
Podzim a zima vždy přinesou respirační potíže a lékařům se plní ordinace. Jak letos vypadají chřipkové a covidové předpovědi?
Loni u nás zemřelo mnoho lidí, podle statistik nejvíc v létě letošního roku. Proto není dobré podcenit předpovědi odborníků.
Covid
Očkování proti covidu-19 včetně posilovacích dávek už akceptuje víc našich občanů, především těch starších a chronicky nemocných, ale ještě zdaleka to není ideální stav. V současnosti je situace stále poměrně dobrá, ale přece jen musíme počítat s možností jejího zhoršení. Doc. MUDr. Rastislav Maďar, epidemiolog a děkan LF Ostravské univerzity a předseda Lékařské rady center očkování a cestovní medicíny Avenier, k tomu sděluje fakta: „K u nás dominantním virovým kmenům čekáme subvariantu BQ.1 a subvarianty BQ.11 a BF.7., a tak je prevence stále velmi důležitá."
Žádoucí opatření do blízké budoucnosti
o očkování nejnovější vakcínou
o sedmidenní izolace nemocných (ovšem ministr Válek nedávno navrhoval její zrušení)
o dostatečně větrat; platí to výrazně především v této době, kdy budeme šetřit energiemi a omezovat topení, a to především v místnostech s větším výskytem osob - školy, spolupracovníci apod., žádoucí je používání čističek vzduchu
o monitorovat odpadní vody, včas zachycovat nové subvarianty koronavirů
o při zhoršení situace zavést opět ve zdravotnických a sociálních zařízeních povinnost nošení respirátorů; dobrovolnost nošení roušek a respirátorů souvisí s ohleduplností každého z nás, především v místech velké koncentrace osob - MHD, obchody v předvánočním i dalším období
Chřipka
V období sezony pravé chřipky v roce 2021 a 2022 byl výskyt jejích virů minimální. Preventivní opatření proti covidu účinkovala i proti ostatním respiračním nákazám, výskyt této nemoci se snížil a posunul do jarních měsíců.
V současném období má velká část naší populace nízkou hladinu ochranných látek proti chřipce:
„Obáváme se, že by mohla nastat nejhorší sezona za posledních 13 let - od pandemie způsobené virem A H1N1 v roce 2009," tvrdí doc. Maďar. „Naznačuje nám to epidemiologická situace v Austrálii v jejich zimních měsících, která byla nejhorší za posledních pět let. Varující jsou i údaje z chřipkové epidemie v některých částech jižní Ameriky."
Doc. Maďar v průběhu tiskové konference aktivně diskutoval se zástupci zdravotnických médií.
Hrozící epidemie chřipky by měla podle některých prognóz vrcholit po novém roce. Těžší forma chřipky oslabuje imunitu, a pokud by do tohoto vyčerpaného „terénu" nastoupila větší infekce SARS-CoV-2, může dojít dokonce i k hospitalizacím nerizikových skupin populace.
U chřipky platí stejné preventivní opatření jako u covidu: hygiena rukou, dodržování dostatečného odstupu od druhých osob nebo nošení respirátoru, a především očkování.
U nás je proočkovanost proti chřipce hluboko pod úrovní vyspělých zemí, kde se udává 30 procent u běžné populace a 75 procent u rizikových skupin. U nás se proočkovanost stále drží pod 10 procenty. A stále trvá, což je téměř nepochopitelné, nízká proočkovanost u zdravotnických a ostatních pracovníků, kteří pečují o rizikové pacienty.
K ohrožené populaci patří především osoby starší než 65 let, chronicky nemocní (srdce, cévy, diabetes, plíce, ledviny, oslabená imunita...)
Novinky v očkovací praxi
Používají se tetravalentní vakcíny s širší ochranou, pro osoby starší 60 let je letos k dispozici i vakcína (Efluelda) s čtyřnásobně vyšším počtem antigenů a možnost očkování dětí od dvou do 18 let nosní vakcínou, tedy pro malé ohrožené děti méně stresující možnost bezjehlové aplikace.
V budoucnu se očekává, že by byla k dispozici společná mRNA vakcína proti chřipce a covidu. Už dnes někteří lékaři nevylučují možnost podat obě očkování ve stejný den. Ale je třeba zároveň dodat, že na tento postup není jednotný odborný názor a že je zřejmě lepší dodržet odstup 14 dnů od jednotlivých očkování.
Chřipku tedy můžeme čekat, doufejme, trochu později - v lednu a únoru, tak nám zbývá čas dojít se naočkovat. Zdravotníci by opravdu měli jít příkladem.
Mgr. Jana Ulíková
PROGNÓZA OČEKÁVANÉ CHŘIPKOVÉ SEZÓNY
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.