
Zájemci o očkování proti černému kašli už nebudou marně hledat, kde vakcínu dostanou. Díky nově spuštěné webové databázi snadno zjistí, kdo ze všeobecných praktických lékařů v jejich okolí proti nemoci aktuálně očkuje a jak se mohou objednat.
Praktici ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví oživili systém, který používali v dobách covidové pandemie. Nyní v něm však kromě očkování proti covidu chtějí nabízet i další vakcinaci. Začínají černým kašlem, po němž je podle lékařů nyní vysoká poptávka. Databáze pomůže i zájemcům o očkování, kteří nemají registrujícího lékaře nebo jejichž lékař aktuálně vakcínu nemá v ordinaci skladem - snadno v ní totiž ordinace, které očkují i neregistrované, najdou. Do databáze se dobrovolně registrovalo již skoro 50 ordinací v 11 krajích a Praze.
.........................
Webovou stránku ockovani.opendatalab.cz/nabidky, na níž je databáze k dispozici, původně vytvořil Marek Sušický s Janem Staňkem z Profinit s.r.o. ve spolupráci s FIT ČVUT pro lepší orientaci v očkovacích místech proti covidu-19.
.........................
„Už při pandemii jsme sháněli řešení, jak dát pacientům vědět, která z ordinací praktiků nabízí očkování, aby lidé zbytečně nejezdili přes půl republiky. S tím nám velmi pomohl právě pan Sušický, který na dobrovolnické bázi vytvořil systém, kde pacienti informace našli," říká MUDr. Ludmila Bezdíčková, praktická lékařka a členka výboru Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.
MUDr. Bezdíčková nyní iniciovala nové využití webu, aby mohli pacienti snadno najít ordinaci nejblíže jejich bydlišti, která očkuje proti černému kašli. Na novém využití systému se podílí také ministerstvo zdravotnictví, jež podpořilo jeho vznik už v dobách pandemie.
„Očkování je nejefektivnější prevencí černého kašle a jsem moc rád, že ve spolupráci s praktickými lékaři můžeme opět spustit tento web. Ten pomůže všem, kteří očkování dosud marně shánějí. Společnost všeobecného lékařství dělá velkou službu všem občanům a kolegům, kteří se do systému hlásí, a patří jí proto velký dík," uvedl ministr zdravotnictví prof. Vlastimil Válek.
Cílem webu je podle praktiků informovat a pomoci zejména té části populace, pro kterou nemoc představuje vyšší riziko.
„Očkování doporučujeme zejména těhotným ženám ve 3. trimestru, ale také chronicky nemocným pacientům a seniorům. V uplynulých měsících jsme se potýkali s nedostatkem očkovacích látek, ale podle mých informací už by v ordinacích praktiků vakcíny měly být opět dostupné," říká MUDr. Bezdíčková.
Společnost všeobecného lékařství oslovila praktiky, aby prostřednictvím stránky svou nabídku zveřejnili.
„Do databáze se může přihlásit jakákoliv ordinace praktika, stačí jen uvést, jaká očkování nabízí a jak se pacienti mohou přihlásit. Také uvádí, zda jsou ochotni očkovat i neregistrované pacienty. V tuto chvíli je zveřejněna nabídka očkování proti covidu-19 a černému kašli, ale do budoucna chceme možnosti rozšířit i na ostatní látky, například o očkování proti chřipce a pneumokokovým nákazám, klíšťové encefalitidě nebo i cestovní očkování," popisuje funkci MUDr. Bezdíčková. V tuto chvíli se podle ní do databáze zapsaly řádově desítky ordinací, číslo ale každý den roste.
V České republice se proti černému kašli povinně očkuje jen v dětském věku
V rámci hexavakcíny získají ochranu kojenci a batolata, poté se přeočkovávají předškoláci a od roku 2009 i děti v 10-11 letech.
„Očkování u školních dětí jsme zavedli, protože jsme zaznamenávali stále více nemocných z řad adolescentů. Tyto statistiky poukázaly na fakt, že očkování poskytuje časově omezenou ochranu na čtyři až dvanáct let a je tudíž nutné přeočkovávat," vysvětluje MUDr. Kateřina Fabiánová, epidemioložka ze Státního zdravotního ústavu v Praze (SZÚ)
Přesto, že očkování chrání jen několik let, je nejspolehlivější prevencí.
„Vakcinace sníží pravděpodobnost onemocnění a zabrání závažným průběhům nemoci. Dospělí očkováním navíc minimalizují přenos černého kašle na nejmenší děti," dodává epidemioložka.
Do ISIN bylo dle SZÚ v období od 1. 1. 2024 do 2. 6. 2024 nahlášeno celkem 17 755 případů pertuse. Nejvíce letos zatím hlásí kraje: Středočeský (2 208), Jihočeský (1 995) a Moravskoslezský (1 841). Hlavní město Praha eviduje 1 724 případů. Nejméně jich hlásí kraje: Olomoucký (499) a Karlovarský (153).
U dětí do jednoho roku života je v roce 2024 hlášeno již celkem 255 případů onemocnění pertusí.
SZÚ apeluje: „Počet hlášených dětí s pertusí do jednoho roku života je odrazem cirkulace infekce v dospělé populaci. Protože v proočkované populaci může mít onemocnění pertusí mírný až subklinický průběh, mohou být dospívající a dospělí s mírným průběhem, a proto nepoznaným onemocněním, zdrojem infekce pro nejmenší děti. Buďme proto k novorozencům a kojencům ohleduplní, a než budou očkovaní, při úzkém kontaktu s nimi raději noste roušky."
Zdroje: MaVePR; SZÚ
KDY SE PŘEOČKOVAT U OČKOVÁNÍ Z DĚTSTVÍ?
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.