísla Mgr. Petruželka.
V rámci sledování trendů mezi pohlavími jsou stále více ohroženi alkoholismem muži. Nejvýraznější rozdíl se ukazuje v denní konzumaci alkoholu, kde podle průzkumu uvedlo denní nebo téměř denní konzumaci 19,2 % mužů oproti 3,8 % žen. Ty ale náskok mužů dohánějí. Alkohol pije v České republice každá desátá žena. „Ve výzkumu o konzumaci alkoholu v uplynulých 12 měsících ji přiznalo 67 % žen a 82,6 % mužů," dokládá Mgr. Petruželka.
Závislost na alkoholu dominuje i ve spektru pacientek na ženském oddělení pro léčbu závislostí ve VFN, někdy jde o kombinaci s užíváním návykových léků, hypnotik a sedativ. Důvodem, proč ženy nadměrně konzumují alkohol, bývají hlavně psychické problémy.
Zápisník alkoholičky
Téma alkoholismu u žen vynesl na světlo loni uvedený film Zápisník alkoholičky. Při jeho vzniku byli osloveni i odborní konzultanti z Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN. Dramatický příběh mladé ženy bojující se závislostí vznikl podle stejnojmenné knihy Michaely Duffkové, která sama svedla boj s těžkou závislostí na alkoholu. Na tento alarmující počin navázala osvětová kampaň s názvem Ženy s odvahou (zenysodvahou.cz). Téma pití u žen se tak dostává do širšího povědomí nejen prostřednictvím sdílených příběhů, ale i článků o problematice ženského pití, odkazů na pomoc jak pro ženy, tak pro jejich rodiny a blízké. Na kampani se opět podílejí specialisté z Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN.
Mladí lidé přibrzdili
Současná generace mladých Čechů pije alkohol méně než generace jejich rodičů. Jednou z příčin je i to, že svůj volný čas, který dříve věnovali sezení se svými vrstevníky a sklenkou v ruce, teď mnohem více tráví izolovaně doma ve společnosti sociálních médií.
„K výraznému poklesu konzumace alkoholu u dospívajících došlo v období mezi roky 2010 a 2015, v dalším období pokles pokračoval, nicméně se zpomalil," komentuje trend Mgr. Petruželka.
Pití nadměrného množství alkoholu v Česku se však stále týká více než 100 tisíc mladistvých.
„Podle výzkumu až 87 % studentů ve věku 15-19 let konzumovalo alkohol v posledním roce, nadměrné pití (5 a více sklenic při jedné příležitosti) v uplynulých 30 dnech uvádí přibližně polovina studentů, přičemž 20 % dospívajících uvedlo, že pije nadměrně alespoň jednou týdně," uvádí statistiky prof. Mgr. Roman Gabrhelík Ph.D. z Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN, vedoucí Expertního adiktologického centra VFN v Praze.
Interaktivní platforma podpory duševního zdraví a prevence rizikového chování IPREV
Skrytým, ale závažným problémem je nadměrné užívání alkoholu u dětí a v rodinách. Dokladem toho jsou i časté otravy alkoholem u dětí, hlavně ve věku 15-17 let. Pracovníci v prevenci, pedagogové, metodici a rodinní příslušníci potřebují vědět, kam se mohou obrátit a kde čerpat správné informace. To jim umožňuje interaktivní platforma IPREV, jejíž vznik a fungování je zásluhou týmu odborníků z Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN. Platforma podporuje péči o duševní zdraví, prevenci rizikového chování a edukuje, to vše s využitím výzkumů a vědeckých poznatků.
„Prevence musí být moderní, srozumitelná a atraktivní pro děti i rodiče. Je klíčovým krokem k řešení problémů spojených s jakoukoli mírou konzumace alkoholu, případně kombinace alkoholu s dalšími psychoaktivními látkami," uzavírá prof. Gabrhelík.
Zdroj: Oddělení PR a marketing VFN
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.