
Statista je globální platforma s rozsáhlou sbírkou statistik, zpráv a postřehů o více než 80 000 tématech z 22 500 zdrojů ve 170 odvětvích lidské činnosti. Společnost Statista byla založena v Německu v roce 2007, nyní působí na 13 místech po celém světě a zaměstnává přibližně 1 100 odborníků. Statista.com přináší také podrobné informace o sociálních a zdravotních tématech zemí a regionů.
Evropa má bolavé srdce
Pokud jde o jakékoli nemoci nebo poruchy, které postihují srdce a krevní cévy, kardiovaskulární onemocnění (KVO) jsou jednou z hlavních příčin úmrtí v Evropě. Nejběžnějšími typy KVO jsou ischemická choroba srdeční (může vést k infarktu nebo srdečnímu selhání), mrtvice a onemocnění aorty. V roce 2020 byly KVO zodpovědné za více než 1,8 milionu úmrtí v Evropské unii a Spojeném království. Úmrtí v důsledku kardiovaskulárních problémů jsou obecně vyšší v zemích ve východní Evropě.
V roce 2020 bylo 67 procent všech úmrtí zaznamenaných na Ukrajině způsobeno kardiovaskulárními chorobami. Podobně v Bělorusku, Bulharsku, Moldavsku a Rumunsku byly KVO příčinou úmrtí u více než poloviny všech úmrtí. Naopak v Dánsku a Nizozemsku tato úmrtí tvořila přibližně pětinu.
Volba životního stylu může přispět ke KVO
Riziko vzniku KVO může být zvýšeno faktory, jako je vysoký cholesterol, kouření a konzumace alkoholu. Nedostatek fyzické aktivity a nadváha také přispívají ke špatnému zdraví srdce. Mnohé z těchto problémů jsou velmi rozšířené v celé Evropě. Server Statista.com uvedl v listopadu 2023, že Bulharsko, Francie a Turecko patřily k zemím s nejvyšším podílem denních kuřáků v Evropě, přičemž tak činila skoro čtvrtina jejich dospělé populace. Na druhou stranu severské země měly nejnižší míru kuřáků, kolem 10 procent a méně. V celé Evropě je kouření obecně běžnější u mužů než u žen. Přestože v Evropě v posledních letech klesla míra kuřáků, obezita je na kontinentu zvláštním problémem. Ve většině evropských zemí je přibližně 60 procent mužů klasifikováno jako lidé s nadváhou nebo obezitou, stejně jako přibližně 40 procent žen. Nejzávažnější je situace v Česku, kde nadváhu hlásí 68 procent mužů a 49 procent žen. Odhaduje se, že v Německu, Itálii, na Maltě a v Portugalsku má více než 40 procent dospělé populace sedavé zaměstnání. Aby týdenní úrovně fyzické aktivity byly klasifikovány jako dostatečné a zdravotní přínosy byly podstatné, dospělý by měl vykonat buď alespoň 150 minut středně intenzivní aktivity, nebo 75 minut intenzivní aktivity. V roce 2021 podle Statista.com spotřebovalo Lotyšsko 12,2 litru alkoholu na obyvatele, což bylo nejvíce mezi evropskými zeměmi. Litva měla druhou nejvyšší spotřebu alkoholu na obyvatele, a to 12,1 litru. Turecko pak mělo naopak spotřebu alkoholu na jednoho obyvatele nejmenší (1, 4 litru). Česko se podle Českého statistického úřadu a dat za rok 2020 (spotřeba alkoholu na osobu - osoby starší patnácti let) pohybovalo kolem 11 procent, což není opět lichotivé.
Očekává se, že se břemeno KVO v budoucnu ještě zhorší, a to nejen s nezdravým životním stylem, ale se stárnutím populace. Přibude větší počet lidí trpících srdečními infarkty, mrtvicemi a srdečním selháním. Za příkladnou zemi ke považováno Japonsko, kde se podařilo udržet úmrtnost na KVO relativně nízkou, a to navzdory stárnutí jeho populace. Zda to evropské země dokážou následovat, závisí na zachování finančních prostředků ve zdravotnických systémech na léčbu, ale také na vzdělávání a na ovlivňování svých občanů, aby žili zdravěji.
Situace v ČR
Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) zemřelo u nás v roce 2022 celkem 120 tisíc lidí. Nemoci srdce a cév se podílejí na téměř 40 % všech úmrtí v ČR, což znamená, že ročně umírá na tyto nemoci asi 45 tisíc osob. Více než polovina zemřelých v roce 2022 zemřela v důsledku onemocnění srdce (32 %) nebo zhoubného nádoru (25 %). Podle dat VZP zemře V ČR ročně na infarkt až 9 000 lidí. V rámci prevence KVO je důležité dodržovat zdravý životní styl, jako je pravidelná fyzická aktivita, zdravá strava, omezování alkoholu a kouření. Důležitou roli v předcházení infarktu mají preventivní lékařské prohlídky. Během nich je věnována zvláštní pozornost rizikovým faktorům, které v danou chvíli způsobují jen malé potíže, případně si pacient nemusí být žádných potíží ani vědom (vysoký krevní tlak, zvýšené hladiny lipidů v krvi, začínající cukrovka). Pokud jsou tyto rizikové faktory identifikovány a léčeny včas, lze riziko infarktu myokardu významně snížit. Podle českého statistického úřadu nejnákladnější léčbu u nás vyžadují právě nemoci oběhové soustavy, kam se řadí např. srdeční infarkt nebo mozková mrtvice.
Jak je na tom USA?
Také ve Spojených státech představují chronická onemocnění největší část případů úmrtí, přičemž všechny typy srdečních chorob a rakoviny jsou zodpovědné za téměř 40 procent z nich. Riziko vzniku srdečních onemocnění u všech dospělých v USA zůstalo v posledním desetiletí konstantní - na přibližně 11 procentech. I tak jsou srdeční choroby v současné době hlavní příčinou úmrtí v USA.
Zdroje: www.econ.muni.cz, www.statista.com, www.czso.cz, www.vzp.cz
Nenechte si ujít letošní 3D kongres s problematikou prevence kardiovaskulárních chorob, který na květen a červen připravuje pro lékárníky a farmaceutické asistenty Healthcomm Professional. V rámci akreditované akce vystoupí například PharmDr. Veronika Kunešová, Ph.D., prof. MUDr. Eliška Sovová, Ph.D., MBA, PharmDr. Jan Martin, Ph.D. nebo PharmDr. Bc. Hana Kotolová, Ph.D.
Sledujte proto https://www.healthcomm.cz/, kde budou postupně doplňovány informace o programu.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.