
Na konci ledna se v základní škole v Humpolci objevila svrabová nákaza mezi dětmi. Odkud se svrab vzal, není zatím vytrasováno. V České republice patří svrab mezi povinně hlášená onemocnění, v loňském roce bylo tak nahlášeno kolem 9 000 případů, což je nejvíce za poslední tři roky.
V bývalém Československu byly zaznamenány ve dvacátém století dvě epidemie svrabu, a to během 1. a 2. světové války. Další dvě epidemické vlny svrabu byly registrovány v posledních desetiletích s prvním vrcholem v roce 1970, kdy bylo hlášeno 15 069 případů onemocnění (nemocnost 153/100 000 obyvatel), a dalším v roce 1993, kdy bylo registrováno 14 104 případů onemocnění (nemocnost 136/100 000 obyvatel). Od roku 2021 opět dochází k nárůstu.
Svrabem, jehož původcem je roztoč Sarcoptes scabiei var. hominis (zákožka svrabová), je každý rok na celém světě postiženo 200 až 300 miliónů osob. Epidemické cykly svrabu se objevují obvykle v dlouhých cyklech s intervaly 15 až 20 let mezi epidemiemi. WHO zařadila svrab spolu s dalšími ektoparazity v roce 2017 mezi opomíjená onemocnění (NTD, Neglected Tropical Diseases). V roce 2021 byl svrab u nás nahlášen jako 4. v pořadí nemocí z povolání, přičemž nejčastěji onemocněly zdravotní sestry a pracovníci v sociálních službách.
Přenos a šíření svrabu
Obvykle k nákaze dojde při těsném kontaktu s kůží nemocné osoby: při pohlavním styku, v teplém prostředí na lůžku při spaní v jedné posteli, nebo nepřímo, zejména kontaktem s kontaminovaným ložním prádlem, ručníky nebo půjčováním oděvů. K šíření svrabu napomáhá nízká hygienická úroveň, promiskuita a institucionalizace (např. ubytovny, nemocnice, psychiatrické léčebny, ústavy sociální péče aj.). Rizikové jsou zejména prostory, kde se střídá velké množství lidí bez možnosti dostatečného úklidu a výměny ložního prádla. Problematické z hlediska možného přenosu jsou oděvy a prádlo, které se nedají prát na vyšší teploty než 40° C.
Nakažlivost pacienta se svrabem trvá, dokud jsou v jeho kůži přítomny živé zákožky a vajíčka parazitů. Končí po řádně provedené antiskabiézní kúře a po všech důkladně provedených hygienických opatřeních. Osoby s předchozí infestací jsou více vnímavé k opakovanému onemocnění. Osoby se sníženou imunitou jsou náchylnější k hyperinfestaci.
Jak se svrab projevuje?
Klinický obraz svrabu je charakterizován intenzivním svěděním kůže, zejména v noci po zahřátí v posteli, a výskytem kožních projevů tam, kde je tenčí kůže: zápěstí, mezi prsty, genitálie, dvorce prsních bradavek, oblast pupku, pasu a vnitřní plochy stehen. U dětí kožní erupce mohou postihovat kštici, obličej, dlaně a plosky nohou. U kojenců může být postiženo celé tělo. Typické pro svrab jsou dvě papuly světle červené barvy vedle sebe, z nichž jedna je větší (místo vstupu zákožky), druhá menší (konec svrabové chodbičky).1
Nejčastější komplikací je sekundární bakteriální infekce, zejména beta hemolytickými streptokokoky skupiny A nebo „zlatým stafylokokem" Staphylococcus aureus, zanesená škrábáním. Dále se objevuje hnisavá kožní infekce, kopřivka nebo ekzematózní projevy. Nákaza může vyvolat i alergickou reakci s výrazným zduřením lymfatických uzlin, které zůstává i několik měsíců po antiskabiézní terapii. Rovněž svědění kůže může přetrvávat ještě mnoho týdnů po léčbě.
Délka inkubační doby závisí na úrovni osobní hygieny a na případném předchozím onemocnění. U lidí bez předchozí expozice se první příznaky, tedy svědění, objevují za 2 až 6 týdnů po kontaktu. U osob s vysokou úrovní hygieny bývá inkubační doba delší. Při opakované infekci je inkubační doba kratší - 1 až 4 dny po expozici.
Epidemiologická opatření:
Terapie svrabu zahrnuje:
K lokální terapii svrabu se používají antiskabietika, masti a krémy s obsahem látek (permethrin, síra), které zákožky zničí. Tyto přípravky je nutno aplikovat důkladně na celé tělo, od krku dolů. V místě, kde mast není nanesena, mohou zákožky přežívat. U mladších dětí je třeba natřít i obličej a kštici hlavy.
Nejstarším přípravkem na léčbu svrabu je sírová mast. Jednorázová aplikace sirné masti nestačí, je třeba léčebnou kúru podstoupit opakovaně. Přípravky se aplikují 1x za 24 hodin obvykle tři po sobě následující dny. Během jedné léčebné kúry je nemocnému doporučeno se nemýt. Pasty, masti a gely s účinnou látkou permethrin jsou vázané na recept. Permethrin účinně zabíjí zákožku svrabovou ve všech jejích vývojových stádiích a tlumí i svědění. Po nanesení se nechává krém působit minimálně 8-14 hodin. Většinou je dostačující jednorázová aplikace krému s obsahem permethrinu, pokud jsou zasaženy dlaně nebo plosky nohou, je doporučena ještě jedna aplikace po týdnu.1
Po každé kúře je nutno se vykoupat, vyměnit prádlo a povlečení a všechno prádlo opět vyvařit nebo ošetřit doporučeným způsobem. Svědění při svrabu lze mírnit také užíváním antihistaminik. Úporné svědění vede k rozškrábání kůže, což je. cesta pro vniknutí bakterií a vznik zánětu. Infekci kůže je pak nutné zaléčit antibiotiky. Po antiskabiézní terapii zůstávají na kůži sekundární změny vyvolané parazitem. Po konzultaci s dermatologem se používají emoliencia a v případě potřeby lokální masti s kortikosteroidy.
Je důležité současně léčit všechny osoby v těsném kontaktu s nakaženým, přestože nemají klinické obtíže.
Státní zdravotní ústav (SZÚ) vydal aktualizovaný leták Jak se svrab projevuje a jak se chovat v případě infekce.
Zdroj: Státní zdravotní ústav
Literatura:
1. Gartšíková J. Parazitární kožní choroby a jejich léčba. Dermatologie pro praxi 2010, 4(4): 192-194.
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.