Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



KARDIOLOGIE A NEUROLOGIE SPOLUPRACUJÍ



V současné době roste zájem neurologů o dlouhodobé monitorování srdečního rytmu jejich pacientů. Především těch, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu.

Cévní mozková příhoda (CMP), lidově často mrtvice, je způsobena buď nedokrevností mozku při uzávěru některé z mozkových tepen (tzv. ischemická CMP) nebo krvácením do mozku (tzv. hemoragická CMP). První typ postižení je častější a tvoří až 90 procent všech případů.

Trochu opakování: nemoc se obvykle objeví náhle a nečekaně, často neobvyklou a velmi silnou bolestí hlavy bez zjevné příčiny. Častými příznaky jsou slabost nebo pokles ruky či nohy na jedné polovině těla, poklesnutí ústního koutku, potíže s mluvením nebo porozuměním řeči. Může dojít i k poruše zraku i ke ztrátě rovnováhy a koordinace.  

Fibrilace je nejčastějším důvodem

Nejčastější důvodem vzniku CMP je fibrilace síní. Jde o nejfrekventovanější typ srdeční arytmie a její výskyt stále roste. Při fibrilaci síní dochází k poruše elektrických vzruchů v obou srdečních síních. To vede ke ztrátě čerpacích schopností síní a zpomalenému toku krve, který má za následek snadnější vznik krevních sraženin. Fibrilace síní se může vyskytnout i u zdravých jedinců, ale může jít i o dědičné onemocnění. Jedním z hlavních projevů bývá pocit rychlé srdeční akce. Někteří pacienti vnímají výraznou nepravidelnost srdečního tepu, jiní pociťují nízkou výkonnost při tělesné zátěži (zadýchávání se, pocení). Existují však i nemocní, kteří o arytmii vůbec nevědí a ta může být objevena náhodně při EKG vyšetření. 

.....

Fibrilace síní je nejběžnějším typem srdeční arytmie. Dochází k ní při nepravidelném stahování horních oddílů srdce, známých jako síně. Za takových podmínek se síně nedostatečně vyprazdňují, krev jimi protéká neuspořádaně, což může v důsledku vést k vytvoření krevní sraženiny, zejména v oušku levé síně.

.....

Trendem je dlouhodobé sledování pacientů

„Fibrilace síní se u pacientů s cévní mozkovou příhodou stává s narůstajícím věkem všudypřítomná a její výskyt se u pacientů vyšších věkových kategoriích pohybuje až okolo 60 procent," uvádí doc. MUDr. Aleš Tomek, Ph.D., primář Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol.

 

Naším cílem je, abychom co nejvíce pacientů, u nichž původ cévní mozkové příhody neznáme, mohli monitorovat. Potom už je samozřejmě na zvážení kardiologů, jakým typem přístroje a jak získaná data vyhodnotit," uzavírá doc. MUDr. Aleš Tomek.

Jeho slova potvrzuje i místopředseda České kardiologické společnosti prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., MBA, přednosta I. interní kliniky - kardiologické LF UP a FN Olomouc a místopředseda České kardiologické společnosti:

„V současnosti, pokud je objevena u nemocného arytmie, je trendem dlouhodobé sledování pacientů, lékařská interpretace výsledků a snaha o časnou péči o nemocného. Čím déle pacienta monitorujeme," vysvětluje prof. Táborský, „tím víc arytmií zachytíme."

Moderní technika na světové úrovni

Největší šanci na rychlé objevení fibrilace síní či jiné arytmie poskytují implantabilní srdeční monitory; jsou už dnes vyvinuté tak, že se dají díky své „malé velikosti" dobře implantovat pod kůži. 

Technika v této oblasti v posledních letech výrazně pokročila, technologie se zjednodušily a zdokonalily. Zavedení určitého typu BioMonitoru se například provede pouze jakousi zaváděcí injekcí, kterou se tento malý přístroj zasune do podkoží souběžně s hrudní kostí. 

 

„Zákrok je rychlý," vysvětluje MUDr. Marián Fedorco, Ph.D. z kardiologické kliniky FN Olomouc, „trvá 40 vteřin. A je to technologie, která v současné době nabízí nejdelší možnou dobu monitorace, a to více než tři roky. Za tuto dobu máme spolu s pacientem šanci zachytit poruchy srdečního rytmu - příčinu cévní mozkové příhody."

......

Fibrilace síní pětinásobně zvyšuje riziko cévní mozkové příhody a je pravděpodobnou příčinou 15-20 % z 15 milionů cévních mozkových příhod, ke kterým dojde na celém světě za jeden rok. Pacienti s diagnózou fibrilace síní tvoří populaci ve vysokém ohrožení cévní mozkovou příhodou, zejména její těžkou formou.

......

Specializovaná pracoviště pro léčbu CMP

Podle údajů ze září loňského roku máme u nás 47 specializovaných oddělení; 13 komplexních cerebrovaskulárních center a 34 iktových center. Ideální je, pokud se pacient do jejich péče dostane co nejdříve. V poslední době, kdy jsme se potýkali s covidem, řada nemocných bohužel podcenila příznaky a dostala se k ošetření pozdě.

Mgr. Jana Ulíková

Foto: autorka a archiv Biotronik

Zpět

NOVELY ZÁKONA MÍŘÍ K PODPISU

Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ

Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.

DOPORUČUJEME