Online informace pro lékárny
I V MEDICÍNĚ BÝVAJÍ SLEPÉ ULIČKY
Mezi nemoci, které některým ženám působí nepříjemné potíže a dlouhodobě jim zhoršují kvalitu života, patří i dysfunkce pánevního dna.
Může vzniknout útlakem pudendálního nervu, který prochází částí zevních pánevních orgánů, pochvy, a také oblasti konečníku. Nerv může být drážděn poraněním nebo jizvením v pánvi nebo mohou být příčinou i změny přímo ve jmenovaném nervu. Dalším důvodem potíží bývá špatná funkce pánevních svalů, endometrióza nebo problémy po operačních zákrocích.
Příznaků nemoci bývá víc
Ženy dlouhodobě trpí přetrvávajícími bolestmi, brněním a pálením v oblasti pánve, mívají i urologické a střevní potíže nebo problémy s páteří. Jsou dokonce i případy, kdy je pacientce doporučena psychiatrická pomoc.
Stanovení diagnózy je proto v mnoha případech složité, a tak bývají mylně léčeny, například s podezřením na chronické záněty.
MUDr. Libor Zámečník, Ph.D., specialista na urologii a andrologii, říká: "Ženy si v těchto případech říkají - proč zrovna já, bolest je limituje nebo omezuje i v sexu. I v medicíně mohou být slepé uličky, a díky multioborové spolupráci se mnoho případů daří řešit."
Prof. MUDr. Jaromír Mašata, CSc., urogynekolog a vedoucí Centra pro chronickou pánevní bolest Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN, k tomu dodává: „S komplikovanou gynekologickou diagnózou k nám přicházejí ženy z celé republiky, které trápí přetrvávající bolesti v pánvi i s dalšími potížemi, protože běžné vyšetření příčiny problémů neodhalí. U nás ve VFN jsme až u 90 procent pacientek schopni rychle stanovit diagnózu a léčit odpovídajícím způsobem."
Stanovení správné diagnózy
Lékař nejdříve s pacientkou podrobně probere všechny příznaky a potíže, a potom pomocí speciálního ultrazvuku najde postižený nerv a pohmatem zkontroluje bolestivost. Další fází vyšetření je aplikace anestetika přímo do místa bolesti a sledování, zda bolest mizí. Pokud ano, je v podstatě vyhráno. Léčba začíná u fyzioterapeuta a při velkých obtížích jdou pacientky k algeziologovi, specialistovi na léčbu bolesti. Pokud nezabere ani fyzioterapie, ani léky, je na řadě operativní uvolnění nervu nebo zavedení neurostimulátoru.
Běžná analgetika nezabírají
Základem neinvazivní léčby je farmakoterapie a psychoterapie. Na chronickou pánevní bolest nezabírají běžná analgetika, mylně doporučená antibiotika dokonce zhoršují příznaky. V těchto případech je bolest podobná neuropatické - je bodavá, pálivá, pichlavá, často vadí i dotyk, těsný oděv nebo běžné sezení.
„Klasická analgetika je třeba nahradit léčivy z řad antidepresiv - amitriptylin, venlafaxin, duloxetin, a antiepileptiky - pregabalin, gabapentin. Léčbu je nutné přizpůsobit stavu pacientky," vysvětluje MUDr. Pavlína Nosková, Ph.D., lékařka z Centra pro léčbu bolesti.
Speciální chirurgie
Operační řešení spočívá v chirurgickém uvolnění příslušného nervu. Pokud by efekt nebyl dostatečný, je pro některé z pacientek možná tzv. neurostimulační léčba, tedy zavedení speciální elektrody. Elektrické impulsy přímo do nervu si při bolesti zajistí sama pacientka zapnutím přístroje. Následné vibrace jsou prý pociťovány jako příjemné. Baterie u některých typů neurostimulátorů vydrží až 8 let, některé dokonce až 15 let a lze je dobíjet. Pokud problémy zmizí a nerv se zhojí, může se neurostimulátor odstranit.
Často pomůže fyzioterapie
Zaměření na aktivaci pánevního dna pomůže až 70 procentům pacientek. Cílem terapie je správně pracovat s pánevním dnem i ve spojení s dechem tak, aby se bolestivost a napětí nezvyšovaly; je důležité vnímat, kdy a za jakých okolností bolest narůstá, a něco změnit - například vstát po delším sezení, zacvičit si, zvolit některou z úlevových poloh anebo si ohlídat bolest některým analgetikem, které doporučil lékař.
Mgr. Jana Ulíková
NOVELY ZÁKONA MÍŘÍ K PODPISU
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.
DOPORUČUJEME
