Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



JAKÉ SCHŰSSLEROVY SOLI DOPORUČIT PŘI SINUSITIDĚ A SEBOROICKÉ DERMATITIDĚ



PharmDr. Jana Strieglerová

Cyklus článků Minerální abeceda v klinické praxi přináší naše zkušenosti z práce v lékárně a v ordinaci. S kamarádkou a kolegyní MUDr. Evou Kettmannovou vybíráme diagnózy a stavy, se kterými se setkáváme a chceme Vás tím podpořit a motivovat do Vaší praxe a práce se Schűsslerovými solemi. Jako hlavní léčba se Schűsslerovy soli osvědčily u běžných a nekomplikovaných stavů. U chronických a komplikovaných stavů jsou efektivním doplněním ke klasické léčbě.

Sinusitida

Sinusitida (zánět vedlejších nosních dutin) vzniká často jako komplikace akutní rýmy. Její průběh bývá spojený s rýmou jako rhinosinusitida. Schűsslerovy soli doporučuji podávat od prvních příznaků a také v průběhu antibiotické léčby. 

Efektivním doplněním léčby je proplachování nosu mořskou vodou, aplikace homeopatického nosního spreje Euphorbium a užívání fytofarmaka Sinupret.

U pacientů s chronickou sinusitidou doporučuji přidat sůl No. 12 Calcium sulfuricum D6, která má silné protizánětlivé účinky. Dávkování: 3x denně 2 tablety.

Seborea

Seborea (seboroická dermatitida) je neinfekční kožní onemocnění spojené s nadměrnou tvorbou kožního mazu a tvorbou žlutohnědých šupin na pokožce hlavy i těla. Nadměrný stres, životospráva a překyselení organismu mají vliv na rozvoj a průběh tohoto onemocnění.

Pro podpoření detoxikace těla a vyčištění pokožky lze 3x do roka opakovat sulfátovou kúru:

Více informací o sulfátové kúře najdete v Seriálu na Magazínu: MINERÁLNÍ SOLI - ZÁKLAD ZDRAVÉHO ŽIVOTA

JAKÉ SCHÜSSLEROVY MINERÁLNÍ SOLI DOPORUČIT NA RŮŽI A U REFLUXU?
JAKÉ SOLI POUŽÍT PŘI PLANÝCH NEŠTOVICÍCH A PLÍSŇOVÉM ONEMOCNĚNÍ NEHTŮ A KŮŽE?
JAKÉ SCHÜSSLEROVY MINERÁLNÍ SOLI DOPORUČIT U OSTEOPORÓZY A ODŘENIN?


 

Srdečně Vás zveme na nový, PODZIMNÍ cyklus odborných přednášek spolu s praktickým workshopem na téma:

Schüsslerovy soli v lékárenské praxi

Zpět

NOVELY ZÁKONA MÍŘÍ K PODPISU

Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ

Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.

DOPORUČUJEME