
Na letní dovolenou se lidé obvykle těší měsíce dopředu. Když se ale blíží čas odjezdu, najednou spoustu z nich přepadá neklid, stres nebo i fyzické obtíže jako nechutenství, střevní potíže, nespavost nebo bolest hlavy. Jak přežít „cestovní horečku", jak se zbavit napětí a užít si těšení na zaslouženou dovolenou?
Existuje několik tipů
Ve chvíli, kdy dovolenou naplánujete, je potřeba hned ověřit několik nezbytných věcí. V první řadě zkontrolovat platnost cestovních dokladů všech účastníků, zjistit si, jestli je potřeba absolvovat povinně některá očkování, a v posledních letech také přibyla povinnost prověřit aktuální protiepidemická pravidla. Stejně tak je nutné si nahlásit v práci dovolenou, případně si zajistit hlídání pro domácí zvířata či péči o zahradu, pokud je to nutné. Tyto záležitosti je potřeba řešit měsíce dopředu, protože těšně před odjezdem už může být pozdě.
Vyčleňte si na zařizování čas a vše řešte v předstihu
Dopředu si také promyslete, co potřebujete stihnout ve dnech před odjezdem, a vyčleňte si na to dostatek času. Může to být třeba velký nákup potravin nebo sportovního vybavení, úklid auta, obstarání dostatečně velkých kufrů, předání pracovních úkolů kolegům nebo jiné mimořádné záležitosti, které je potřeba vyřešit. Vyperte a vyžehlete si dopředu také oblečení, které si s sebou chcete vzít. Zdánlivě se jedná o maličkosti, ale každá z nich zabere čas a můžete se dostat pod tlak, abyste vše stihli.
Pro samotné balení je vhodné mít vše potřebné někde poznamenané. Někdo má rád lepící lístečky, které rozmisťuje po bytě, jiný dává přednost seznamům v digitální podobě v telefonu nebo v počítači. Vědomí, že vše důležité máte sepsané, a můžete si jen odškrtávat splněné položky, pomůže odstranit velkou porci stresu spojeného s balením. Nebudete muset nosit vše v hlavě, takže díky tomu na nic nezapomenete.
Zklidněte myšlenky na procházce nebo při sportu
Pokud už máte vše připravené a stejně se vám nedaří naladit na pohodovou dovolenkovou vlnu, zkuste se odreagovat. Nabízí se třeba svižná procházka, která vám rozproudí krev a pomůže zklidnit zmatek v hlavě. Nebo jiné sportovní vyžití podle vašeho vkusu. S cestovní horečkou se navíc obvykle pojí problémy s usínáním a náročnější fyzická aktivita vám pomůže večer snadněji „vypnout".
Hlavu zklidní i bylinky
Pro zklidnění myšlenek můžete vyzkoušet také bylinky, například ve formě tinktury. Pro celkové zklidnění organismu můžeme využít tinkturu z bylinky třezalky, která působí i na nervovou soustavu. Bylinkářka Jarmila Podhorná doporučuje pro zklidnění také tinkturu z vrbky. Mimořádně silné působení na nervový systém a zároveň regenerační účinky mají gemmoterapeutika - výtažky ze zárodečných částí rostlin.
„Na prvním místě můžeme použít přípravek z lípy, která uvolňuje stavy deprese a úzkosti, a zároveň posiluje nervovou soustavu, nejlépe v kombinaci s bělotrnem. Gemmoterapeutikum z rozchodnice růžové zlepšuje koncentraci, posiluje a harmonizuje organismus. Mezi účinná gemmoterapeutika na nervový systém patří bakopa, která má příznivý vliv na fungování mozku a posiluje mentální svěžest organismu," radí Jarmila Podhorná.
Zralá semena Bělotrnu kulatohlavého (Echinops sphaerocephalus) obsahují alkaloid echinopsin s vlastnostmi podobnými strychninu. V lidovém lékařství se drogy používá při svalové atrofii, zánětech nervů a neuralgií.
Pozitivní myšlení podpoří arometarapie
K zahnání stresu můžete vyzkoušet také aromaterapii. Připravte si horkou koupel s pěnou, pusťte si relaxační hudbu a do aromalampy nakapejte vonné oleje, které máte rádi. Nedovolte myšlenkám kroužit okolo balení a zařizování cesty, představujte si, jak už jste na místě a užíváte si odpočinek, sluneční paprsky, dobré jídlo a přírodní krásy či památky.
Dovolená má přece být radostný zážitek za odměnu, a ne zdroj stresu a starostí. Byla by škoda si těšení pokazit zbytečnou nervozitou.
Více na http://www.nadeje-byliny.eu
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.