
Jarní slunce může poškodit zrak. Potíže se pak mohou objevit až po letech...Zatímco v létě si na ostré slunce zvykáme postupně, jarní paprsky přicházejí náhle a oči na ně často nejsou připravené.
Přechod ze zimního šera do jasného světla je pro zrak šokem, navíc jarní slunce se nachází níže na obzoru, což znamená, že jeho paprsky dopadají na oči pod ostřejším úhlem. Mnohem častěji tak dochází k oslnění nebo přímému působení UV záření na citlivé oční tkáně. Dalším problémem je vysoká odrazivost světla. Na jaře trávíme více času venku, sluneční paprsky se však odrážejí nejen od vody a skla, ale také od zbytků sněhu v horských oblastech. UV záření tak může do oka pronikat i z boku, což vede k jeho kumulativnímu poškození.
„Jarní slunce je nebezpečné právě tím, že mu lidé nevěnují dostatečnou pozornost. Přitom kombinace UV záření, pylu a větru může oči podráždit více než v létě," upozorňuje MUDr. Radan Zugar, primář Očního centra Praha, které patří již 25 let mezi přední pracoviště v oblasti léčby očních onemocnění v České republice.
Jaké potíže může způsobit jarní slunce?
● Podráždění a suchost očí: Silnější vítr a vyšší koncentrace pylu ve vzduchu mohou oči vysušovat a dráždit.
● Fotokeratitida: Bolestivé podráždění rohovky způsobené nadměrným UV zářením, které se projevuje zarudnutím, světloplachostí a pocitem písku v očích.
„Pacienti s fotokeratitidou často přicházejí s tím, že je po celodenním pobytu na slunci bolí oči a mají pocit, jako by v nich měli cizí těleso. V extrémních případech může být nutná i krátkodobá léčba očními kapkami či klid v zatemněné místnosti," vysvětluje oftalmolog.
● Záněty spojivek: Dlouhodobé vystavení UV záření bez ochrany může vést k zánětu spojivek, který se projevuje pálením, slzením a pocitem cizího tělesa v oku.
Dlouhodobé důsledky jsou neviditelné, ale závažné
Zatímco krátkodobé podráždění očí obvykle odezní samo, dlouhodobé vystavení UV záření bez dostatečné ochrany může mít vážné následky, které si mnozí z nás ani neuvědomují. Oční tkáně jsou velmi citlivé a poškození způsobené UV zářením se kumuluje. Může docházet k rozvoji různých očních onemocnění, která mohou ovlivnit kvalitu zraku i celkové zdraví očí.
● Šedý zákal: UV záření urychluje degeneraci oční čočky, což vede k jejímu zakalení a postupné ztrátě vidění. Ochrana očí před UV zářením může výrazně oddálit jeho vznik.
● Makulární degenerace: Chronické vystavení UV záření poškozuje sítnici, což může vést k nevratné ztrátě centrálního vidění. Tento stav nelze vyléčit, pouze zpomalit, a proto je prevence klíčová.
● Pterygium: Nadměrná expozice slunci může vést k růstu tkáně na rohovce, která může ovlivnit vidění a v pokročilých stádiích vyžadovat chirurgický zákrok. Tento stav, známý také jako „surferské oko", je častější u lidí, kteří tráví hodně času venku bez ochrany očí.
Jak oči efektivně chránit?
Ochrana zraku před slunečním zářením by měla být stejně samozřejmá jako používání opalovacího krému.
„Nejde jen o to, abychom si chránili oči, když jedeme na dovolenou k moři. Sluneční záření působí i v běžném městském prostředí, a proto bychom na prevenci měli myslet každý den," doporučuje MUDr. Zugar, který se věnuje mj. i kataraktové chirurgii. Ročně provede přes 2500 operací šedého zákalu a v České republice se řadí mezi oční chirurgy s nejvyšším počtem provedených operací. Věnuje se rovněž léčbě sítnice a vede glaukomovou poradnu.
Existuje několik jednoduchých opatření, která mohou významně snížit riziko poškození očí:
1. Sluneční brýle s UV filtrem: ne každé brýle poskytují skutečnou ochranu. Důležité je vybírat modely, které mají UV400 filtr, blokující 100 % UVA i UVB záření. Tmavá skla bez UV ochrany mohou paradoxně škodit - oči se za nimi přirozeně rozšíří, a tím do nich pronikne ještě více nechráněného světla. Pro jarní období, kdy se sluneční paprsky často odrážejí od různých povrchů, jsou ideální polarizační skla, která minimalizují oslnění a chrání oči před intenzivním světlem.
2. Hydratace očí: jarní vítr, prach a pyl mohou oči vysušovat. Použití umělých slz několikrát denně pomáhá udržet přirozenou vlhkost a snížit riziko podráždění.
3. Vyvážená strava pro zdravý zrak: oči potřebují dostatek vitaminu A, C, E a luteinu, které chrání sítnici před poškozením. Doporučuje se konzumovat listovou zeleninu, borůvky, citrusové plody a potraviny bohaté na omega-3 mastné kyseliny.
Poškození očí způsobené slunečním zářením se kumuluje a jeho důsledky se často projeví až po letech.
Pravidelná ochrana před UV zářením je proto jedním z nejjednodušších způsobů, jak si zachovat dobrý zrak co nejdéle.
Kvalitní sluneční brýle, dostatečná hydratace a prevence proti podráždění by měly být samozřejmou součástí jarního režimu péče o zdraví
ABBBA Group
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.