
Někdo moudrý kdysi řekl, že člověk by měl znát o všem něco a o něčem všechno. Tato věta, samozřejmě při velkém zjednodušení, platí pro lékaře internisty. Jejich práce je nezastupitelná.
Kardiolog, urolog, hepatolog a řada další specialistů se soustřeďuje na svou odbornost: „Interna," jak říká prof. MUDr. Richard Češka, CSc., předseda České internistické společnosti, „je páteří nemocniční péče doplněná o ambulantní internisty." Obor přirovnává k desetiboji, kdy sportovec musí umět několik disciplín.
...srdeční selhání, cukrovka, vysoký tlak - typická trojice nemocí, s nimiž se dnes a denně setkávají internisté u svých pacientů. Lidí se dvěma a více chronickými chorobami neustále přibývá. Interna je náročná disciplína, jak ukazuje obrázek z prezentace v rámci tiskové konference České internistické společnosti, která proběhla 20. února 2025 (MaVe PR).
Pár statistických údajů
Interní oddělení u nás mají k dispozici více než 8800 lůžek a 291 pracovišť. Zdá se to být dost, ale podle ÚZIS pečují ročně o téměř 340 tisíc pacientů, což je ve srovnání s ostatními obory nejvíc. Je ale třeba říci, že se za posledních 30 let spektrum pacientů výrazně změnilo: „Podíl polymorbidních pacientů je více než 40 procent, a tento počet spolu se stárnutím populace roste," uvádí prim. MUDr. Zdeněk Monhart, vědecký sekretář ČIS ČLS JEP, primář interního oddělení a zároveň i oddělení urgentního příjmu Nemocnice Znojmo.
„Ve věku 65 plus přibývá pacientů se dvěma a více chorobami, což znamená téměř 73 procent všech hospitalizací na internách nemocnic,"říká prim. Monhart a dodává, že v ambulantní péči by potřebovali vyšší úhrady pojišťoven, protože je tento obor proti jiným znevýhodněný."
Komplexní pohled
Internisté se na pacienta dívají komplexně. Berou v úvahu věk, prodělaná i současná onemocnění, fragilitu, posuzují rodinné vazby, sledují druhy, počet a interakce léků, které pacient užívá, navrhují typy vyšetření, která by měl absolvovat.
Raději na pohotovost?
MUDr. Monhart souhlasí se statistickými údaji, že se zvyšuje počet ambulantně ošetřených na urgentním příjmu: „Před 20 lety internisté ošetřili asi dva tisíce akutně nemocných, loni to bylo čtyřnásobně víc."
Lidé často přicházejí s neurgentními triviálními potížemi, který by mohl později vyřešit praktický lékař, a raději zaplatí malý poplatek za ošetření.
Národní program komplexní péče
Tento dokument navrhuje novou podobu ambulantní internistické péče. Je klíčovým strategickým materiálem pro oblast vnitřního lékařství a jeho implementace přispěje k efektivnější zdravotní péči v České republice. Cílem programu je upevnit postavení vnitřního lékařství jako klíčového oboru zdravotního systému a definovat jeho roli v nemocniční i ambulantní praxi. Zdůrazňuje nezastupitelnou úlohu internistů v českém zdravotnictví a vymezuje kompetence specialistů v oboru.
Hlavní body programu zahrnují komplexní a multidisciplinární přístup k pacientům s multimorbiditou, definici kompetencí internistů včetně jejich role v ambulantní a nemocniční péči, podporu ekonomické stability interní péče, zejména v oblasti ambulantních specialistů, optimalizaci příjmu pacientů v nemocnicích s důrazem na úlohu interních oddělení a podporu vzdělávání a specializace internistů s možností dalšího profesního rozvoje.
Demografické změny a nárůst chronických onemocnění v populaci vyžadují odpovědnější přístup ke zdravotní péči. Nový program poskytuje jasné směrnice pro efektivnější organizaci zdravotní péče, zlepšuje mezioborovou spolupráci a garantuje lepší dostupnost zdravotních služeb.
Tento dokument představuje důležitý krok k posílení vnitřního lékařství a přispěje k dalšímu rozvoji zdravotní péče v České republice.
Víc lékařů, sester i umělé inteligence
„Abychom péči zvládali, potřebujeme mít dostatek lékařů i zvýšení pravomocí vysokoškolsky vzdělaných zdravotních sester, ale i dostatek přístrojů na monitoraci orgánů," dodává MUDr. Monhart.
V budoucnu by oboru mohla pomáhat i umělá inteligence, která umí zrychlit diagnostiku a poskytnout tím dostatek času na komunikaci lékaře s pacientem a jeho rodinou. Je to důležité i proto, že se počítá s výrazným nárůstem pacientů ve věku nad 60 i nad 80 let věku.
Mgr. Jana Ulíková
Osoby starší 65 let tvoří v současnosti asi 20 % naší populace. Vzhledem k charakteru nemocnosti jsou starší pacienti častými klienty lékárny. Důvodem je s věkem se zvyšující počet chronických nemocí - multimorbidita a s ní spojená polyfarmakoterapie. Problematice seniorské křehkosti se bude věnovat i přednáška prof. MUDr. Evy Topinkové, CSc., která zazní v rámci kongresu SENIOR 2025 - křehký pacient v lékárně. Akce proběhne online 7. 5. až 5. 6. 2025 jako akreditovaný kongres Healthcomm Professional po dobu 30 dní pro lékárníky a farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese ve zdravotnictví.
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.