
S novými objevy v medicíně se nacházejí nové souvislosti mezi některými typy onemocnění. Víme, že hypertenze je významným rizikovým faktorem pro vznik kardiovaskulárních onemocnění a cévních mozkových příhod. Odborníci nedávno objevili i souvislost se vznikem demence.
Na výroční konferenci České společnosti pro hypertenzi se mluvilo o tom, že dlouholetá expozice i vyššímu normálnímu tlaku vede ke změnám na mozku, k úbytku jeho kognitivních funkcí.
........................
Arteriální hypertenze je charakterizována opakovaným zvýšením krevního tlaku nad 140/90 mm Hg. Už tyto hodnoty jsou spojeny s vyšším rizikem kardiovaskulárních příhod. Hypertenze často souvisí s úmrtím na cévní mozkovou příhodu, je rizikem pro ischemickou srdeční chorobu, pro srdeční selhání i jiné vaskulární choroby.
(Podle studie INTERSTROKE z roku 2010 je arteriální hypertenze /tlak nad 160/90 mm H/ nejsilnějším rizikovým faktorem pro vznik cévní mozkové příhody.)
........................
Demence je důsledkem degenerativních změn v mozkové tkáni. Obvykle postihuje osoby nad 60 let. Klasickým příznakem je postupná ztráta duševních schopností - kognitivních funkcí jako je paměť, schopnost porozumění, orientace, řeči a emočních a sociální dovedností.
(Demence postihuje přibližně 17 procent seniorů ve věku 75 až 85 let, nad toto číslo se nemoc týká až třetiny osob. Možnosti léčení jsou v současné době velmi omezené.)
........................
„Arteriální hypertenze zvyšuje riziko cévních mozkových příhod, ale má i negativní účinky na mozek; urychluje jeho degenerativní procesy a rozvoj demence," tvrdí prof. MUDr. Renata Cífková, CSc., z Centra kardiovaskulární prevence 1.LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze, „násobí nejen demenci vaskulárního typu, ale i Alzheimerovu nemoc."
Ve světě i u nás
V naší republice umírá každý rok více než 50 tisíc nemocných s kardiovaskulárními chorobami, z tohoto počtu asi 7500 osob na cévní mozkovou příhodu. Nejčastějšími příčinami úmrtí jsou tato onemocnění i v celé Evropě. U nás od osmdesátých let mortalita spojená s těmito nemocemi klesá, ale rok 2020 - v souvislosti s epidemií covid-19 - tento stav zhoršil. Bylo to nejen důsledkem tohoto onemocnění, ale i tím, že řada nemocných z obavy před nákazou zanedbala preventivní prohlídky.
Riziko hypertenze
Studie CARDIA sledovala 2680 osob ve věku 18 až 30 let, a to od roku 1985. U těch z nich, kteří trpěli hypertenzí od mládí, se objevila některá poškození, například kalcifikace koronárních tepen, hypertrofie levé komory, mikroalbuminurie a diastolická dysfunkce. A také poměrně časné poškození mozkové tkáně; už v 50 letech se u nich objevilo zhoršení kognitivních funkcí. Hypertenze ve středním věku zvyšuje riziko poškození bílé i šedé hmoty - riziko vzniku demence je vyšší až o 60 procent. Studie z roku 2021 (Shang et al.) popsala strukturální změny šedé mozkové hmoty u více než 400 jinak zdravých osob ve věku 19 až 40 let, a pomocí magnetické rezonance prokázala, a to už od hodnot 120/mm Hg, postižení zejména frontálních a parietálních laloků a dalších částí mozku.
„Pokud je hypertenze správně léčena, prognóza pacientů je výrazně lepší," říká dr. Cífková. Odborníci tvrdí, že podle nových dat je tedy ideální snížení tlaku pod 120 mm Hg.
Léčení
Důležitá je včasná medikace antihypertenzními kombinacemi. Odborníci zdůrazňují inhibitory RAAS, které mají dobrý vliv na snížení rizika rozvoje kognitivní dysfunkce. Do kombinace se přidává obvykle i blokátor kalciových kanálů. Klinická doporučení Evropské společnosti pro hypertenzi (ESH 2023) akcentuje časné zahájení farmakoterapie. Obvyklé rady, týkající se změny životního stylu, mohou pomoci pacientům s krevním tlakem pod 150/95 mm Hg a bez známek orgánového postižení nebo kardiovaskulárního onemocnění. Ale i tyto pacienty je třeba sledovat a v případě potřeby nasadit odpovídající léčbu.
Cílové hodnoty by se u mladších nemocných, tj. do 64 let, měly dostat pod 130/80, u starších do 79 let pod 140/80 mm Hg i nižší. A to zejména u pacientů, kteří prodělali ischemickou cévní mozkovou příhodu. Velmi důležitá je samozřejmě včasná kontrola vysokého tlaku u osob s genetickou predispozicí.
Mgr. Jana Ulíková
(podle Medical Tribune č. 1 z 16.1. 2024)
Nenechte si ujít letošní 3D kongres s problematikou prevence kardiovaskulárních chorob, který na květen a červen připravuje pro lékárníky a farmaceutické asistenty Healthcomm Professional. V rámci akreditované akce vystoupí například PharmDr. Veronika Kunešová, Ph.D., prof. MUDr. Eliška Sovová, Ph.D., MBA, PharmDr. Jan Martin, Ph.D. nebo PharmDr. Bc. Hana Kotolová, Ph.D.
Sledujte proto https://www.healthcomm.cz/, kde budou postupně doplňovány informace o programu.
PŘÍRODNÍ LÁTKY PŘI PREVENCI A LÉČBĚ CÉVNÍCH ONEMOCNĚNÍ I.: RUTIN
KARDIOLOGIE A NEUROLOGIE SPOLUPRACUJÍ
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.