
Před 150 lety, 3. dubna 1873, se narodil psychiatr a neurolog Jan Janský, který je považován za objevitele čtyř základních krevních skupin. Jeho významný objev posunul moderní medicínu o velký krok kupředu tím, že umožnil bezpečné krevní transfuze.
V roce 1907 zveřejnil prof. MUDr. Jan Janský výsledky svého výzkumu, které potvrdily existenci čtyř základních krevních skupin dnes známých jako 0, A, B, AB (označil je tehdy římskými číslicemi I., II., III. a IV.). Zjistil, že můžeme krev třídit podle konkrétních rozdílů ve vlastnostech krvinek. V té době ještě neexistovaly moderní komunikační metody pro sdílení poznatků v různých oborech. Janský tedy netušil, že rakouský biolog a lékař Karl Landsteiner o pár let dříve odhalil tři krevní skupiny. Díky Janskému přibyla ve známost i skupina AB, která neobsahuje žádné protilátky proti antigenům A a B a její nositelé jsou tedy při transfúzi univerzálními příjemci. Až tedy Janského objev všech čtyř krevních skupin a jejich zákonitostí pomohl k porozumění krevnímu systému a umožnil provádět úspěšné transfuze bez rizika úmrtí pacienta, které by mohlo nastat po podání krve od nevhodného dárce. V roce 1921 byl Jan Janský označen Americkou lékařskou komisí za objevitele kompletních typů krevních skupin.
Když krev onemocní
Pro správné fungování krve v lidském organismu je zásadní správné množství krevních buněk. Pokud je bílých krvinek, červených krvinek či krevních destiček moc nebo naopak málo, může to značit závažné onemocnění. Pravidelný rozbor krve může odhalit i nemoc, která se zatím jinak neprojevuje. Je proto důležité chodit na preventivní prohlídky k praktickému lékaři, který pečuje o celkové zdraví svých pacientů a i díky krevnímu obrazu může nemoc zachytit včas.
V hematologii se zabýváme celou řadou onemocnění, kdy krvetvorba nefunguje a musíme ji zastoupit. Řešíme onemocnění nezhoubná i zhoubná. Do první skupiny patří anémie neboli chudokrevnost a hemofilie neboli poruchy srážlivosti. Mezi ta závažnější, zhoubná, řadíme leukemii, myelodysplastický syndrom nebo další myeloproliferativní a lymfoproliferativní onemocnění.
„Pacientům často podáváme krevní deriváty, a tím kontrolujeme hladinu hemoglobinu, abychom jim pomohli nemoc zvládnout. Velká potřeba podání krve vzniká také v chirurgických oborech zvláště při komplikovaných operacích a po haváriích. I to je důvod, proč potřebujeme velké množství krve od dárců. Přesto, že je snaha vytvořit umělou tekutinu, něco tak dokonalého, jako je krev, se doposud nepodařilo vyrobit. Máme např. erytropoetinové preparáty, které dokáží zesílit produkci krve, ale krev plně nahradit nedokážeme," vysvětluje za Českou hematologickou společnost prof. MUDr. Pavel Žák, Ph.D., přednosta IV. interní hematologické kliniky FN Hradec Králové.
Proč je dobré znát svou krevní skupinu
Kromě příslušnosti k jedné ze čtyř krevních skupin je důležitý také Rh faktor, který je buď pozitivní, nebo negativní. Tento faktor určuje, zda je krev dvou lidí kompatibilní, když je smíchána. Krevní skupina a Rh faktor patří k základním zdravotním údajům, které by měl každý znát. Zároveň ale není potřeba obávat se, že by neznalost krevní skupiny ohrozila kohokoli na životě. Před každým plánovaným zákrokem se krevní skupina ověřuje a v akutním případě je možné využít univerzální skupinu 0 Rh negativní.
Dárci krve pomáhají ostatním, ale chrání i sami sebe
Každý Čech dostane v průměru za svůj život čtyři krevní transfuze a dvanáct preparátů vyrobených z krve. Pro to, aby bylo krve dostatek, je potřeba získat každý rok až 33 tisíc nových dárců.1 „Dárce, který chodí pravidelně darovat krev, tak pomáhá nejen těm, kteří krev potřebují, ale chrání i sám sebe, jelikož je jeho krev díky odběrům pod dohledem," vysvětluje prof. Pavel Žák.
Právě Jan Janský byl propagátorem dárcovství krve a na jeho počest se dobrovolným dárcům uděluje Medaile prof. MUDr. Jana Janského. V České republice morální oceňování bezpříspěvkových dárců krve provádí od roku 1960 Český červený kříž, a to několika stupni podle počtu bezpříspěvkových odběrů.
K 150. výročí narození připravila Česká pošta známku Jana Jánského z edice Osobnosti. Ústředním motivem nové ceniny je portrét Jana Janského se čtyřmi znaky jím popsaných krevních skupin. Zájemci si ji mohou zakoupit na přepážkách či v e-shopu České pošty.
Zdroj: Havas PR Prague
Reference:
1. https://www.cervenykriz.eu/proc-potrebujeme-darce-krve
Věděli jste, že...
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.