Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



JE SVĚTLO DOBRÝM SLUHOU, ALE ZLÝM PÁNEM?



Víte, která záření mohou být pro lidský zrak nebezpečná a jak se s nimi vypořádat?

Lidskému oku viditelné spektrum začíná u fialové barvy a pokračuje přes modrou, zelenou, žlutou a oranžovou až k červené. Světlo, které jsou lidé schopni pozorovat, je elektromagnetické záření s frekvencí 400 až 789 THz, tomu odpovídá rozmezí vlnových délek přibližně od 380 do 750 nm. Čím kratší je vlnová délka, tím vyšší je energie.

Ultrafialové záření (UV)

Jeho přirozeným zdrojem je Slunce, najdete jej ale i v soláriu. Ultrafialové záření je elektromagnetické záření s vlnovou délkou kratší, než má viditelné světlo, avšak delší, než má například rentgen. Zatímco lidskému oku je neviditelné, kočky, netopýři, psi nebo sobi díky němu dokáží nalézt potravu, případně uniknout nebezpečným predátorům.

Naše oči jsou před přímým slunečním světlem chráněny svým umístěním v očnici a valem obočí. Z reflexních mechanismů nám pomáhá také mrkací reflex, zúžení zornice a případně sevření oční štěrbiny. Rohovka a čočka absorbují velkou část tohoto světla. UV záření se však v očích chová kumulativně, to znamená, že vždy záleží na délce jeho působení.

Čím déle si oči nechráníme před UV zářením, tím větší je riziko vzniku onemocnění, jako je katarakta, tkáňové změny v oku nebo rakovina. Zahrávat si s ním nemůžeme ani v zimě, kdy je UV záření znásobováno odrazem od mokrých povrchů a samozřejmě sněhu. Vzít si sluneční brýle je proto důležité, ať už se opalujete u moře, nebo lyžujete na horách," potvrzuje Martin Slaný, odborný oční garant optik Fokus. 

Modré světlo

Jedná se o světlo s nízkou vlnovou délkou a vysokou energií. O modrém světle se hovořilo více ve spojitosti s pandemií koronaviru, která děti i dospělé doslova přilepila k obrazovkám počítačů, tabletů a mobilních telefonů. Produkují ho i další chytrá zařízení, mezi které patří například televizory nebo LED osvětlení v místnosti. Jeho přítomnost sama o sobě škodlivá není. Modrou složku obsahuje dokonce i sluneční svit, díky kterému je nebe modré. Pokud se mu však vystavujeme dlouho, a ještě k tomu zblízka, může být pro naše oči nebezpečné.

Viditelné modré světlo proniká do oka hlouběji než UV záření a stejně jako ono je kumulativní. Může poškodit sítnici, tedy část oka, která obsahuje citlivé buňky odpovědné za vidění. Jeho vliv pocítíme změnou barevnosti vidění, vnímáním hloubky či orientace ale také citlivostí na kontrast.

Modré záření má navíc dopad na celkový organismus, může zkrátit dobu spánku, snížit jeho kvalitu i narušit denní biorytmus", vysvětluje Martin Slaný.

............

Modré světlo blokuje zvyšování hladiny hormonu melatonin, který navozuje pocity únavy.
To způsobuje, že člověk nemůže večer usnout a ráno se cítí více unavený.
Během dne je naopak vystavení modrému světlu nezbytné pro správnou synchronizaci denního rytmu a podporu kognitivních schopností.

............

Dbát o pohodu svých očí můžeme také preventivně, třeba pravidlem 20 - 6 - 20. Jedná se o 20vteřinové přestávky s pohledem na předmět vzdálený alespoň 6 metrů vždy po 20 minutách práce. 

Infračervené, ionizující nebo laserové záření

Přestože se s nimi nedostanete do kontaktu tak často jako se světlem modrým či ultrafialovým, existují i další typy záření, které ohrožují především specifická povolání. Například infračervené světlo zaujímá oblast mezi nejkratšími rádiovými vlnami a světlem. Škodlivým zdrojem pro oko jsou hutnické práce, sklářské vany s roztavenou sklovinou nebo rozžhavené velké kusy oceli při kovářských pracích. Předtím než se na těchto pracovištích začaly používat ochranné brýle, museli doktoři řešit takzvanou sklářskou kataraktu neboli žárový šedý zákal. Se zlepšením podmínek a ochranných pomůcek však už toto onemocnění v očních ambulancích prakticky nenajdete.

Ale pozor! „Pokud trpíte alergiemi, které se nejčastěji projevují zánětem očí, může infračervené záření zrychlit jeho nástup a výrazně zpomalit odeznění příznaků. Řešením je pořídit si sluneční brýle v minimálně třetí kategorii slunečního filtru, ideálně v černé, šedé nebo grafitovo zelené barvě. Pokud Vám tyto barvy nejsou příjemné, pouvažujte nad zrcadlovkami," doplňuje optometrista.

Dalším nebezpečným zářením je ionizující záření. To se nejčastěji vyskytuje při haváriích atomových elektráren, při atomovém výbuchu nebo při hrubém porušování podmínek během práce v radioaktivním prostředí. S laserovým zářením se zase nejčastěji setkáte ve zdravotnictví, armádě či průmyslu. Oční tkáň nemusí poškodit přímý zásah laserem, ale také náhodně odražený paprsek například u laserové show na koncertech. 

Zatímco s ionizujícím nebo laserovým zářením se setkáte jen ve výjimečných případech, ultrafialovému ani modrému světlu se nevyhnete. Expozice oka intenzivnímu dlouhovlnnému infračervenému záření (IR) může zase způsobit tepelné poškození rohovky. Záření IR o kratších vlnových délkách proniká do oka a v závislosti na vlnové délce je absorbováno v duhovce, čočce nebo sítnici, kde vyvolává ohřátí, až tepelné poškození tkáně. Pozdním důsledkem expozice infračernemému záření oka může být oční katarakta.

Chraňte si svůj zrak s pomůckami proti slunečnímu záření i modrému světlu. Nejnovější produkty si poradí s oběma typy světelného spektra najednou, například čočky Transitions Light Intelligent LensesTM. Ty blokují 100 % UVA a UVB paprsků, chrání před zdroji škodlivého modrého světla a své zabarvení přizpůsobí aktuálním světelným podmínkám, takže je využijete na denním světle, v interiérech i během řízení. K dostání jsou v prodejnách FOKUS optik. 

Zdroj: FOKUS optik 

Zpět

NOVELY ZÁKONA MÍŘÍ K PODPISU

Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ

Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.

DOPORUČUJEME