
Máme tu čas vánočních a silvestrovských oslav, firemních večírků a rodinných setkání. V naší zemi se oslavy pojí s popíjením alkoholu, který patří k místní kultuře jako pěna k pivu. A kdo nepije, je často považován za podivína, který kazí zábavu. Bohužel, někdy není ve společnosti uznanou omluvou ani onemocnění diabetem.
Vzdorovat společenskému tlaku je sice těžké, ale kdo si nastaví jako prioritu své zdraví před názorem ostatních, může odolat snadněji. A stále je tu velký rozdíl mezi přípitkem na rodinné oslavě a prohýřenou nocí s kumpány v hospodě. Stejně jako si diabetik může dát výjimečně kousek dortu nebo jinou laskominu, může si dopřát i sklenku nebo dvě.
Vybrali jsme pro vás pár tipů z webu FREESTYLELIBRE.CZ
........................................
Pivo, naše národní „tekuté zlato", má velmi vysoký glykemický index (110), proto po jídle velmi rychle zvedá glykémii.
Je tedy pro diabetiky ve větší míře nevhodné.
Kromě jediného případu - když poslouží jako řešení hypoglykémie.
........................................
Alkohol versus diabetes
Alkohol brzdí tvorbu glukózy v organismu a snadněji tak vzniká hypoglykémie. Zdaleka nejrizikovější je kombinace alkoholu a velké fyzické námahy, při sportovním turnaji nebo na túře v horách proto pivo určitě vynechejte. Alkoholické nápoje navíc obsahují cukr, a rozhodně ne málo. Půllitr piva obsahuje kromě alkoholu ještě zhruba 14 gramů sacharidů. Bohužel nealko piva často mají podíl sacharidů ještě větší.
Pod vlivem alkoholu se člověk nehlídá, což je zrovna v případě diabetu velký problém. Je potřeba alkohol správně zkombinovat s jídlem, vyřešit kompenzaci, pohlídat hladinu glykémie zejména v noci a dodržet další zásady. U sklenky vína k večeři je to samozřejmě mnohem menší problém než při divokém večírku.
Kombinace alkoholu s některými diabetickými léky navíc zvyšuje riziko vedlejších účinků. Zejména kombinace s metforminem může opravdu ohrozit váš život, proto užíváte-li tento lék, alkoholu se zcela vyvarujte. Úplně abstinovat by měli také diabetici se závažnými vedlejšími projevy nemoci, tedy s postižením periferních nervů (neuropatií), postižením zraku (retinopatií) nebo s vysokým tlakem.
Sedm doporučení pro diabetiky při pití alkoholu
Zdroj:freestylelibre.cz
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.