Online informace pro lékárny
JÓGA V DENNÍM ŽIVOTĚ
Systém známý pod tímto názvem je soubor cvičení a jógových technik, který je do značné míry přizpůsobený životnímu stylu západních zemí a moderní civilizaci. Tato metoda má co nabídnout všem, a to bez ohledu na věk nebo fyzickou kondici.
Vyučuje se prakticky ve všech světadílech nejen v jógových střediscích, ale i v některých zdravotnických zařízeních, rehabilitačních centrech a v lázeňských domech, a také ve sportovních klubech a na vysokých školách. Nevyžaduje žádné „akrobatické" schopnosti, jak by si někdo mohl představovat, vhodné techniky se hodí i pro netrénované nebo nemocné jedince. Existují speciální programy proti bolestem zad nebo kloubů, jóga pro manažery, seniory i pro děti.
Poruchy paměti - i po covidu
Výzkum pomocí testu inteligence, kterého se účastnilo více než 80 tisíc respondentů, prokázal významné zhoršení kognitivních funkcí u těch, kteří prodělali covid. Kromě pohybu na čerstvém vzduchu (aerobní fyzická aktivita) a zdravé stravy umějí i jógové techniky zlepšovat okysličování krve, i paměť a koncentraci.
Aerobní aktivita
K aerobní fyzické aktivitě patří velmi jednoduchá činnost - každodenní svižná procházka; nestresujme se, často citovaných 10 tisíc kroků není nutnost, při vyšším věku stačí i něco kolem 7500 denních kroků. Obecně platí, že pravidelná lehká nebo středně těžká fyzická zátěž znamená nejen prevenci covidu, ale i zlepšení aktivity imunitního systému a kardiovaskulárních funkcí. Velmi intenzivní a nepřiměřená zátěž bez dostatku odpočinku naopak zhoršuje buněčnou imunitu.
Pravidelný pohyb a cvičení snižuje i riziko demence, protože zvětšuje i objem mozkových oblastí spojených s pamětí a prostorovou orientací. Vědomý pohyb se správným zapojením dechu (ásány) zlepšuje koncentraci a působí proti depresi.
I strava ochraňuje paměť
V poslední době se hodně mluví o středomořské dietě. Pro nás to znamená více se soustředit na to, abychom každý den pamatovali na tři a lépe více porcí zeleniny a ovoce a rostlinné oleje a omezili nadměrný přísun živočišných bílkovin. Převedeno do naší denní praxe - mnozí z nás konzumují příliš mnoho masa a uzenin. Pro ochranu paměti jsou důležité kyselina listová a vitamin C v rostlinné stravě. Podle některých studií je Alzheimerova choroba zčásti důsledkem nadměrného konzumu masa, tučných mléčných výrobků a cukru. Omezením tohoto typu stravy se do jisté míry bráníme i covidu.
Zlepšení respiračních parametrů
Dýchání s plným vědomím - koncentrace na dech - zlepšuje nervové oscilace v mozku. Pokud se naučíme zklidnit nebo dokonce meditovat, a s tím souvisí i vědomé a správné dýchání, zlepšíme si funkci plic a srdce, okysličíme krev a neuronální aktivitu, posílíme paměť. Meditace zlepšuje koncentraci, posiluje nervové spoje, zmírňuje stres, zlepšuje paměť, imunitu a chrání kardiovaskulární systém.
„U účastníků studie stárnutí (Czech Brain Aging Study CBAS v ICRC/FNUSA Brno) se v osmitýdenním programu - za pomoci vybraných jógových technik - proti kontrolní skupině dlouhodobě zlepšily depresivní symptomy, rychlost myšlení a imunologický profil," říká MUDr. Kateřina Sheardová, Ph.D., vedoucí Výzkumného centra pro poruchy paměti ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. „Pravidelná duchovní aktivita - meditace nebo modlitba - podporuje osobnostní rozvoj (spiritualitu)."
MUDr. Kateřina Sheardová o józe v době covidu
Vliv SWB na atrofii mozku
SWB velmi zjednodušeně: vlastní hodnocení různých oblastí života - emoční, fyzické, profesní, finanční, spirituální... Vztah k sobě samému a důležitým aspektům okolního světa lze měřit dotazníkovou formou.
Studie, do které se zapojilo 134 účastníků a trvala tři roky, prokázala velmi zajímavou skutečnost: nižší míra Spiritual well-being souvisí s úbytkem mozkové kůry v oblastech spojených s pamětí, vlastní vůlí, rozhodováním, emoční empatií a hodnotovým systémem. Tyto výsledky jsou doloženy magnetickou rezonancí mozku.
Obsah knihy Systém Jóga v denním životě najdete na https://joga.cz/system/
Mgr. Jana Ulíková
K tématu by vás mohlo zajímat:
NOVELY ZÁKONA MÍŘÍ K PODPISU
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.
DOPORUČUJEME
