Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



HUBNOU MUŽI RYCHLEJI?



Hubnutí je jedním z nejdiskutovanějších témat naší doby. A není divu, protože počet lidí, kteří trpí nadváhou či obezitou, dramaticky roste. Podle Státního zdravotního ústavu mají v ČR kila „navíc" asi dvě třetiny obyvatel.

.....................

Za normální je považována hodnota BMI mezi 18,5 a 25.

Většina populace mívá nadváhu - jejich BMI se pohybuje mezi 25 a 30.

Jako obezita prvního stupně se označuje BMI 30 až 35, obezitu druhého stupně pak představuje hodnota 35 až 40. Pokud BMI přesáhne 40, jde o obezitu třetího stupně.

Orientačním ukazatelem nadváhy a nezdravého rozložení tuku v těle je i obvod pasu: zpozornět by měli muži při obvodu pasu nad 102 cm a ženy při hodnotě nad 88 cm.

Zdroj: www.netloustneme.cz

.....................

Mezi mýty, jak rychle a efektivně zhubnout, patří i tvrzení, že muži mají schopnost hubnout rychleji než ženy. Je to však skutečně pravda?

Muži jsou ze svalů, ženy z tuku

Odkud se tedy bere přesvědčení, že pohlaví „muž" automaticky předurčuje jedince k tomu, aby byl při hubnutí úspěšnější?

„Vychází ze skutečnosti, že muži mají díky vyšší hladině testosteronu větší podíl svalové hmoty, která má při fyzické aktivitě vyšší energetickou potřebu než hmota tuková. Jinými slovy, muži s vyšším podílem svalové tkáně spotřebují při fyzické aktivitě i více energie," vysvětluje MUDr. Marie Skalská, lékařka specializující se na hubnutí.

Na základě tohoto tvrzení se pak předpokládá, že úbytek hmotnosti je u mužů při kalorickém deficitu větší, a to jak v klidovém režimu, tak i při pohybových aktivitách. „Ženský" hormon estrogen spíše tvorbě svalové hmoty brání a je zodpovědný za typické plné tvary a ukládání tuku v oblasti hrudníku, boků, hýždí a stehen.1

Dalším faktorem, který přispívá k tomuto tvrzení, může být rozdíl v úspěšnosti hubnutí mezi muži a ženami, přičemž něžné pohlaví se může „pochlubit" větším počtem neúspěšných pokusů. Jaký je důvod?

Ženy jsou obecně citlivější na svá kila navíc, a to i v případě těch s normálním BMI. Tento rozdíl může být způsoben společenskými normami týkajícími se ideální „štíhlosti" a také vyššími estetickými nároky, které na sebe společnost i ženy samy kladou. Příslušnice něžného pohlaví se tedy pokoušejí zhubnout častěji než muži, a proto uvádějí i vyšší počet neúspěšných pokusů o zhubnutí ve srovnání s muži.2

„Časté a mnohdy i extrémní pokusy o hubnutí, které nejsou dlouhodobě udržitelné, jsou spojeny s rizikem jo-jo efektu. Pokud dochází zejména k úbytku svalové hmoty, může to mít za následek snížení bazálního metabolismu, což pak situaci během hubnutí ještě zhoršuje. Ztracené kilogramy se pak nejen rychle vracejí, ale často přesahují původní hmotnost na začátku hubnutí," varuje MUDr. Skalská.

Výzkumy navíc naznačují, že muži jsou v procesu hubnutí odhodlanější překonávat překážky a dosáhnout svých cílů. Tato vytrvalost může souviset s jejich sklonem k větší soutěživosti. Kromě toho díky vyšší hladině testosteronu často projevují i větší odhodlání a disciplínu při sportovních aktivitách a tréninku, což může být v dlouhodobém procesu hubnutí klíčové.3

Přestože má však každé pohlaví svá specifika, stále mezi odborníky nepanuje shoda v tom, zda tyto fyziologické predispozice a psychologické faktory skutečně vedou k rozdílům v úspěšnosti hubnutí mezi muži a ženami.

Hubnutí a pohlaví. Co ukázaly výzkumy?

Není divu, že rozdíl v úspěšnosti hubnutí mezi muži a ženami se stal také předmětem mnoha studií. Metaanalýza téměř 50 z nich zjistila pouze malé rozdíly v úbytku hmotnosti ve prospěch mužů, a to jak u hubnutí postaveném pouze na dietě, tak u toho postaveném pouze na cvičení nebo na kombinaci diety s cvičením. Analýza několika studií ukázala, že muži dosáhli většího úbytku hmotnosti pouze při dietních opatřeních. Při samotném cvičení nebo kombinaci cvičení a diety se rozdíly ve snížení hmotnosti u pohlaví nijak nelišily. Celkově tedy existuje jen málo důkazů, které by naznačovaly, že by každé pohlaví mělo při hubnutí zvolit jinou strategii nebo že by jedno z pohlaví bylo ve výhodě.4

„Biologické rozdíly mezi pohlavími, jako je stavba těla nebo hormonální vlivy, nepochybně hrají roli, ale rozhodně nejsou jedinými faktory, které ovlivňují hubnutí, a nelze je zobecňovat na muže a ženy. Rychlost hubnutí tedy není striktně dána pohlavím, ale individuálními predispozicemi každého člověka a závisí na celé řadě dalších faktorů," vysvětluje MUDr. Skalská.

Při hubnutí je proto nutné zohlednit právě tyto individuální rozdíly - od životního stylu daného člověka, přes genetiku, hormonální nastavení, podíl svalové hmoty, schopnost zvládat stresovou zátěž až po případné přidružené nemoci a léky, které člověk může užívat a které také mohou ovlivňovat rychlost, s jakou půjdou jeho kila dolů.

Neexistuje tedy žádný univerzální recept na hubnutí, který by platil pro všechny nebo jen pro jedno pohlaví. Je důležité nahlížet na celý proces komplexně a posoudit všechny faktory, které ho mohou ovlivnit, a to ideálně pod vedením odborníka - lékaře, který se specializuje na hubnutí. Pouze on, případně ve spolupráci s dalšími specialisty, dokáže posoudit konkrétní potřeby každého pacienta a případně doporučit i moderní a vysoce účinné léky na hubnutí, které jsou dnes k dispozici.

Seznam lékařů, kteří se specializují na hubnutí, najdete například na internetových stránkách www.netloustneme.cz.

Zdroj: Insighters ve spolupráci se společností Novo Nordisk s.r.o. (CZ24CO00039)

Literatura:
1. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6795075/
2. https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0033350614001620?via%3Dihub
3. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25105998/
4. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4359685/

Zpět

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ

Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.

DOPORUČUJEME